Vše už bylo napsáno ?

9. března 2012 v 18:19 | Edith Holá |  Svět blogu
"Vše už bylo někdy napsáno, vše už se stalo", bylo krédem postmodernismu. Tento názor se nedávono znovu objevil i na Srdci blogu.

Tu první větu má také známý bloger a fotograf jako motto na svém blogu. Jako jednu z myšlenek spisovatele Hamsuna. Četla jsem od Hamsuna knihu Matka země. Ještě dnes si některé obrazy pamatuji. Pak jsem viděla o něm film. Jeho životopis už bych nedala přesně dohromady. Zůstal jen pocit. Inteligentní, intelektuální samotář a skeptik. Na konci života mnohého litoval. Možná i toho, že nepopsal vše. On totiž tento citát má, sic od neznámého autora, pokračování.

"Vše už bylo napsáno, ale ne vše promyšleno."








Ten dovětek je důležitý. To určitě cítíte sami. Zkušenosti nás vedou k sebezpytování, reflexi, k přemýšlení a tedy novým poznatkům. To, co nám v určitém věku nebo období připadá, že už nemá smysl o tom mluvit (psát) patří právě k tomu věku nebo období, kterým zrovna v životě procházíme. Taky ho znám. Tak od 27 do 32 let. Pět let života jsem téměř nic nečetla, noviny jsem rovnou dávala do koše a zazdila jsem i svou diplomovou práci. Přeci už bylo vše napsáno. Do té doby jsem měla na škole nejlepší seminárky a dvojka při zkoušce byla pro mě neštěstím. Zřejmě tímto obdobím prochází každý. Říkám, že je nejlepší v tomto období žít. Mít své radikální soudy a třeba si je i užít. S věkem a nějakým životním zlomem odejdou. Někdy mě skoro mrzí, že už tak radikálně svět nenahlížím.

Vracím se zpět k dovětku u citátu. Když tedy začneme lépe promýšlet, zamýšlet se nad novými jevy ve společnosti i nad sebou, tak se to dá literárně a pravdivě uchopit. A snad věrohodně a dobře i před čtyřicítkou:-) Taky je někdy potřeba staré příběhy a knihy převyprávět současným jazykem a stylem.

Také se často argumentuje, že už nikdy nebude Dostojevskij, Hrabal, … Proboha! Kdyby Mácha nechodil na toulky a nevyprávěli by mu příběhy lapků a jednoho vraha, tak by tu nebyl Máj. Kdyby si tenkrát řekl, že už takové příběhy někdo napsal líp a stokrát…
Krom toho já Hrabala vůbec nemusím a nečtu.

Zabývat se tím, že jen dříve byla tzv. hoch literatura, mě rozčiluje. Setkávám se s tím často. U Pohádek pro kulíšky se mě to dokonce dotýká osobně za nás všechny, co jsme do tohoto projektu věnovali text. Buď je něco sračka nebo ne. A ne vysoká či nízká literatura. Dnes je úplně jiný literární styl. Tak třeba zrovna u pohádek. Zlo bylo jasně zobrazováno. Ten je zlej, ten dobrej. Zlo se trestalo zlem. Strašil ve mlýně vodník? Tak mu mládenec tak dlouho drtil prsty ve svěráku, až už se vodník nevrátil a mlynář byl spokojený. Tohle kdybych přečetla svému šestiletému Kubovi, tak bude mít šok. Bylo přesně dáno, ten je chytrej, ten je hloupej. Dříve byla v knihách témata odcizení, ztráta Boha, hledání identity popisována jinou formou. Třeba respekt k jinakosti by jste v dřívějších knihách vůbec nenašli. Lidem s handicapem se většinou posmívala celá vesnice. Vlastnosti dobré a zlé dříve jasně rozpoznatelné se dnes rafinovaně prolínají.

Taky jsem narazila na bajky (Baňková: Straka v říši entropie), které na zvířátkách vysvětlují fyzikální jevy a jak funguje svět. Nic takového nikdy napsáno nebylo. Bajky byly o vlastnostech.

Nebylo vše napsáno a nikdy nemůže být. Každá doba přináší nové zkušenosti a nové jevy ve společnosti. Dívejte se pořádně okolo sebe a i do sebe.

Jsem člověk, který bloguje a vypráví své zkušenosti a zážitky, svůj příběh a popisuje jevy, torufám si říci, které nebyly popsány. Vyprávím pohádky s nějakou terapeutickou nadstavbou např. pro rodiče předčasně narozených dětí. Nevím, že by takové někdy někdo napsal. Ani nevím, že by někdo jiný napsal povídku o tajném jevu u nás - o surogátním mateřství. A pokud najdete mezi knihami vyprávění o hledání biologické matky a ještě s vnitřním procesem hledajícího, tak vám za odměnu pošlu jeden autorský výtisk z těch pouhých deseti, co mi nakladatelství věnuje. Znám jen od Coelha "Čarodějku z Portobella", kde hledání matky je jedním z důležitých životních pohybů hrdinky, ale knihou se mihne spíše okrajově.

Nepíšu tohle vše jako prezentaci sebe a svého ega, ale jako reakci na to, že si mnoho lidí myslí, že vše už bylo napsáno. Není to pravda. Je to jen pocit v období, v němž se dotyčný nachází.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 9. března 2012 v 18:40 | Reagovat

Knuta Hamsuna jsem četla, kdysi, dávno a až později jsem se dozvěděla o tom jaký byl, jak žil. Také si nemyslím, že vše už bylo napsáno. Slova, slova - vždyt' i jednoduchá věta může být napsána různými slovy.

Ptám se, kdy vyjde tvá kniha? :-)

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 9. března 2012 v 19:21 | Reagovat

No, ta věta "vše bylo napsáno" má hlavně smysl pro takový lidi, kteří vymysleli nějaký super příběh, nebo se jim aspoň super zdál, takže ho hned radostně někomu povyprávěli a on na to akorát "Hele, to je úplně jako v tom filmu, že?"
"V jakým filmu?"
"No, přece v tom filmu xy"

A hned je "všechno už bylo napsáno" tady :D
(V našem případě "převyprávěno na plátně")

Standu Rulce bych nebral vůbec vážně, on evidentně literatuře a tomu, jak to na knižním trhu funguje, zkrátka neruzomí...
A to nepíšu, abych ho nějak urazil (i když mi moc sympatický jako člověk fakt není), ale tak to prostě je...

Ten jeho soud "že na blog.cz není žádný další Dostojevskij" mě dostal... Ne protože byl kritický k blogérům prozaikům a básníkům, ale protože těžce pochybuju, že nějaký povídky tu někdy od někoho četl...

Ale hlavně na dnešním knižním trhu se prodává to, co je lehké a čtivé... a taky stručné... Kdyby dneska Dostojevskij nebo Hrabal přinesl svůj rukopis do nakladatelství, asi by je vyhodili s tím, že je to moc dlouhé, složité a jde to hodně do detailu, což v dnešní uspěchané době není vončo...

To bychom ale po Standovi chtěli ale hodně, že...

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 9. března 2012 v 19:23 | Reagovat

*nerozumí

4 Lukáš Lukáš | Web | 9. března 2012 v 20:34 | Reagovat

Zdravím.

Něco podobného by se dalo říct třeba i o písničkách. Vždyť kolik už existuje hudebních děl ? To je až neskutečné množství a stále jsou skladatelé bez nějakých viditelných obav z případné (třeba nezáměrné) větší podobnosti s cizí písní. :-)

5 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 9. března 2012 v 20:55 | Reagovat

Víš, že já jsem si tohle taky už vyslechla? Konkrétně dvakrát a pokaždé to bylo vysloveno s úmyslem shodit mou práci. Je jasné, že určité motivy, témata se prostě opakují. Vždyť i historie se opakuje, i lidské chování a příběhy. Ale zároveň každý jsme individualita a uchopíme starý příběh a popíšeme ho nově.
Já jsem taky vždycky řekla, ať mi dotyčná osoba tedy řekne, která kniha je stejná jako ta moje. Odpověď jsem samozřejmě nedostala.
Tenhle citát je tak zneužívaný.
O problému, že vše už bylo jednou napsáno jsem vlastně přemýšlela v článku
http://rafaelovaskola.blog.cz/1111/inspirace-spisovatelky-43
a
http://rafaelovaskola.blog.cz/1109/inspirace-spisovatelky-18 :-)

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 9. března 2012 v 21:05 | Reagovat

Podle mě je zatím sloganem fakt někdy i arogance, jndy pouze období, které přejde:-)

7 Vendy Vendy | Web | 9. března 2012 v 21:36 | Reagovat

Asi to bylo myšleno tak, že některá schémata se opakují a už se nedá nic nového objevit.
Ale každé jedno z témat se dá originálně popsat. A v tom je asi to kouzlo...
Zajímalo by mě, co by napsal Dostojevskij, kdyby žil například v dnešní době. Napsal by to samé? (S jinými, moderními kulisami?) Nebo by psal úplně jinak?
Nebo by se na všechno vyflákl, dal si crack a měl "radost až do rána?" :-?
K S.Rulcovi - Edit, který článek od něj myslíš? Ten, kde se řešilo, jestli je bloger spisovatel, či není?

8 edithhola edithhola | E-mail | Web | 9. března 2012 v 21:51 | Reagovat

[7]: Ano, tento článek a v komentářích to je pak znovu. To by bylo zajímavé, kdyby Dostojevskij napsal něco z dnešní doby... Na depku je toho tady dost.

9 Verča Verča | E-mail | 9. března 2012 v 22:46 | Reagovat

Život se skládá z miliard nebo daleko více zážitků a každý dostane to, co potřebuje. K čemu by ti třeba bylo to, že ti někdo, byť krásně a realisticky, popíše svůj zážitek z porodu a výchovy dětí, když si to ty sama  potřebuješ prožít?

10 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. března 2012 v 1:47 | Reagovat

Literatura je živý organismus, který se neustále vyvíjí a dokud tomu tak bude a lidé budou psát, nedá se říct, že už bylo všechno napsáno.

Copak může člověk během svého života říct, že už všechno prožil? Ano, často má ten subjektivní pocit a některé jevy se opakují. Ale vždy je to něco trochu jiného. Jinde, jindy, s někým jiným.

11 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 10. března 2012 v 11:42 | Reagovat

Člověk má nekonečnou fantazii, tudíž nemohlo být napsáno vše. Možná se nám to zdá, když čteme díla aktuálních autorů, kteří nejsou tak známí a může se nám zdát, že něco podobného jsme už četli. Hliedání něčeho nového mezi hromadami knih je těžší než je číst.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. března 2012 v 22:25 | Reagovat

Nevím, kdo to byl. Písmena nic neříkají o tom, jestli to vůbec byla žena nebo muž. Dala jsem vlastně k posouzení příběh rodiny, jak šel čas s doplněním- domyšlením detailů,další povídku- jak jedna malá dívka snila o mamince, která byla vlastně již mrtvá. Bylo mi sděleno, že moje povídky jsou jako bych je vyprávěla kamarádce. Mají mít úvod, zápletku, závěr- asi jako slohové cvičení.
Raději zcela vyloučím možnost tisku (stejně je knih hodně a autorů mladých, nadaných také) a budu psát po svém.

13 wedding dress shop wedding dress shop | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:44 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.felldress.org/

14 fake Armani Classic watches fake Armani Classic watches | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:40 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama