na Blog.cz

http://www.clixsense.com/?3881456
Začni si privydělávat při blogování. Denně až několik desítek korun za pár minut. ->> http://bit.ly/HBuUIL

já osobně píšu postupně, právě proto, že se mi zdá moc zbytečné práce dávat to pak znovu dohromady x) ale myslím, že jsem četla o lidech, kteří píší po částech, takže to určitě možnost je.
je ale fakt, že si představuju různé úryvky, ale čekám, až na ně přijde při psaní řada.

Řekla bych, že psát se má přesně tak, jak to nejlíp vyhovuje tobě. Já mívám u delších věcí už prakticky od začátku v hlavě konec, a třeba ještě pár dalších scén, ale nikdy je nenapíšu dřív, než vážně přijdou na řadu. Zakazuju to sama sobě. I když to znamená, že třeba ten konec dvacetkrát přemyslím a jeho konečná podoba nemá s tou původní společnýho víc než postavy, a někdy ani ty ne všechny. Já prostě píšu scény jedině tak, jak jdou nakonec po sobě. Nepřeskakuju. To radši ten příběh na chvíli odložím úplně, když nemám inspiraci na prostředek...

Dělám to běžně. Jakmile mám v hlavě obraz napíšu ho, protože vím, že pokud to neudělám brzy ho překryje jiný. Ne, že bych pak zapomněla, co v té scéně mělo být, ale už to nedokážu tak rozepsat....

[2]: Není naopak "pracné" sedět a dumat nad tím, jak nějakou scénu napsat? Není lepší napsat si ji, když ji mám v hlavě a pak k ní dojít? Navíc to má i své výhody v tom, že můžete do textu před scénu přidávat detaily, které se v té scéně pojí, a které by vás nenapadly, pokud by už nebyla napsaná...

já osobně teda spisovatel nejsem, ale i tak se k tomu vyjádřím =o) občas se mi stane, že napíšu kapitolu, která ještě zdaleka není "na řadě", ale i tak ji napíšu, protože tím nemám, co ztratit, takže si myslím, že nemusí člověk psát kapitolu po kapitole =o)

Myslím, že to prostě záleží na druhu knihy. V Tygrech to určitě nebude vadit, když si napíšeš kapitoly právě ve chvíli, kdy na ně máš chuť. Zrovna teď makám na té VM kronice, tam sice události jedna s druhou souvisí, ale píšu je podle svých pocitů. Na co se zrovna cítím. Zda na bojovou nebo na filozofičtější, no a tu smrt Konstantina jsem odložila na sobotní večer. Mám pro to zvláštní důvody, o kterých mi napověděla intuice.

[9]: Přesně jak píšeš, napětí a zajímavá zápletka vznikne správným přehozením určitých kapitol. V tom tkví kouzlo detektivek a thrillerů a prostě všech napínavých příběhů, které pak nutí člověka číst dál a dál.