Knihy na předpis

10. července 2014 v 22:36 | Edith Holá |  LITERATURA, recenze, křty
Blogerka a spisovatelka Temnářka mi laškovně v komentáři na facu napsala, že by má kniha měla být na předpis. Některé její přátele poškrábala na duši jako kočka a mají pořádný zmatek. Její recenze zde.

Vlastně má pravdu. Na terapii se také nedostanete jen tak. I když se pro ni rozhodnete bez doporučení lékaře, stejně si vás proklepnou testy a pohovorem, zde je pro vás. Na sebezkušenostní výcvik u dobrého lektora (nebo těch nejlepších) je ještě těžší se dostat. Své knihy i pohádky píšu terapeutickým stylem. S hlavními hrdiny jdete jejich procesem, který bolí nejen je, ale cítíte ho i vy. Jejich pády, úniky, odpor, vzteky... aha efekty, zkoumání skutečných pohnutek pomáhání, dobroty a obětí... až s nimi přejdete k modu z nelásky k sobě k lásce a usmíření se sebou. Spolu s nimi hlavně naleznete schoulenou duši pod slupkami, které jsme si sami vytvořili, které nám rodina pomáhala vytvořit, kultura, společnost,... díky nim jsem přežili, žijeme a zvládáme žít. Jenže dospělost je také o tom, že začneme jít obráceně. Zatímco od dětství nabalujeme slupky, v dospělosti je odkrýváme a odhazujeme. Nejsou už potřeba. Dospělost je tedy vědomé odpoutávání se od nánosů, odlupování obalů, poker faců,... tam uvnitř je naše duše, v níž je plán pro naši vlastní cestu, ne někoho jiného, ale naši vlastní. Není tedy poškrábána naše duše, ale naše egoobranné obaly.

Je to jako se sloupáváním cibule. Každý z nás má egobodyguardy a ty se pořádně brání, když mám slupku odloupnout. Sloupávání je bolestivá cesta. Velmi bolestivá a probíhá po celý život. Někdy sem tam, jindy intenzivně a sloupne se více slupek najednou. To třeba dělá terapie, rodinné konstelace, ženské kruhy atd, ale mohou to udělat i mezní životní události, nemoci, vztahové konflikty atd. Nikdy na odlupování slupek nejsme připraveni, i když do toho jdeme vědomě. Nikdy totiž nevíme, který stín se tam skrývá, která touha, emoce, trauma, potřeba...

Každý má svůj čas, každou informaci, které mu přichází do života, zpracovává jinak. I když právě nerozumíte tomu, co jste cítili nebo se vztekáte, pláčete, tak si myslím, že je to právě to ono, co vám časem přijde jako aha efekt - vždyť jsem to přeci už dávno věděl - a po něm úleva. Není každý ustrojen tak, aby vydržel a sloupl vše, když je na to čas, místo a bezpečný prostor. Znám spoustu lidí, kteří prošli tím, co já a odešli se slovy, že je to k ničemu nebo že je to debilní. Stále je vídávám dál a pozoruji. Většina se k tomu samému poznání dopracovala stejně. Jen jinými cestami a pak jsme se při setkání zasmáli, že přeci už tenkrát tu informaci dostal... Ani já nevím, kdy zase budu muset nějakou slupku odhodit a to jsem nastavená na proces a chci se dostávat často ke své duši a mít se ráda... I já někdy couvnu a řeknu si, že ještě ne, že to moc bolí..., ale vím, že jsem zůstala stát, už neodsuzuji to, co nebo kdo mě k tomu procesu nabádá...

Trpělivost se sebou, říkají všichni mistři,lektoři, terapeuti:-)

Slovy Sáry z knihy "O ženách a o lásce" bych vám ještě chtěla napsat: Starejte se dobře o svého koně... A pokud je někde sám, umírá žalem, nebo naopak se trhá a kope, tak o to víc vás potřebuje. Naučte se opravdu mít rádi sami sebe. To je jediné, co se za život má člověk naučit. S tím pak jde už všechno dobře: vztahy, jasné hranice, naplňování snů, tvoření, nalezení talentů, smyslu svého života.

Temnářka ještě napsala, že knihu mají zřejmě nejradši maminky. To je takové srandovní. Maminka je také člověk, žena, má i jinou profesi než mateřství atd. Ta kniha je pro ty, co se nebojí svého stínu a mají odvahu si nelhat. A třetí nejrozsáhlejší část je terapeutický proces 25-leté slečny.

Příběh, jestli donosit druhé ženě dítě nebo ne, je až zatím vším. Bohužel u nás je tento jev pod rouškou tmy a vytváří lži a to je špatně. Takže kniha je především o lžích. O těch, co máme pro sebe, o těch, co vytvářejí druzí vůči nám a vůči jiným, o těch, co vytváří stát a společnost.

Proto jsem také na jedné z prvních stran poděkovala Scottovi Peckovi za knihu "Lidé lži". To je teprv fičák. Při té knize se otevíraly všechny třinácté komnaty najednou mně i všem které znám.

Znáte ještě nějaké knihy, které byste dávali/ordinovali pouze na předpis?


Všechny odkazy na recenze k mým románům můžete najít na facebooku: Romány Edith Holé o adopci a surogátním mateřství

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 26. července 2014 v 15:10 | Reagovat

Už se těším, až se tvé díla vrhnu, abych se mohla přesvědčit, jestli jsou opravdu tak "hladící po duši" :) Už se na ně moc těším :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama