Jak podporujete četbu knih?

26. listopadu 2013 v 20:40 | Edith Holá |  LITERATURA, recenze, křty
Pohádky pro kulíšky se účastnily setkání pohádkářů, některých dětských nakladatelství, knihoven podporujících čtenáře a četbu knih různými aktivitami. Všechny nás spojovalo také to, že jsme partnery projektu Rosteme s knihou, který založila ředitelka pražského Světu knih, paní Dana Kalinová.

Kampaň Rosteme s knihou se stala naším partnerem na jaře 2012. Pohádky pro kulíšky mají na jejich stránkách svoji sekci /zde/, kde jsou základní informace a kontakty, přidáváme tam také akce a novinky. Máme k dispozici propagační materiály, které používáme jako odměny za čtení při našich pohádkových dílnách.
Bylo to velmi milé setkání, zvláště na konci, kdy jsme se už všichni díky desetiminutovým prezentacím v PowerPointu na pódiu znali a mohli jsme si u kávy a zákusku povídat.



Tak jsem poznala spisovatelku Ilonu Březinovou, která slíbila, že určitě napíše terapeutickou pohádku pro kulíšky.
Seznámila jsem se s paní Hradilíkovou z Městské knihovny v Praze, kterou náš projekt zaujal a druhou knihy Pohádek pro kulíšky zařadí do objednávky pro knihovny. Co víc si přát?!

Z brněnské Mahenovy knihovny zase knihovnice zmínila Terezu Matouškovou alias Temnářku, která pro skupinu čtenářů ve věku, která je nejméně podchytitelná a je skupinou, v níž se už téměř nečte, dělá tvůrčí dílny. U kávy jsme si popovídaly, že Tereza Matoušková přispívá i do našich pohádek. Hned se Praha s Brnem propojila snadněji:-)

Naše partnerství bylo utuženo společným obědem s Alenou Vorlíčkovou z projektu "Pohádky pro společné čtení".
Dvě pohádky Aleny najdete ve druhé knize Pohádky pro kulíšky, která vyjde 11.12.

Zaujaly mě hmatové knihy a to, že se sdružení Tactus snaží podchytit nevidomé děti ke čtení, protože i ony rády čtou, na což běžná vidící populace zapomíná. Společně jsme s jejich koordinátorkou mohly mluvit i o tom, že do první knihy přispěla blogerka se zrakovým postižením Punerank a její texty v knize jsou velmi oblíbené. Takže je škoda, že nepřispěla do druhé. Asi po svatbě už tvoří něco jiného:) Možná díky sdružení Tactus ale objevíme další talenty...

Se svými prezentacemi vystoupily i knihovny. Václava Čtvrtka v Jičíně a MK v Nymburce. Bylo to inspirující sledovat zápal knihovnic, co všechno pro různé věkové kategorie dělají i o víkendech.

Partnerů Rosteme s knihou je 36. Někteří další ještě byli přítomni. Mně třeba také zujal projekt Knihovnice.cz, kde si můžete přečíst už přes tisícovku recenzí od knihomilů. Mají rubriku knižní novinky, můžete se online sdílet, co právě čtete...
Čtenářské kluby - ty zase vznikly na podporu čtení knih u sociálně slabších dětí, pro děti, které doma nemají ani jednu knihu a jejich rodiče je ve čtení vůbec nepodporují nebo jim to dokonce zakazují, malým dětem nepředčítají, ... Člověk úplně žasne, že takoví rodiče existují.

Celý den s "Rosteme s knihou" byl velmi milý, přínosný a inspirující. Dodal mi pocit, že to má smysl, že je nás víc, kdo ještě čtou, chtějí mít knihy a chtejí, aby děti četly, psaly a tvořily.

Za Nedoklubko mě přišla podpořit nová ředitelka Lucie Žáčková. Její příběh s kulíškem Ellinkou najdete v druhé knize Pohádek pro kulíšky (brzy k dostání: Kanzelsberger, hračkárna Bambule, eshop Nedoklubka) nebo v e-booku, který bude brzy k zakoupení na kosmas.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 otavínka otavínka | Web | 27. listopadu 2013 v 5:42 | Reagovat

Milá Edith,
je to moc fajn, že druhá kniha pro Kulíšky vyjde za 14 dnů, aby ji dostaly děti pod stromeček.

2 Kerria Kerria | Web | 27. listopadu 2013 v 7:23 | Reagovat

Lásku ke čtení nemůžeš "vypěstovat" stejně jako lásku k čemukoliv jinému. Bára nečte, nikdy nečetla a dokonce nechtěla ani abych jí četla já. Snažila jsem se, ale s odstupem času mám pocit, že všechna moje snaha byla spíš kontraproduktivní - četbu (ať už četla sama nebo jsem jí předčítala já) měla prostě za trest. Je založená spíš sportovně.

Honzík knihy miluje a vydrží poslouchat pohádky dlouho. Bez pohádky "na dobrou noc" neusne a hrozba, že pohádka nebude ho spolehlivě včas zažene do pelíšku. Ve škole mu čtení sice moc nejde, ale snaží se a pořád chce číst. Když si večer čteme, vyhledávám mu v knize slova, která už umí, aby je předčítal sám. Je na to hrdý. Ale nikdy z něho nebude sportovec - bojí se i na houpačce.

Na podporu čtení vydává krásné knížky nakladatelství Modrý slon. Jednu jsem Honzíkovi objednala. Měla by každou chvíli dorazit. Jak ji budu mít, udělám na blogu recenzi.

3 Edith Holá Edith Holá | Web | 27. listopadu 2013 v 21:18 | Reagovat

[Smazaný komentář] Tak na recenzi se těším. Modrého slona neuznám. Mrknu se na něj:-)
Samozřejmě, že se nedá do čtení tlačit, ale trend je prostě opačný. Nečíst a to je hodně špatně.

4 Edith Holá Edith Holá | Web | 27. listopadu 2013 v 21:18 | Reagovat

[Smazaný komentář] Tak na recenzi se těším. Modrého slona neuznám. Mrknu se na něj:-)
Samozřejmě, že se nedá do čtení tlačit, ale trend je prostě opačný. Nečíst a to je hodně špatně.

[Smazaný komentář]

5 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 28. listopadu 2013 v 5:34 | Reagovat

Jsem nadšená! Nadšeně nadšená! (A přijedu na křest :))

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 20:25 | Reagovat

Takže už není pravda, že na vydání knihy nejsou peníze? Dopadlo to dobře ? Kniha vyjde? Jsem opravdu zvědavá, měla bych o ni zájem. Zkusím se zeptat u nás v knihkupectví, jestli by ji neobjednali, snad by se před Vánocemi našli zájemci o nové pohádky. :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 20:28 | Reagovat

Naši kluci četli a čtou dosud. Od malička jsem jim nejprve vyprávěla, pak četla, měli své knížky, které si brali pak do svých domácností (jako věno- smáli jsme se). Vnučky  mají i fantazii a dovedou napsat i povídky. Zúčastňovaly se literárních soutěží. Máme pozměněné heslo: Kdo čte - nezlobí.

8 Amia Amia | Web | 30. listopadu 2013 v 15:47 | Reagovat

Knížky pro nevidomé děti, jsou obrázkové nebo už s brailovým písmem? Nevím jak staré děti.
Ale stejně, jakýchkoli knih pro nevidomé musí být dost málo...
Zato si pamatuju, že jsme jednou na základce dělali pexeso pro nevidomé :-D

Že rodiče zakazují dětem číst jsem slyšela jednou jedinkrát, v knize Nanynka a Málinka, kde jim to vyprávěla jejich učitelka a o její babičce. :-D
I v normálním světě existují? To přece není možný 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama