Ich forma umožňuje vyjádřit i nesouhlas

5. dubna 2012 v 21:55 | Edith Holá |  Téma týdne
Přečetla jsem si všechny články na TT od pondělí, protože téma "svoboda slova" hodnotím. Svoboda slova neexistuje, protože nemůžeme druhému říci, co si o něm myslíme. O tom byla zatím většina článků. Chci někomu poradit nebo ho zkritizovat a se zlou se potážu. Tak jaká pak svoboda slova.

Pokud nežijeme v totalitním systému, v partnerství nebo v rodině s totalitním vztahováním se, tak můžeme říci cokoliv. Jde o to jak. A to je proces, který se učíme celý život. Jak říci druhému radu (pokud vůbec máme právo radit), jak druhému říci, co nás na něm štve, … Jediným východiskem je zvolit si na to správný čas, kritizovat jen občas a vždy ruku v ruce i s pochvalou za něco jiného a vždy používat jen "ich formu". Co to je?

Ve větách nesmí zaznít žádné ty. Uff. Vzpomeňte si na věty, které jste dobře mínili a přesto stejně nevyšli. Dotyčný se naštval, nepochopil, seřval vás zpátky, … Kolik "ty" v těch větách bylo? Kolikrát jste ho ohodnotili, že jeho bodyguardi vás srazili k zemi nebo vyhodili ven? Každý máme svého bodyguarda. Ego neexistuje bez ochránců. Ochránci mají ze úkol chránit dotyčného. Pokud to dělají špatně, netrefí kritizujícího, ale sebedestruktivně půjdou proti svému člověku (pocity viny, úzkosti, zakomplexovaný člověk). Smutné. Kolik z nás to zná. Nic neřekne, hromádka neštěstí, ustrašený zajíc … rovná se: svoboda slova neexistuje. Pokud jsme dospělí, je na nás naučit svého bodyguarda, aby nás chránil směrem ven. Slovem, ne zbraněmi.

Jako kritizující i kritizovaný mám jedinou šanci, jak se ochránit a nezpůsobit sobě zranění ani druhému, naučit se ich formě. Zase se něčemu musím učit. Ach jo. Bohužel ano. Málokdo to umí. My postižení komunismem to neumíme vůbec. Moji rodiče to neumí, já se to pilně učím a stále dělám chyby. Vaši rodiče to neumí. Každý proces může být ale i výlet za dobrodružstvím, ne? Hobite, vylez, jdi a NAUČ SE SVOBODĚ SLOVA.

Napiš si na lednici, na skříň, na počítač, zadej nový software:
Mrzí mě, že to takhle vnímáš...
Cítím, že se něco děje a nerozumím, jak jsi to myslel...
Tvá věta mi způsobila, že se cítím zraněná, naštvaná, … (doplň si sám)
Mě opravdu vadí, že je tady neuklizeno, cos tím uděláme?
Mám pocit, že to čemu se věnuješ možná není dobře... Je to jen má fantazie, můžeme si o tom povídat, pokud chceš...


A tyhle věty vymažte ze softwaru (všechny v sobě mají ty)
Co si myslíš!
Tohle mi říkat nebudeš.
Ubližuješ mi.
Nerozumíš mi.
Jsi hroznej. Jsi … (Doplňte si sami)
Myslím si, že tohle děláš blbě …
Tady je bordel, tys to zase neuklidil...
Nedělej to takhle...
Neposloucháš mě...


Tak čím vším zahajujete věty, když chcete někomu říci, jak se má změnit nebo jak vás naštval?

Nový software je dobré učit se co nejdříve. On se hodí do partnerství i k výchově dětí. Co bych za to dala, kdybych ho uměla. Tolik naštvání, ukřivděnosti, pocitů viny a zranění sebe i druhých bych si ušetřila. Hlavně bych nepropadala pocitům jako většina blogerů za včerejšek a dnešek, že nemohu nic říci.

Každá svoboda má své hranice. I tedy svoboda slova, svoboda vyjadřování. Mluvit mohu, co chci, ale bez zranění a hodnocení druhého.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 valin1 valin1 | Web | 5. dubna 2012 v 22:17 | Reagovat

Zajímavý článek k zamyšlení. Něco na tom se vší pravděpodobností bude. Ovšem pro mnoho lidí, kteří by se podle toho chtěli řídit, by to znamenalo překročit svůj vlastní stín... :-)  :-)

2 edithhola edithhola | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 22:25 | Reagovat

[1]: Ano, je to velmi náročné, když to člověk neumí od svých rodičů. S manželem nám to někdy jde a jindy ne. Učíme se to zapochodu přeměnit software zděděný od rodičů. Často si všimnu, jak to občas říkáme i našim synům. Jakmile to zjistím, začnu mluvit v ich formě a opravdu to víc zabírá a nestávají se z toho dětské trucy a vztekání se, protože se necítí nálepkovaní a zranění.

3 King Rucola King Rucola | Web | 6. dubna 2012 v 2:03 | Reagovat

Trikrat precital, az som to pochopil. Ta menovana "ich forma" by predsa mala byt - aspon raz - v uvodzovkach, alebo som to este stale nepochopil? ;-)

Bolo by snad este lepsie, pouzit "es formu". Pred rokmi som pocuval prezidenta spolkku nemeckych slachticov. (Vo Svajciarsku su schlachticke tituly zakazane.) Vysvetloval, ako boli oni vychovavani, teda nie komunizmom deformovani. Zakaz ako taky neexistoval. Vzdy to bola ale forma krittiky. Ale ta bola vzdy vo forme tretej osoby, teda "es forma". Priklad: "Bolo vy lepsie, (krajsie a pod., potesilo by nas, atd.) keby sa to a to stalo inac..."

V podstate je to vlastne to iste, ale podla mna este silnejsie, lebo nevypadne len "ty", ale aj "ja" a zostane obecna zalazitost. ;-)

Mam ale k tomu vyhradu: Trochu, trochu moc, sa straca na uprimnosti. :-(

Pyta sa ma manzelka: "Mas ma este rad?" Ked neviem, co to je, tak radsej poviem: "Zblaznila si sa?", alebo aspon:"Ty si pleties 'este' a 'uz konecne'", cim jej dam uprimne vediet, co si myslim a nemoze sa, nemala by sa po styridsiatich rokoch manzelstva urazit. :-D

Neviem, ja osobne vidim hranice slobody slova skor tam, kde prestava uprimnost, otvorensot a nastupuje konvencia a diplomaticka pretvarka. (Ty moj poklad...v nemcine este strasnejsie: "Du mein Schatz." a vo svajciarskej nemcine priam hrozne: "du myni schätzli!" Z takeho je mi na grcanie.) :-("

Sloboda slova a uprimnost. Tazky problem.

4 edithhola edithhola | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 7:57 | Reagovat

[3]: Dám to do uvozovek.
Mám pocit, že právě u "třetí osoby" by došlo k odcizení. Dá se použít i v partnerství, ale spíše se hodí do diplomacie, politiky, práce, ... Naším politikům by moc slušela.
"Ich forma" by měla být upřímná, protože je o pocitu toho, kdo mluví. A za pocity nemůže druhý proti němu vystartovat. Může zase jen v "ich formě" říci, jak se to jeho dotýká. Právě dotýká. Jsou to slovní dotyky s upřímným vyjádřením pocitů...

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 6. dubna 2012 v 10:49 | Reagovat

Krásná komunikace, kde se nepoužívá "ty" viz Karel Poláček "Hostinec U Kamenného stolu".

6 Dragilia Dragilia | Web | 6. dubna 2012 v 12:45 | Reagovat

[3]: Použití té "třetí osoby" bych se docela bála, protože za týden, za dva můžu zjistit, že to co jsem si "já" myslela, tím "co by bylo lepší" rozhodně není.

Také si mylím, že častým používáním "osoby třetí" by časem mohlo dojít k podobným konfliktům jako se slovem "ty". Neřekla bych totiž "ty to děláš špatně", ale "normálně se to dělá jinak a tak je to správně". A byli bychom zase tam, kde jsme byli. :-)

Navíc mi připadá, že když použiju první osobu, postavím se tím za svůj názor a nebudu to svádět ani na toho druhého, ani na bezejmenou většinu. :-)

7 Dragilia Dragilia | Web | 6. dubna 2012 v 12:54 | Reagovat

[6]: Omlouvám se za překlepy.
*myslím
*bezejmennou

8 edithhola edithhola | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 18:18 | Reagovat

[5]: To jsem nečetla. Mrknu na to.

9 edithhola edithhola | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 18:19 | Reagovat

[6]: Vystihla jsi to líp než já! Děkuji.

10 adaluter adaluter | Web | 6. dubna 2012 v 19:09 | Reagovat

[8]: Nečetla, ale možná viděla, je to i známý film pro pamětníky s Rudolfem Hrušínským a Svatoplukem Benešem. :-)

11 King Rucola King Rucola | Web | 6. dubna 2012 v 21:14 | Reagovat

Ja som to asi splietol s nemcinou, v ktorej sa pohybujem vyse styridsat rokov. Tam je "man" sice tretia osoba, ale takisto prva osoba mnozneho cisla. Cize ked pan schlachtic myslel: "on", myslel vlastne "nas, nam a aj ono". Neviem, ci je to teraz jasnejsie... ;-)

Kazdopadne sa tak clovek vyhne aj prvej osobe aj priamemu "ty".

Len ta otvorenenost a uprimnost by nemala chybat v ziadnych osobach. :D

12 otavinka otavinka | Web | 7. dubna 2012 v 9:43 | Reagovat

Milá Edith, nádherný článek, ale okamžitě se mi vybavil i citát z Malého prince " Řeč je pramenem nedorozumění. Správně vidíme jen srdcem. Co je podstatné, je očím neviditelné." :-)

13 Lady Diabolus Mortem Lady Diabolus Mortem | Web | 7. dubna 2012 v 18:51 | Reagovat

Podle mě všechno záleží na sebekázni a úrovni člověka. Proto mám ráda Japonce. Dokážou vyjádřit svůj názor naprosto přesně, ale zároveň zdvořila. Na druhou stranu se od nich leccos očekává. I od nás se to očekává, ale asi si to tak nebereme. A každý se nenamáhá volit ten správný postup, jak říct něco, co vzdáleně připomíná šťouchání draka do oka. ^_^

14 mon cheri mother of the bride dresses mon cheri mother of the bride dresses | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 9:02 | Reagovat

Q. What is the center of gravity?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama