Ztrácím se...

28. dubna 2013 v 19:16 | Edith Holá |  Pohledy z produkční práce
Mám opravdu divné období, divné pocity. Myslím, že jsem nešťastná, ale nevím, jestli kdybych něco změnila, byla bych šťastná. Možná je to čas, který musím prožít tak, jak je. Možná naopak prohraju sebe, když do dvou dnů neudělám, to co jsem chtěla udělat. Prohraji svůj sen, touhy, přání, svou seberealizaci. Někdo říká, že vždycky se může znovu najít situace a udělat to příště. Jiní říkají, že přijde zase za mnoho let. Duchovní lidé před momentem prohry, kterou cítí jako prohru sebe sama, varují.


Každopádně vím, že stojím, i když se hýbu. Chodím do práce, připravujeme rekonstrukci horního patra, balíme věci, zatavujeme do vaku pytlů. Mimochodem skvělá vychytávka. Pak vypadnem na pár dnů a vrátíme se do vymalovaného a kluci budou v pokojíčku spolu a v menší místnosti bude naše ložnice, kde budeme od dveří rovnou chodit do postele.

Stojím, i když pracuji a je toho tolik, co musím v produkci držet v hlavě, že často nevím, jak se jmenuji. Ztrácím se...

Dneska jsem v busu pozorovala lidi. Jsou všichni ztracení? Všichni stavíme kříže po celý život na své cestě svým snům? Asi ano. Na kolik je to ztracení se? Na kolik je to oběť, která má smysl?

Už několik dní, možná týdnů vím, že jsem se ztratila obrazy. To mě děsí. Bez obrazů nemohu psát. Tak nepíšu. V hlavě mi sedí monology jako kdysi. Na jednom semináři podle knihy "Umělcova cesta" říkala lektorka, že nejdůležitěšjí je začít den tím, že si rukou napíšete na tři stránky, co všechno vám běží po ránu hlavou. Ještě než vylezte z postele. Taková řekněme detoxikace mysli. Tři stránky. Ne míň, ne víc. Nedělám to. Zkoušela jsem to jen krátce po semináři. Bylo pak líp. Taky jsem viděla, co je pro mě důležité a co ne. Co se objevovalo často, bylo důležité. Možná nejsem umělec. Nemá cenu jít cestou umělcovou.

Byla jsem ve čtvrtek po stáááášně dlouhé době tancovat "cikány". Obrazy se nevrátily. Byla jsem pak s ostatníma ještě na Mário Bihárym. Napadaly mě tam dva verše. Pořád dokola. Nemohla jeem je ale dopsat, nijak rozvést. Nešlo to.
Zavřete mě do klece
a nechtě mě tam zemřít.
Zavřete mě do klece
a nechtě mě tam pojít.

Včera to samé, i když jiné verše. Něco o dnu slz, kde se najde pokora. Kecy. Nemůžu nic dopsat. Ztratila jsem se.

Můj manžel je stále nezaměstnaný. Hraje on-line hru. Už o od července hraje jednu jedinou on-line hru. Ráno, večer, v noci. Šílím i z toho. Prý ho mám respektovat. Já ale nemohu. Hráčství je pro mě stejné buranství jako když chlap denně sleduje fotbal a leží na gauči. Dnes jsem na něj řvala, že mě fakuje. Fakuje moje psaní, moji tvorbu. Nemám na ni čas. Možná to sem nepatří. Ani to nechci rozmazávat. Můj blog je příliš veřejný.

Je zvláštní, že často dostanou darem čas ti, co ho naprosto nevyužijí. Žádný čas mi věnován nebyl. Od děcek rovnou do práce.

Bohužel žiji stále v tom modu, který jsem zachytila před čtrnácti dny. Ne, už dýl. Bože, 9. dubna. Zde.
Minulost je pryč, budoucnost ještě nenastala. Žiji nyní, v tomto okamžiku.
Děkuji všem, kteří jste mi tam napsali povzbuzení.

Bohužel to vypadá, že se v tomto mezičasí ztrácím, že to o přítomnosti není. Měla bych se radovat, že jsem našla sponzora na Pohádky pro kulíšky II. Měla jsem euforii. Ale před spaním mám u žaludku pocity, že nemám právo.

Nejde mi psát a to mě děsí. Všechno mě děsí... Bojím se, že se mi děje něco s mozkem. Zapomínám. Nevím časo, na co jsem tázána. Jsem někde ztracená. V mozku.

Takže se jdu zase věnovat dětem a přitom se bát, že něco se mnou není v pořádku. Jdu se zase ztratit...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 beautykiller beautykiller | 28. dubna 2013 v 19:30 | Reagovat

Takhle já stojím už asi půl roku. Je to na nic a čím dýl stojím, tím víc mi přijde, že už se snad ani nedokážu rozejít.

2 karin-photo karin-photo | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 19:54 | Reagovat

Takže přece jen nejsem jediná,kdo má tak divné období :/

3 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 20:06 | Reagovat

[1]: a [2]: Možná že je to období těžké pro všechny. Hodně lidí okolo mne má zlé období. Jako by se také ztratili... Na druhou stranu mi přijde, že vidím lidi jako by za stěnou, kteří žijí, ale já k nim přes tu stěnu nemůžu:-(

4 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 20:06 | Reagovat

[1]: Přesně to mě napadá, čím dýl budu stát, tím více se už nikdy nerozejdu...

5 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 28. dubna 2013 v 20:08 | Reagovat

Taky bojuju - s časem. Mám ho šíleně málo, že nemám dokonce čas ani se v tom úbytku času šťourat.

6 creative-picture creative-picture | Web | 28. dubna 2013 v 20:42 | Reagovat

Pěkný blog! :)

7 demence-mucq demence-mucq | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 20:53 | Reagovat

máš opravdu krásný blog :)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:12 | Reagovat

Taky jsem přestala vidět obrazy, nemám sny, které mi vždy napověděly, když mám inspiraci, za chvíli zmizí. Psala jsem si deník, abych věděla, kdy dcera spí (trpí poruchou spánku), co zásadního se stalo, zda se mění její deprese. Od třináctého jsem nepsala, nejde to. Když potřebuji něco udělat, ruším filtry (píšu o nich u sebe na blogu) a pak jsem schopná chvíli něco dělat. Než to na mě zase spadne...

9 Bára Bára | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:14 | Reagovat

Milá Edith, moc ráda bych ti napsala něco pozitivního, ale v nedostatku času se teď ztrácím i já. Na druhou stranu žiju vidinou, toho, že až teď odstátnicuju, jistě se to zlepší. Přeju ti hodně síly a nalezení nějakého záchytného bodu, o který by ses mohla opřít. Věřím, že je to jen přechodné období a "tvůrčí krize", kterou zvládneš překonat. A ty "změny na mozku" jsou třeba jen z přepracování a všeho, co se na tebe valí, taky jsem to měla a připadala jsem si už jak blázen...Všechno se zase určitě srovná a bude líp!

10 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:46 | Reagovat

[5]: Renato, já ve chvílích času (MHD, před spaním) mám kolotoče naprosto negativního mylšení. Útěků od všeho. Někdy si říkám, že jsem zralá zpět na terapii. Dřív jsme v MHD psala. Dva roky. Teď sedím, mám depresi a nemám sílu ani vytáhnout tužku, časopis, nic... Těším se po práci domů, že třebas něco napíšu... Tam děti, bordel, manžel u online hry (a uvaří večeři, abych mu nekřivdila), úklid, uspání dětí, deprese před spaním a druhý den znovu. Někde ladem dva rozepsnaé rukopisy, pohádky pro k. čekají, nic, deprese, balení věcí, mnaželské a domácí povinnosti, plačtivost z práce,...

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:49 | Reagovat

Milá Edith, myslím, že takové "ztracení" je pro každého čas od času normální. Člověk přestane smysluplně přemýšlet a být kreativní. Dej tomu trochu času, nesnaž se to lámat přes koleno a postupně to odezní samo a tvůrčí esprit se zase nakopne, uvidíš.

12 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:50 | Reagovat

[9]: Snad Báro. Já už se bojím, že to snad je začátek alzheimra. Přečtu odstavec, nevím, co jsem četla, strašné chyby v každé větě. Všechno po sobě musím číst, jinak hrubky, překlepy... Teď jsem asi minutu uvažovala o tom, jak se řeknou překlepy. Strašná únava. Chodím spát v deset, jinak umírám únavou, už teď cítím, jak mi slábnou ruce, takže mizím spát... Už je to tak několik týdnů. Držím palce i Tobě. Po státnicích se Ti uleví. Je fajn, že víš, kde je důvod...

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:51 | Reagovat

[8]: Čím to je, Radko. Nějaké hvězdné období. Jsme pod vlivem nějakých erupcí...?

14 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:52 | Reagovat

[11]: Snad. Snad je to opravdu jen tvůrčí krize. Snad to není krize celého člověka. Tedy mě...

15 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 28. dubna 2013 v 21:55 | Reagovat

A nechybí ti železo? Když chybí železo, organismus se neokysličuje a je stále unavený, přestože člověk dlouho spí. Někdy hledáme odpovědi mezi nebem a zemí a ony jsou tak přízemně jednoduché. :-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:57 | Reagovat

[13]: Prý je něco "ve vzduchu", víc zla, nefunguje ochrana, člověk je stále rozhozený. Mám pocit, že jak mi stačilo harmonizovat se jednou denně, teď bych měla tak třikrát.
A mělo by to trvat ještě rok :-(

17 alma-nacida alma-nacida | Web | 29. dubna 2013 v 9:02 | Reagovat

Milá Edith, já myslím, že je to "jen" únava. Píšu jen v uvozovkách, protože si myslím, že únava, když se nastřádá, může i zabít. Myslím, že je toho na Tebe prostě moc, potřebuješ vypnout a odregovat se a zkusit nemyslet. Taková jarní duševní hygiena. Mně pomáhá unavit tělo (nejlíp do bezvědomí - skoro)v přírodě. Moc na Tebe myslím a posílám velikou načechranou kouli pohody! :-)

18 Radka Radka | Web | 29. dubna 2013 v 9:32 | Reagovat

[13]: Edith, nedalo mi to a zavolala někomu, kdo ví víc. Duben je karmický, stojatý, nic se nedaří, navíc s kombinací roku špatný. Cokoliv vyřizovat nemá smysl, každá aktivita se protahuje, nebere konce. Z hlediska aktivity je to "jako sedět na židli", nikam se nepohneme. Nezbývá než vydržet do 1.května.
Takže nezbývá než "vydržať" :-)

19 Janinka Janinka | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 10:20 | Reagovat

Paní léčitelka mi říkala, že letos byl celkově děsný začátek roku a tak nějak to pokračuje, mimo jiné na to má vliv i počasí. Osobně si ale myslím, že je toho na tebe moc a že by to chtělo změnu, radikální řez, nebo tak nějak.

20 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 21:29 | Reagovat

[15]: Piju už dva měsíce ječmen, jím chlorellu a přidala jsem červneou řepu.

21 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 21:32 | Reagovat

[16]: a [18]: V té rovině, o které píšeš, to asi bude hodně zlé. Já na to vždy reaguji velmi citlivě. Jako děti. Tak udivíme, jestli 1. květnem to půjde nahoru nebo ne. Trvá to už moc dlouho, jak píše Janinka, je to tak od začátku roku...:-(

22 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 21:34 | Reagovat

[17]: Tancování cikánských tánců mi ve čtvrtek fyzicky pomohlo. Já se ale obávám, že na duševní vyčerpání by mi fyzické bezvědomí nepomohlo. Ty tance do hloubky nešly, i když jsem čekala od nich přes tělo očistu i duše.

23 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 21:37 | Reagovat

[19]: Radikální řez jsem chtěla udělat. Odejít z práce do konce měsíce. Ale vypadá to, že z pragmatických důvodů to neudělám, i když jsem se na to těšila a brala to jako spásu... Dnes jsem tam byla 11 hodin, zítra náročné focení, v sobotu náročné focení. Ty tři dny volna mezitím se rozplynou vniveč. Jsem ubitá, ale chápu, že lidé se mají často ještě hůře.

24 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 30. dubna 2013 v 6:28 | Reagovat

Vydrz! To prejde, myslim, ze je to celkom normalne. Povestny (maly, neskodny) priznak pokusajuceho sa "burn out". Ides halt s dobou. Prajem Ti, aby si rychlo nasla k "normalu", nech je to cokolvek, ten "normal".

25 alma-nacida alma-nacida | Web | 30. dubna 2013 v 8:38 | Reagovat

[22]: Někdy to tak je - přes tělo i duše - a jindy ne. Pak pomůže někdy nejvíc SOS pokec s kamarádkou ;-), líp na čaji, ale v nejhorším i po telefonu. Myslím na Tebe a držím všchny palce!

26 Lydie Lydie | 30. dubna 2013 v 12:16 | Reagovat

[23]:Z práce neodcházej - ono se to časem urovná....
Nevím, mám pocit,že se člověk nemá v sobě tak nějak"nimrat" do posledního "atomu" a všechny pocity šíleně analyzovat..je lépe vybrat si to lepší-na horší zapomenout..

27 Lydie Lydie | 30. dubna 2013 v 12:21 | Reagovat

Přes Ružu jsem Ti poslala radu,jak se dostat do Albánie. Ale nevím, jak do Skopje-ta je v Makedonii, i když tam žijí Albánci, ale ti z "IVANCA TRAVEL" by si určitě věděli rady.

28 Eva Eva | 30. dubna 2013 v 23:31 | Reagovat

Určitě to všechno dobře dopadne. Z práce neodcházej, zvlášť když ji manžel nemá. Zkus jen práci v práci trošku flákat a manžela naopak zase více zapojit do domácnosti... Vím, jsou to samé dobré rady, ale s nadcházejícím létem se určitě vše vylepší. Věřím ti.

29 edithhola edithhola | Web | 4. května 2013 v 11:31 | Reagovat

[27]: Lydie vím, nestíhám jen odepsat. Ale napravím to příští týden.

30 edithhola edithhola | Web | 4. května 2013 v 11:32 | Reagovat

Moc se všem, co jste mi napsali zprávy na FB a emaily nebo zde komentáře, omlouvám, že neodepisuji. Rekonstrujeme část baráku. Do noci jedou zbíječky a my bydlíme jinde. Mám některé dny dovolenou, jindy jsem v práci a pendluji mezi prací a dojížděním za rodinou. Jsem až do úterka mimo síť.

31 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 17. května 2013 v 15:56 | Reagovat

Všichni teď nějak stěhují či rekonstruují, ani nám se to nevyhlo.

Přeju mnoho úspěchů a dalších, světlejších dní plných obrazů. :) Nevidím do toho hlouběji, abych ti mohla napsat plnohodnotnější podporu.

32 KatyRZ KatyRZ | E-mail | 18. května 2013 v 18:12 | Reagovat

Strašně dlouho jsem nebyla u tebe na návštěvě. A teď jsem narazila na tenhle tvůj článek a strašně toužím po sdílení. Asi se z toho zblázním, jak moc to potřebuju k životu. Nemít tajemství a bavit se otevřeně s kýmkoli o čemkoli.

Podvedla jsem svého manžela. Alespoň tak to vidí lidé kolem mě. Ve skutečnosti jsem ve svém životě narazila na něco, co v něm strašně moc chybělo a co je velmi výjimečné a velmi krásné. Zamilovala jsem se (tak skutečně, hluboce a zároveň románově, že tomu stále sama nemohu uvěřit). Jenže jsem matka dvou dětí a manželka - nemám na nic právo.

Jenže jako docela mladá žena, která strávila se svým mužem sedmnáct let, bych možná nějaké právo mít mohla. Měla bych mít právo na opětování citů a ne jen na přežívání jednoho vedle druhého. Jednou to všechno napíšu, až to ten, kterému jsem ublížila přenese přes srdce, až udělá krok dál.

Zůstala jsem sama s holkama a bojuju za nás. Za to, abychom se spolu ve třech měly dobře. A taky doufám... v to, že má ta láska svůj význam, že je v ní víc smyslu než jen, že mi vtrhla do života a převrátila ho naruby.

Tvůj manžel sedící u počtítačové hry mi totiž připomněl stav, který nastal u nás. Můj manžel jako by se přepnul do vegetativního módu, kdy už je život jen o stereotypu a vytratí se z něj cokoli navíc, kromě snahy o únik. Řešila jsem, pak jsem rezignovala, a pak se to stalo...

33 KatyRZ KatyRZ | E-mail | 18. května 2013 v 18:21 | Reagovat

PS: Taky nemůžu vůbec psát, z práce chodím pozdě a s namoženou hlavou a přijde mi, že je všude kolem strašně moc zloby a špíny a že snad ani to počasí se neumoudří...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama