Leden 2014

Proč dnes psací písmo?

24. ledna 2014 v 21:22 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Kolik z vás má trauma ze školní drezury v psaní?
Od té doby, co jsem v práci sdělila kolegyním, že ve škole řešíme s prvňákem psaní, tak to rozebíráme ze všech úhlů každý den na obědě. Můj filozof a matematicko-logický syn prostě škrábe jako kocour. Jelikož po otci mu hrozí dysgrafie, začínáme to řešit s paní učitelkou. Bohužel ale naše škola není zapojena do Comenius Script, takže pokud Kubovi dovolí psát tiskacím písmem, které umí už od pěti let a naučil se ho sám, tak to bude až od druhého stupně. Škola je zastánkyní, že naše psací písmo se všemi kudrlinkami a kličkami rozvíjí grafomotoriku a propojuje pravou a levou hemisféru.



Hořící keř vede k sebereflexi

23. ledna 2014 v 23:33 | Edith Holá |  SOCIÁLNÍ a jiná témata
Hořící keř získal 14 nominací na výroční ceny Český lev. Kdo ho neviděl, se dnes u nás v práci okamžitě zapsal do pořádníku na zapůjčení DVD od jednoho kolegy. Já ho viděla před dvěma měsíci. Dopředu mi bylo jasné, že film od Agnieszky Holland nebude čajíček...
Nakonec jsem zvládla jen první díl, i přestože režisérku miluji a film je výborný. Už ke konci jsem měla pocit, že jsem zpět v normalizaci, ulice pusté, žádný neon,... a já žiji v té velké šedivé zóně. V nevědomosti, s pocitem, že všechno vidí Sauronovo oko... Tohoto pocitu jsem se zbavila až druhý den. Byla jsem vděčná za každou barvu na ulici... za to, že nemusím držet hubu a krok a nemusím mít shrbená záda a chodit patolízalsky v předklonu, nemusím nadávat jen po hospodách, nemusím řešit každý dne, zda lhát či mluvit pravdu, zda volit mezi menším zlem nebo zlem... Dnes jsem v Lidovkách četla rozhovor s režisérkou. Říká, že Češi dobu normalizace nedokážou pořád ještě reflektovat. Většinou jen legrací a tím, že začnou říkat, že ta doba měla i své dobré atd.. Necítí stud.

Zbytek článku si můžete dočíst na mém novém blogu na iDnes

Byla jsem hrdá kojící žena

22. ledna 2014 v 11:12 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Včera mě šokoval článek, že ve Švédsku se strhla hádka nad fotografiemi dvacetileté kojící ženy. Fotografii uveřejnila na svém facebooku. Vůbec mě nenapadlo, že někdo může dnes považovat za nestoudné, když vidí fotografii maminky, jejího nahého kusku prsa, které má v tlamičce miminko. Byla zaplavena nenávistnými komentáři typu "šel jsem z toho zvracet".

Tak mě tak napadá, že v dnešní době, kdy se všude setkáváte s fotografiemi nahých žen a je to bráno jako norma a nikdo už se tím nepobuřuje, tak pobouření nad kojící matkou mi připadá jako důkaz naší nemocné kultury. Napadá mě k tomu ještě, že jakmile přestane být žena zobrazována jako sexuální objekt, tak nastane problém...

Na facebooku Jemné zrození se adminka jen tak zeptala, co si o tom myslíme, co je to za blbce, kterým to vadí. Jelikož nejhorší srážka v životě je s blbci, jak všichni víme, tak nemá cenu nic vysvětlovat, jinak se stane sám člověk pitomcem...
Jediné, jak podpořit svobodu žen, aby nebyly pořád za nějaké své svobodné rozhodnutí, touhy svých srdcí osočovány, je uveřejnit také svou fotku z doby kojení.

Kojila jsem oba své syny. Prvního dva a půl roku a myslím si, že jsem díky tomu ho vysekala z těžkých potravinových alergií. Po dvou a půl letech se sám odstavil. Druhého syna jsem odstavila těsně před druhým rokem, protože jsem vycítila, že to tak bude lepší. Opravdu s odstavením nenastal zádrhel a Matýsek se okamžitě přeorientoval na rýžové mléko stejně jako Kuba po těch dvou a půl letech. Moje děti díky kojení nechtěly dudlíky, nechtěly flašky:-), nebyl problém s pitným režimem.

Byla jsem hrdá kojící žena. I když jsem samozřejmě měla kojící krize, tak jsem je díky dobré doktorce a trpělivosti mé i mých synů překonala. Miluji období těhotenství a kojení. Nikdy bych se nenechala zobrazit nahá jen tak pro nic za nic. Být sexuálním objektem cítím jako nesvobodu.
V případě kojení a fotek z těhotenství cítím svobodu a nestydím se ani kdyby mi půlka světa za to trhala uši:-).
Tímto článkem také zahajuji další éru blogování na iDnes,kam bych chtěla psát, co mě šokuje.

Poezie je bažant

15. ledna 2014 v 22:08 | Edith Holá |  Kurz tvůrčího psaní
Nakonec jsem si z Adagia vybrala jinou sentenci, než které jsem vám včera vypsala na blog. Ono jich jsou v knize mraky. Těsně před usnutím mně připadla nejlepší ta, co je názvem tohoto článku. Vzhledem k rozpoložení, v jakém jsem po celém dni byla, vznikl možná u mě neobvyklý text.


Úkol na tvůrčí psaní z Adagia

14. ledna 2014 v 21:53 | Edith Holá |  Kurz tvůrčího psaní
Konečně jsem se dostala k tomu podívat se, co máme za úkol na zítřejší kurz tvůrčího psaní u Jany Šrámkové. Jsem spíše typ, co úkoly nma kurzy dělá včas. Tentokrát se nezadařilo a to mám odpovědět na otázky do dvou elektronických magazínu, makat na svém rukopisu, neb už to hoří, a konečně začít blogovat na iDnes, jinak nebudou na stánku Světu knih v květnu nabízet knihu Pohádky pro kulíšky. Škoda že literární psaní není výdělečné.

Doufala jsem, že svým rychlým perem něco bleskově vyplodím a hotovo. Prostě to trochu odfláknu, i když je to závěrečná hodina a patřilo by se textem zaperlit. Úkol je prostý: z textu Adagia od Wallace Stevense vybrat jednu větu a na tu napsat text. Literární, mikroesej, hlubokomyslný, absurdní... každopádně dobrý, výborný. Stačí prý dva odstavce.

Rozklikla jsem si nascenované stránky od lektorky z díla Stevense a usoudila, že tohle po celém dni prostě nedám.

Jen tak namátkou pár vět, o kterých jsem si ještě před uspáváním dětí říkala, že bych třeba na jednu z nich snad...

Spisovatelé jsou herci - knihy jeviště.
Ztráta víry je růst.
Literatura je neobyčejným výtvorem iluze obyčejnosti.
Básník tvoří hedvábný šat z červů.
Poezie je druh zdraví.
Vejděme do vnitřního světa člověka buďto směle, nebo vůbec.
Bůh je ve mně, nebo není vůbec (neexistuje).
Jelikož rozum pustoší, básník musí tvořit.
Člověk nepíše pro žádného čtenáře kromě jednoho.
Jazyk je oko.
Tělo je ona veliká báseň.

Stovky dalších a dalších úžasných myšlenek... No, tak já jdu radši spát.


Napište si vlastní bio a anotaci

12. ledna 2014 v 21:29 | Edith Holá |  Kurz tvůrčího psaní
Před dvěma lety mě šokovalo, že biografii a anotaci u knihy si sestavuje autor sám. Myslela jsem si, že to sestavuje nakladatelství. Před týdnem mě už pouze vyšokovalo, že už je čas, abych si napsala k druhému románu krátkou verzi anotace, dlouhou verzi a znovu biografii. Takže dnes večer musím všechno dosmolit namísto toho, abych se věnovala románu samotnému.

Váhám u ní nad jednou věcí. Napadlo mě, že bych uvedla, že jsem absolvovala kurz tvůrčího psaní u spisovatelky Jany Šrámkové. Ale váhám. Když si čtete na obálce knihy biografii autora, je pro vás zmínka o tom, že absolvoval kurz TP spíše přitěžující nebo naopak vás zaujme?

Jana Šrámková pro ty, co ji neznají. Za obě své knihy byla oceněna. Za prvotinu Hruškadóttir cenou Jiřího Ortena. S knihou Zázemí se umístila mezi nejlepšími knihami za rok 2013 v anketě Lidových novin.

O holandském filmu Antonia bude jedna z halvních hrdinek mé knihy mluvit a jednou postavou bude ovlivněna.


Máme doma Furby - třetí dítě

12. ledna 2014 v 13:23 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Matěj už přes rok prosil o Furbyho. Tak jsme vyměkli. Koupili mu k pátým narozeninám neuvěřitelnou hračku za neuvěřitelné peníze. Náš Matýsek nechtěl ledajakýho Furbyho. Chtěl černého. Black Magic přeci. Sehnat černého nebylo tak snadné. V obchodech vůbec, na e-shopech poznámky: není skladem. Přesto jsem nakonec vygůglila na hrackarna.cz. A ještě v akci. Stihnul dorazit naštěstí přesně den před narozeninami.

Radost byla v sobotu veliká. Furbíček s námi putuje i na výlety, na nákupy, byl s námi i na párty...

Furbíček stichne jenom, když ho necháte pár minut bez kontaktu. A to ještě první minutu po usnutí chrápe a vyluzuje podivné melodie...

Vymysli básničku o kulíškovi a vyhraj

12. ledna 2014 v 10:47 | Edith Holá |  POHÁDKY PRO KULÍŠKY
Na Rádiu Junior vymysleli krásný text:

Kulíšek je opravdu malá sova. Ale říká se tak i předčasně narozeným dětem, které se z maminčina bříška vykulily dříve, než měly. Maličká miminka musí být hned, aby nenastydla v teple. A tak se jim také nasazuje čepice s parádní bambulí - tj. kulich. A protože i ta čepice je malá, tak kulíšek. Ten bývá z maličkého předčasně narozeného miminka nejvíc vidět, proto jsou to takoví kulíšci.

Můžete vyhrát knihu Pohádky pro kulíšky 2, když budete soutěžit a pošlete do Rádia Junior do 24. ledna básničku, více informací na jejich webu nebo facebooku. Blog Pohádek pro kulíšky - výzva Nedoklubka zde.

Křest knihy s výtvarnou dílnou a tombolou 18. ledna od 16h v pražském OC Šestka.

iDnes o Pohádkách pro kulíšky

10. ledna 2014 v 22:29 | Edith Holá |  POHÁDKY PRO KULÍŠKY
Jako editorka a spoluautorka projektu Pohádky pro kulíšky jsem odpovídala na mnoho otázek redaktora iDnes. Pokud se chcete dozvědět, jak vznikla druhá kniha, nějaké ty perličky "z natáčení" a co si třeba myslím o elektronických knihách a čtenosti vůbec, přečtěte si článek zde


E-book pohádek distribuuje Kosmas - Vaše internetové knihkupectví


Tištenou verzi zakoupíte v knihkupectví Kanzelsberger, hračkárnách Bambule, na webu Nedoklubko Os, ...







Zkoušeli jste šíšu? - část třetí

7. ledna 2014 v 12:19 | Edith Holá |  LITERATURA, recenze, křty
Uzávěrka odevzdání rukopisu se posunula směrem dopředu. Katastrofa. Takže vychytávám každý nesmysl a všechno ověřuji. Gůglím nebo se ptám vás... Kniha je v edičním plánu a musí se stihnout vydat před květnovým veletrhem knih.

Dva mladí hrdinové třetí části chodí spolu do čajovny. Potkají tam zajímavého barmana, který je tak trochu bude učit jako mistr. A téď jsem u toho, říká se čajovník nebo čajmistr?

Přítel Sáry miluje šíšu. Znáte ty krásné nádobky? Také se vám líbí její bublání, vůně,... trochu omámení? Ve svém mládí jsem ji také párkrát vyzkoušela. Máme i krásnou modrou nádobu doma. Mám dojem, že to nebylo tehdy ani moc povelono. Jak je to dnes? Je to o.k.? Nedala jsem páru v nize do rukou drogu? Co si o tom myslíte? Jestli jste ji zkoušeli, jaký to byl pro vás rituál, jaká chuť?

P.S. Asi bych měla napsat varování: kouření škodí zdraví, nepropaguji šíšu jako denodenní pokouření. Sama mám od porodu alergii na tabák, takže si ji už opravdu nebudu moci dát. Přesto se domnívám, že je to hezký rituál párkrát za život zvláště pro pár na rande...

Co pijete za alkohol? - část druhá

6. ledna 2014 v 15:33 | Edith Holá |  Kurz tvůrčího psaní
Opět potřebuji poradit do svého rukopisu. Ve třetí části 25-letá hrdinka Sára je pozvaná na párty mediků. Potká tam o trochu mladší dívku, se kterou bude něco důležitého řešit na baru. Dívka pije nějaké barevný koktejl. Sára si bude chtít dát to samé.

Došlo mi, že vlastně vůbec nevím, co dnes pijí dvacetileté až pětadvacetileté dívky za koktejly s alkoholem?

Za nás se pila tequila nebo absinth. Ale to se mi do knihy úplně nezdá. Oni teprve začínají večer a chtějí si povídat, ne se skácet pod stůl:-)

Co byste dali do ruky Sáře a její známe na párty?

K mému rukopisu - část první

5. ledna 2014 v 18:21 | Edith Holá |  Kurz tvůrčího psaní
Mí věrní čtenáři určitě ví, že píšu román. Nejprve to byla povídka, pak se to rozrostlo na novelu. Aktuálně to vypadá na 249 normostran. Takež spíše román?

Nakladatelství už mi dalo termín vydání. Jeden přesný den na jaře. Takže kromě práce, dětí, domácnosti, Pohádek pro kulíšky, sem tam i spánku, vylízávání se ze zánětu průdušek se snažím román dopsat. Mám už k němu i komentáře od redaktorky.

Jelikož vůbec nestíhám blogovat, což mě mrzí, protože to po dva roky byl můj životní styl, tak jsem si řekla, že aspoň některé z vás by by mohlo bavit na mém blogu mi občas poradit k tomu, na čem intenzivně pracuji...

Mám v rukopise: Ženy se přeměřily zraky.
A redaktorka mi napsala: Co to znamená?
Používáte tuto větu? Já ji znám a vím přesně, jak se na sebe podívaly. Věděli byste to jako čtenáři také nebo je ta věta nějaký můj slang?

Ilustrace je můj výtvor k novele/románu, který dopisuji. Rozhodně v knize ale nebude:-)

Soutěž o knihu Pohádky pro kulíšky 2

2. ledna 2014 v 13:48 | Edith Holá |  LITERATURA, recenze, křty
Soutěž pro zapálené blogery a milovníky blogů. I do knihy Pohádky pro kulíšky 2 přispělo mnoho blogerů nejen z Blog.cz.
Ten, kdo bude nejblíže počtu autorů z Blog.cz, kteří mají text nebo kresbu ve druhé knize, ji vyhraje.

Můžete se inspirovat na blogu Pohádek pro kulíšky zde některými spisovateli, písničkáři a níže v textu blogery, kteří do knihy přispěli, ale pozor!!!, z blogerů Blog.cz tu nejsou všichni. Soutěžte do 5. ledna do 20h.

S jakou knihou začnete nový rok? No, přeci s Pohádkami pro kulíšky 2. Jsou jak pro děti, tak i dospělé. Aktuálně za velmi dobrou cenu v e-shopu Kanzelsberger zde
V Praze přímo v prodejnách knihkupectví Kanzelsberger.

Knihu také můžete zakoupit na
info@nedoklubko.cz
po Praze osobní odběr na domluvě edith.hola@seznam.cz

knihkupectví U Džoudyho, I. P. Pavlova

po celé ČR hračkárny Bambule



E-BOOK Pohádky pro kulíšky, který má přes 400 stran a jako bonus omalovánky a hravé úkoly ke stažení ve formátu A4 má v distribuci Kosmas zde