Článek o pěstounství

10. srpna 2012 v 19:23 | Edith Holá |  CESTA K MÝM MATKÁM - nejen ukázky z knihy

Nevím, kolika z vás se podařilo zakoupit si Lidovky s dnešním magazínem Pátek. Možná už máte přečtený článek "Pěstované děti" od Václava Drchala. Možná i editorial k němu od šéfky magazínu Marcely Pecháčkové. Články z magazínu bývají přístupné on-line na webu Lidovek až v sobotu. Samozřejmě nás všechny zajímá, jaký názor na téma máte i případně na úryvky z knihy Cesta k mým matkám, které v článku byly.





Trochu ze zákulisí. Článek od pana Drchala byl v původní verzi spíše zpravodajský. Paní Vrtbovská ho následně velice autorizovala. To znamená, že téměř vše, co řekla redaktorovi na diktafon potom škrtla a zjemnila. Bylo mi z toho smutno. Říkala jsem si, když se bojí žena, která vede institut náhradní péče (a její Natama je považována u nás za nejlepší, fungující podle zahraničních kritérií), tak co potom já... No, dost mě to vyděsilo. Manžel - jakožto analytik - mi vyjmenoval, od koho všeho mohu čekat na knihu negativní reakce. Když se dostal až ke křesťanům a zednářům, pro něž je svatým posláním vzít si každého sirotka, tak jsem si říkala, že vlastně přežiju všechno.

Po dvou dnech byl článek zeditorován a obohacen o úvod. Znovu jsem ho tedy dostala k autorizaci. Když jsem soubor rozklikla, tak to se mnou po pár větách zamávalo. Dnes už mi napsaly dvě blogerky, že u článku měly slzy. Denisa Prošková, autorka knihy o pěstounství (v tomto případě snad opravdu pozitivním) mi hned po ránu psala, že článek četla jedním decham a dodala, že z některých pěstounských rodin, které objížděla, šel děs.

Jak článek působil na vás? Co si myslíte k tématu v něm?
Editorial si můžete přečíst zde
Kniha vyjde u Joty 22. srpna.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alena V. Alena V. | E-mail | Web | 10. srpna 2012 v 19:38 | Reagovat

Milá Edith, moc děkuju za tvou odvahu. Článek jsem přečetla a běhal mi mráz po zádech. Nikdy jsem si nemyslela, že vzít si cizí děti je tak jednoduché, jak se prezentovalo. Překvapily mě pak ty optimistické závěry, jako že to nějak dopadne.
Na knížku jsem zvědavá, i když to bude podle ukázek hodně náročné čtení. Drž se!!!

2 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 10. srpna 2012 v 19:41 | Reagovat

Sakra! Dneska je pátek??? Já žiju v domnění, že ty Lidovky si mám koupit zítra, a že dneska je čtvrtek. I když ke knize se asi nedostanu (nebo ne alespoň teď), tak Ti strašně fandím!

3 Robka Robka | Web | 10. srpna 2012 v 20:31 | Reagovat

Díky za tvou odvahu veřejně vystoupit s tak ožehavým tématem. Když jsem se dozvěděla o tom, že by se měly rušit ústavy a děti by měli přebrat profesionální pěstouni, bylo mi z toho tak nějak divně. Dávám za pravdu tomu, že vše se bude dít za pochodu - tedy školení pěstounů a předávání dětí. Navíc bude třeba dostatek kvalifikovaných sociálních pracovnic, které by měly dohlížet na to, jak se dětem v nových rodinách daří. A to, jak víme, nikdy nemůže spolehlivě fungovat. Dovedu si živě představit ten chaos, který kolem toho vznikne - vlastně jsem sama zažila a zažívám v práci něco podobného. Jakožto pečovatelka seniorů musím podle nového nařízení dělat s každým klientem jeho takzvaný individuální plán. Už zhruba dva roky se to má dělat, za tu dobu jsme absolvovali několik školení, na kterých jsme se dozvěděli rozporuplné informace a dodnes nám nikdo neřekl, jak tyto plány mají vypadat. Takhle nějak to bude i u pěstounů, to si myslím. Stát na tom určitě ušetří - ale je otázka, jestli to bude dobré pro všechny děti. Jestli někteří lidé nebudou pěstounství brát jako výdělek. Já bych si tedy na to netroufla - je to práce na 24 hodin a člověk nemá dovolenou. Tady je nasnadě uvažovat nad tím, že pěstouni budou ohroženi syndromem vyhoření daleko víc, než ostatní populace. A to bude pak problém - kam s dětmi? To si je budou rodiny přehazovat jak horké brambory?
Vždycky jsem si myslela, že dostat dítě do péče je moc těžké. Udivilo mě a zarazilo, jak to ve skutečnosti probíhá.
Článek je to silný. Při čtení mě z něj bylo smutno a jak už jsem ti psala, trochu se bojím čtení tvé knihy. Ale těším se na ni.

4 helena helena | Web | 10. srpna 2012 v 20:40 | Reagovat

Já si přečtu článek zítra online.Jsem zvědavá.Díky Edith za webovky,jsi hodná. :-)

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 10. srpna 2012 v 21:34 | Reagovat

[4]: Kdyby nebyl na webu zítra, tak určitě v pondělí. Nevím, jak magazínové články na web dávají. Určitě sem hodím odkaz.

6 Hope Hope | Web | 10. srpna 2012 v 22:07 | Reagovat

úryvky z knížky mě znovu přesvědčily, že si ji koupit prostě musím! jen musím nějak vyřešit dopravu do Anglie =o)
a jinak, co se týče pěstounské péče a zrušení dětských domovů, kojeňáků a podobně...nesouhlasím s tím...že prý budou peníze použity na školení atd. atd.? myslím, že to jsou jenom slova a nikdy se to nestane...uznávám, že můžou existovat pěstounské rodiny, které toho nezneužijou, jenže co rodiny jako ta, na kterou jsi narazila ty? pořád to bude stejné a dalších x dětí potká to, co tebe =o(
já ani nevím, kdy přesně k tomu došlo, ale rozhodla jsem se, že až budu dospělá a dokážu uživit sebe i děti, tak si alespoň jedno adoptuju...nebudu to dělat pro peníze, ale proto, že děti miluju! a tohle si myslím, že by měl být důvod pro pěstounskou péči a ne vidina několika tisícovek měsíčně...
ještě než jsem přílohu Lidovek otevřela, jsem věděla, že budu brečet, ale že se rozbrečím už po úvodu, to bylo moc a slzy jsem utírala ještě dlouho poté, co jsem článek dočetla

7 Vendy Vendy | Web | 11. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

Zase mi to uniklo. Ale četla jsem tvé první články a vím že mi to rvalo srdce.
K pěstounství - o tomhle tématu moc nevím, ale můj spolužák si žádal se svou manželkou o adopci (a získal ji, adoptovali dva kluky) a říkal, co to bylo za martýrium, kterým museli projít, jaké otázky jim dávali, i velice osobní, do jakých detailů chodili, jak jim lozili po baráku a dívali se do všech skříní, no řeknu ti, že na to bych se vykašlala.
Pak jsem nedávno (relativní pojem, to může být i několik měsíců) četla o nabídce, jak si vzít děti do péče a stát se pěstouny a zarazila mě tam jedna věta - nemusíte je milovat, stačí se o ně postarat. Rozuměj, o děti. No já nevím, ale pokud bych si vzala dítě, musela bych k němu mít aspoň nějaký vztah a ne brát ho jako zdroj financí. O_O

8 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 22:14 | Reagovat

[7]: To, co popisuješ je klasický postup státních sociálních pracovnic. Otázky, otázky, otázky ... Doma sledují i prstem, zda je na skříni prach či ne. Hezký vztah k dětem zřejmě záleží na míře prachu.
Ta věta "nemusíte je milovat, stačí se o ně postarat" mě zarazila taky. Několik dní jsem na ni myslela a nic nevymyslela.

9 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 22:19 | Reagovat

[3]: Jo, bude to bordel. Nestihnou vymyslet dobrý systém, jak pomáhat biologickým roidčům v krizi, jak vybírat dobré pěstouny ani jak jim pomáhat, když to nebudou zvládat. Stihli by to, kdyby chtěli a spolupracovali s těmi, co to umí. Jenže se obávám, že nebude a není zájem. Budou potřebovat 13 000 dětí umístit. Na pár let se zhasne lampa:-(.

10 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 12. srpna 2012 v 23:24 | Reagovat

Budu si muset počkat na pondělí, ale už teď vím, že to nebude žádné veselé čtení...=/
Manžel tě připravuje dobře, nesmíš se pod negativní kritikou složit! Ale věřím, že té pozitivní bude mnohem více=)

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 13. srpna 2012 v 20:49 | Reagovat

Přátelé, tak jsem zjistila, že on-line články na webu Lidovek jsou bohužel celé jen pro předplatitele. Tudíž pokud ho chcete, napište mi do zprávy autorovi blogu nebo na email svůj email a já Vám ho pošlu.

12 helena helena | Web | 13. srpna 2012 v 21:35 | Reagovat

[11]:A já klikala jak střelená,ani jsem se nechtěla přiznat k mé negramotnosti.
Takže mě máš Edith ve své návštěvnosti možná víckrát,protože mě to odkazovalo na internet,kde jsem přišla znovu na Tvé stránky.Ale jedeme do Čech v září,takže si objednám a přečtu knihu.
Krásný večer i těm dvěma mrńousům. :-)

13 recepty to co chutna recepty to co chutna | Web | 13. srpna 2012 v 23:12 | Reagovat
14 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. srpna 2012 v 21:30 | Reagovat

Na knihu jsem hodně zvědavá, o to víc, že jsem kapitoly knihy tady na blogu nezastihla. Když jsi měla knihu rozpracovanou, čítávala jsem občas články plné úzkosti a špatných pocitů, které tě v tu dobu kvůli tomu provázely. Je už ti teď lépe? Doufám, že ano. :)

Slib, že hned 22. vyrážím do knihkupectví už ode mě máš. :)

15 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 21:35 | Reagovat

[14]: Děkuji za koupi knihy! Je mi líp. Nánosy úzkosti mizí a objevují se i sem tam hezké vzpomínky, které byly hodně hluboko. Ve středu vyjde rozhovor v Mami Mléčném baru a bude pozitivní:-)

16 PavlaB PavlaB | E-mail | 29. srpna 2012 v 10:37 | Reagovat

Milá Editho,
přečetla jsem si článek a na základě něj zakoupila i knížku. Jsem adoptivní maminkou několika dětí a o náhradku jako takovou se zajímám od té doby, kdy jsme o ní začali uvažovat (tedy cca od roku 1988). Ani já si nemyslím, že je vše na transformaci připravené a společně s občanským sdružením, ve kterém působím, se snažím dělat vše pro to, aby to dopadlo co nejlépe, neboť jsem přesvědčená, že systém péče o opuštěné děti pomocí zařízení je již dávno překonán.
Knížku jsem si ale koupila ze zcela jiného důvodu: prozatím se mi téměř nepodařilo najít svědectví dětí, které v NRP vyrůstaly a už vůbec ne od ranného dětství. Samozřejmě mě zajímá, jak mohou své osvojení (a tedy i předchozí opuštění) prožívat mé děti. Měla bych k tomu spoustu otázek (možná, že na některé mi odpoví kniha, nevím).  Ráda bych je probrala soukromě. Mail jsem uvedla.Pokud byste byla ochotná mi odpovědět, napište mi, prosím.

17 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 1. září 2012 v 10:48 | Reagovat

[16]: Pavlo, děkuji za zakoupení knihy. Odepíšu Vám více emailem.

18 simple wedding dresses simple wedding dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:28 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama