Tři dny před mým porodem

29. dubna 2012 v 20:01 | Edith Holá |  CESTA K MÝM MATKÁM - nejen ukázky z knihy
Ani jsem vám nenapsala, že jsem ve čtvrtek podstoupila jeden návrat do minulosti. Nevím, jak tu metodu nazvat. Myslím, že se tomu říká regrese. Evička mi byla doporučena ženami z Nedoklubka. Nikdy bych nešla k někomu, komu nevěřím, o kom nic nevím a nedoporučil by mi ho někdo, komu věřím. Paní Eva dělá reiki ale ještě k tomu metodu odblokování. Dokáže projít s vámi trauma i v době ještě prenatální a odblokovat ho tak, aby už emočně nepáchalo škody.


Věděla jsem z vyprávění žen, které u ní byly a odžívaly si traumata z předčasného porodu svých dětí ale i jiná, že to není lehké. Sama jsem tam jela s mnoha tématy na zpracování. Třeba i s tím, že Kuba v pátém měsíci málem zemřel na zástavu střev a do určitého věku jde tohle trauma vyléčit přes maminku. Nakonec jsme po mém vyprávění ze života začaly otázkami okolo početí a porodu.

Paní Eva se ptala mého těla, kde započal můj smutek, můj pocit nebýt, nedostatek sebelásky. Nebylo to početí. Jako malý plod jsem ještě byla milována. Moje tělo signalizovalo velkou lásku obou biologických rodičů. Třetí trimestr už nebyl v pořádku. Tři dny před porodem se něco stalo. Pochybuji, že si biologická mamka vzpomene přesně, co cítila tři dny před porodem. Zřejmě jí došla hrůza z opuštění partnerem a bezvýchodná situace s děckem v cizí zemi bez možnosti vrátit se k rodičům. Propadla se do pocitu, že to bez něj nezvládne. Tehdy jsem se rozhodla, že se nenarodím.

Paní Evička všechno viděla se mnou. Nepustila jsem anděly ke své duši. Musely jsme se vrátit a musela jsem začít říkat, co cítí ta malá holčička v břiše. Bylo to hrozné. Moje duše se zlobila na otce a neuvěřitelně prosila mamku, aby to nevzdávala... Paní Eva mě nutila říkat ty věty a pojmenovávat emoce za holčičku v břiše. Takovou bolest už jsem dlouho necítila. Naposledy před těmi třemi dny před svým narozením a v malých nuancích vlastně po celý život. Teď jsem měla šanci všechno přeprogramovat. Kdžy jsem dokázala najít vnitřní zdroj lásky holčičky pustila jsem k ní dva anděly. Třetí dál seděl na břiše mamky, byl černý a ťukal, že chce dovnitř. "Co vám říká?, ptala se Eva. "No tak Edith, vy to víte. Slyšíte to stejně jako já."
Holčička ležela v křídlech anděla a druhý seděl vedle ní. Dělala, že je jí už dobře, nic nepotřebuje. "Řekněte to! Musí to jít ven! Nenechte holčičku v té zdánlivé pohodě, která je lhostejností a obranou."
"Vzdals to. Nechal si nás. A máma to kvůli tobě vzdá. Nechá mě. Opustí mě. Kvůli tobě nebudu věřit žádnému muži. Jsi slaboch."
Třetí andělík byl u mě.
"Jak se cítí holčička teď. Už je tam třetí."
"Ano, už ho pustila. Cítí se šťastná a milovaná."
"Editko, třetí anděl byl láska."
"Ano", říkám přiškrceně a beru si už nejméně desátý kapesník.
"Můžeme jít znovu do porodních cest, znovu se narodit, když je teď holčičce dobře, už se nebojí, už našla svůj zdroj lásky i anděly?"
"Zkusíme to."
"Až projedete porodními cestami, tak hluboce vydechněte."
"Ano" a připravuji se...
"Editko, co se děje? Proč nejdete do porodních cest?"

Moji milí blogeři, bylo to šílené. Bolestivé. Vyplakala jsem snad potoky slz. Nebudu vám prozrazovat všechno, co se dělo dál, co jsme ještě musely s Evou udělat, abych se znovu narodila navzdory tomu, že jsem věděla, že mamka mě dá pryč. Evička věří, že tímto silným prožitkem na tělesné úrovni se přeprogramoval ten skutečný bolestivý příchod na svět. Odpouštěla jsem po porodu otci, mamce i adoptivní mámě. Uvidíme, co to všechno udělá. Žádný proces není ze dne na den.

Když jsem od ní odcházela bylo mi až do večera zima navzdory vedru venku. Večer jsem šla spát rovnou s dětmi. Ráno jsem se probudila s bolestí v celém srdečním bloku. Večer jsem padla hned jakmile děti usnuly. Zdál se mi poprvé sen, kdy jsem své adoptivní mámě byla schopna říci to, co jsem si v danou chvíli myslela. Poprvé v životě bez strachu. Ráno mě opustila bolest kolem srdce.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 20:14 | Reagovat

Jsem docela ráda, že tohle zatím neřeším :-)

2 damselcheetah damselcheetah | Web | 29. dubna 2012 v 20:21 | Reagovat

Zajímavé. Jsem sice dítě, ale už teď tuším, že na reiki nepůjdu. Bojím se toho jen z jediného důvodu. Babička tam byla a strašně jí to poznamenalo. Od té návštěvy se změnila, jestli to bylo kvůli tomu co se dověděla a změnila to naschvál nebo jí poznamenal návrat někam zpět, nevím. Ale vím to nejdůležitější. Že už to není ta babička, která to bývávala..

3 jezinka jezinka | Web | 29. dubna 2012 v 20:35 | Reagovat

[2]: Myslím, že to ale nebylo Reiki- ale něco jiného. :-)

4 edithhola edithhola | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 21:15 | Reagovat

[3]: Paní Eva umí reiki, ale dělá i regresi. Reiki jsem zažila jednou a bylo to o ničem. Jenom jsem ležela, odpočívala, relaxovala se zavřenýma očima a pán kolem mě energeticky "čaroval".

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 21:18 | Reagovat

[2]: To je těžké říci, co se jí přihodilo. Ale jak jsem napsala v komentáři výše, reiki pro mne bylo o ničem. Takže se mi nechce věřit, že by mohlo někoho poznamenat. Ale často se můžeme dostat do rukou někoho, kdo to neumí. Nebo nezvládneme "informaci", kterou dostaneme. Kdo ví, co se stalo babičce. Jiní lidé zpychnou tím, že jakoby vědí víc...

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 22:09 | Reagovat

Mám svoje pocity a zážitky, které nezapomenu po celý život a nemyslím tím jen smrt rodičů v dětském věku. Jsou to ale věci, na které se dívám, jako by se to stalo někomu jinému a neřeším to. Říkám tomu metoda zazdívání. Všechno řeším nějakou činností, prací, zájmy. No a přežila jsem bez úhony na duchu do svých let. Ale, pokud  někomu pomůže probrat své ,,duševní zmatky" s někým, kdo mu pomůže, je to dobré.

7 Malkiel Malkiel | Web | 29. dubna 2012 v 22:39 | Reagovat

Jo, očišťování někdy dost bolí. Čím více špíny a čím je ta špína hlouběji, tím větší bolest. ;-) Ale člověk tím zpět získá sám sebe, tak to za to stojí. ;-)
Reiki je takový čajíček, jen taková hračka pro laiky. Tam je navíc problém, že se z reiki, karuny, šambaly a podobných metod stal byznys a "zasvěcovatelé" to v zájmu kšeftu prodají kdekomu. I lidem, kteří na to energeticky nemají. Jenže dostanou diplom, vyvěsí si ho na zeď a jdou léčit lidi. A navíc je ta matrice reiki už celá zasviněná.

8 otavinka otavinka | Web | 30. dubna 2012 v 13:48 | Reagovat

Milá Edith,
jsem jak v Jiříkově vidění. Docela by mne to taky zajímalo, neb jsem týden po střetu s autem ležela v bezvědomí v nemocnici a někteří doktoři si myslí, že tam začaly moje problémy, alergie a taky to, že různé nemoci se neprojevují tak, jak se o tom učí páni medici, ale naprosto odlišně. Jenže to jsem měla tři roky. Po porodu jsem zase ochrnula a měsíc to trvalo než jsem se postavila na nohy, čili akorát čas co byl můj klučíček v inkubátoru. Jenže v mojí letitosti je už asi pozdě něco takového konat. :-)

9 edithhola edithhola | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 19:19 | Reagovat

[8]: Otavinko, nikdy není podzě. Duše si všechno pamatuje. Duše nezná čas tak, jak ho vnímáme my. Jen najít toho, kdo to umí. Pro to, co jste napsala by byla metoda Evičky dobrá. Jenže ona je v Týnci nad Sázavou. To je pro Vás zřejmě hodně daleko.

10 Malkiel Malkiel | Web | 1. května 2012 v 4:39 | Reagovat

[8]: U tebe to budou problémy spíš fyzického rázu, než duchovního, či psychického. Při jakémkoliv větším nárazu mozek lítá v mozkovně jako nudle v bandě a to na něm zanechá trvalé stopy. ;-)

11 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 5. května 2012 v 7:21 | Reagovat

O něčem takovém mi říkal kamarád... Že prý  traumatický příběh v člověku společně "přepíšou". Nemůžu si pomoct, ale FURT mi to přijde jako hrabání v hlavě. Já bych to nikdy nedovolil. Nechávám si svoje bolesti pro sebe, protože jsou mojí součástí, kdyby mi je někdo "přepsal", byli by jiné a pozměnili by mou osobnost. Já jsem já, i se špínou, bolestí, zármutkem, radostí, štěstím a láskou. A kdokoliv by ve mně cokoliv pozměnil, nebyla bych tím, kým jsem byla.

Ale jsem ráda, že Ti něco takového pomohlo. Jistě pro tebe bylo lepší sundat to ze sebe a stát se méně nešťastným člověkem. Vidím tedy, že i "hrabání v hlavě" (omlouvám se za ten termín) je užitečné.

12 charlotte olympia shoes charlotte olympia shoes | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:14 | Reagovat

Q. Why did the balloon burst?
http://www.shoesgreat.com/

13 evening dresses cocktail dresses evening dresses cocktail dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:17 | Reagovat

Pretty useful info here. BTW, I think I read a especially similar article on another blog today, in fact i'm pretty certain. I 'll check it out and let you know, maybe they copied your content, who knows.
http://www.threedress.net/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama