Cesty rukopisů do nakladatelství

21. března 2012 v 19:31 | Edith Holá |  Svět blogu
Mnoho z nás má sen vydat knihu. Napíšeme ji a co dál? Nabízet a zase nabízet, nevzdávat to a zkoušet to u mnoha nakladatelství, jak doporučuje známá spisovatelka Renata Štulcová. Má za sebou řadu knih a přesto musí u každé nové znovu udělat kolečko a chodit s prosbou kdo ji knihu vydá. Natož pak začínající autor. Temnářka už ve třech článcích radila na základě svých osobních zkušeností.

Např. nakladatelství Portál Vám odešle emailem dotazník, v němž některé z otázek jsou: pro koho je kniha určena a v jakých médiích ji budete propagovat. U nakladatelství Meander se zase dozvíte v radách začínajícím autorům, že si máte vydat knihu sami, neb to je také dobrá cesta.

Redaktorka velkého českého nakladatelství i přes svou vytíženost zodpověděla pro začínající autory na Blog.cz několik otázek. Snad nám to pomůže v neztrácení naděje!

1) Kolik vám týdně/měsíčně chodí rukopisů? Chodí šéfredaktorovi nebo přímo redaktorům?
To se nedá říct přesně, ale za poslední rok evidujeme zhruba dvě stě rukopisů. Zpravidla přicházejí na univerzální adresu, šéfredaktor se na text podívá, a nevyhodnotí-li ho jako zcela nepřijatelný, předá ho redaktorovi. Některé rukopisy ale dorazí poštou, jiné získáme na veletrhu přímo od autora a část přijde rovnou konkrétnímu redaktorovi na základě telefonické dohody.

2) Kolik jich přidělí šéfredaktor ke čtení přímo tobě?
Rukopisům se u nás věnují dva redaktoři, takže zhruba polovinu.

3) Podíváte se opravdu na všechny, které přijdou?
Za sebe můžu říct s čistým svědomím, že ano.

4) Odhadneš hned, že je to rukopis "do koše", nebo že podstoupí další hodnocení?
Zpravidla se rozhodnu po pár stránkách, ale někdy přečtu velkou část rukopisu, případně celý, a třeba se i radíme.

5) Odpovídáte všem, kteří rukopis poslali? I autorům, jejichž rukopis se vám nelíbí? Vím o pár lidech, kterým nepřišla žádná odpověď poté, co rukopis zaslali. Píšete aspoň větu, že rukopis jste viděli, ale nezalíbil se…
Ano, všem. Já odpovídám i na nabídky, které přišly poštou a v nichž není uveden e-mail.

6) Jak má vypadat email, aby tě začínající autor natolik oslovil, že se do jeho rukopisu podíváš?
Měl by obsahovat stručné informace o autorovi, rukopisu (obsah, rozsah, cílová skupina) a nějaký argument, v čem je právě jeho dílo výjimečné.

7) Co má začínající autor emailem poslat? Máte nějaký formulář? Jak má být dlouhá anotace, má napsat pro koho je kniha určena, rozsah rukopisu, obsah? Má poslat rovnou celý rukopis nebo pouze vybrané kapitoly + obsah?
Žádný formulář nemáme. Další viz otázka 6. Obecně autorům doporučuji, aby poslali jen ukázku. Zaujme-li nás, vyžádáme si celý text.

8) Jste ochotni třeba napsat autorovi vysvětlení zamítnutí jeho rukopisu, když si o něj napíše?
Neuvádíme argumenty, proč rukopis nevydáme. Ušetříme si tím spoustu problémů, tahanic, nepříjemných e-mail a navíc tu opravdu nemáme čas dělat spisovatele z někoho, kdo našim spisovatelem nebude.

9) V případě, že ti padne nějaký rukopis do oka, ale nehodí se pro nakladatelství, v němž pracuješ, doporučíš autorovi, aby to zkusil v jiném nakl., který se pro jeho žánr více hodí?
Ano, párkrát už se mi to stalo. Dvakrát jsem dokonce listovala Almanachem Labyrint a hledala pro budoucího autora vhodnějšího nakladatele.

10) Jak se stavíš k rukopisu, který píše český autor, a přesto zasadí své hrdiny třeba do Berlína, i když tam nikdy nežil? Doporučuješ českému autorovi psát z českého prostředí s českými jmény hrdinů?
Invenci se meze nekladou, zásadní je výsledek. Půjde-li však o cestopis, byť třeba výpravný, přímá zkušenost s Berlínem by měla být primární. U realistického románu odehrávajícího se na pozadí padesátých let ve východním Berlíně by byla konkrétní zkušenost rovněž na místě. Kdyby ale autor zvolil formu experimentální prózy, která by se odehrávala napříč hlavními evropskými městy, dovedu si představit, že vznikne vynikající dílo, aniž by kdy vytáhl paty ze svého stavení třeba někde v jižních Čechách.

Co se týče druhé otázky, tak ze zkušenosti vím, že českému nakladatelskému prostředí je to sympatičtější, netýká se to však všech žánrů. Třeba u science fiction a fantasy, se domnívám, je to naopak.

11) Máš nějaký jasný seznam toho, co tě okamžitě na rukopisu odradí? Poraď, čeho se vyvarovat?
Afektovaná výstřednost, množství hrubých chyb, egocentričnost, neslušnost, přílišné podceňování.

12) Poraď začínajícím autorům, jak mají zaujmout, aby do jejich rukopisu vůbec někdo v nakladatelství nahlédl?
Nejlépe se příliš nesnažit, jen být sám sebou. My ale určitý prostor věnujeme opravdu všem.

13) Myslíš si, že začínající autor by měl navštívit kurz tvůrčího psaní?
Velkým spisovatelem se lidé rodí, nikdo je to nenaučí. Chce-li být někdo dobrým autorem, kvalitní kurz tvůrčího psaní mu může určitě pomoct, minimálně odkouká nějaké tvůrčí metody, trendy aj.

14) Můžeš nám přiblížit práci redaktora v nakladatelství? Určitě nečteš pouze rukopisy…
Rukopisy tvoří zlomek mé práce. Především se věnuji realizaci jednotlivých projektů od začátku až po vydání (spolupráce s autory, ilustrátory, grafiky aj.). Připravuji ediční katalog, upravuji anotace, kontroluji obálky, občas vybírám zahraniční tituly k vydání, posuzuji kvalitu překladu a mnohé další.

15) Rukopis se ti zalíbí, kam dál putuje, kdo ho schválí k vydání a co to prakticky znamená pro autora rukopisu? Co všechno ho čeká, jak vypadá spolupráce s přiděleným odpovědným redaktorem?
Připravím prezentaci rukopisu a pak se snažím přesvědčit redakční radu, abychom text vydali. Když se to podaří, podepíšeme s autorem smlouvu a pak začne práce na textu samotném, zpravidla je to škrtání, přepisování, ráda tomu říkám otáčení slov, a někdy dohadování. Tohle mám moc ráda.

16) A poslední otázka. Hledáte nové talenty nebo čekáte, až přijde dobrý rukopis? Mapujete nějak literární kruhy, literární soutěže?
Já se snažím najít "svého" velkého autora, průběžně sleduji univerzitní literární soutěže. Navázala jsem i spolupráci s vedoucím kurzu tvůrčího psaní a vyžádala si od něj nějaké tipy. Z těchto kruhů se mi však zatím nepodařilo vylovit někoho nadějného. A možná jsem ho jen neviděla já… A možná někde čeká, až ho objevím…

Mnohokrát děkuji za tvůj čas, který si tomuto rozhovoru věnovala.

Já taky. Bylo to milé. Všechny budoucí velké spisovatele zdraví Kamila.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. března 2012 v 20:11 | Reagovat

Díky za to. Zajímavé počtení.

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 21. března 2012 v 21:09 | Reagovat

Zajímavé. Poučné.

3 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 21. března 2012 v 21:16 | Reagovat

Naprosto přesné a pravdivé. Mnozí tomu třeba nevěří, ale takhle to opravdu chodí. :-)

4 edithhola edithhola | E-mail | Web | 21. března 2012 v 21:27 | Reagovat

Jo, takhle to chodí. Psaní ale i redaktořina jsou dřina...

5 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 21. března 2012 v 21:34 | Reagovat

[4]: Když pokaždé vidím práci redaktorek, ty tisíce hodin nad rukopisem, zničená záda a oči, malá mzda, říkám si, že je škoda, že o tom veřejnost neví. Mnoho lidí má zkreslené představy díky americkým filmům, vzdáleným od reality. Tenhle rozhovor je (myslím) velmi přínosný.

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 21. března 2012 v 21:40 | Reagovat

[5]: A to ještě čtou mraky knih zahrnaičních a i jiných nakladatelství, aby si rozšířily obzory a aby si cvičily talent na rozpoznání dobrého stylu psaní...

7 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 23. března 2012 v 11:37 | Reagovat

Zajímavé a přínosné, myslím, že pro spoustu mladých autorů může být pohled z druhé strany užitečný.

Na okraj... Ty rady na Meandru mají něco do sebe. Ono, pokud jde autorovi jenom o to vydání a píše pro velmi úzkou skupinu lidí (20-50, třeba), je to nejlepší řešení.

Bohužel, si spousta autorů neuvědomuje, že aby se knížka dostala k širšímu publiku, je nakladatel a distributor prostě potřeba. Zkoušela jsem to bez nich i s nimi a v případě číslo dva je to úplně o něčem jiném, nedá se to srovnat.
Navíc... Ono ty redaktorské úpravy knížce jako celku obvykle pomůžou, než že by jej potopily.

Takže pokud nejde autorovi jenom o mastění si vlastního ega, ale i o kvalitu jeho literárního dítka a to, aby z toho měl čtenář požitek... Měl by se naučit nechat si do toho kecat od člověka, který má zkušenosti a nadhled.

Proto mě štve, kolik začínajících autorů, kteří nic nepublikovali, vidí redaktory jako bandu komerčních démonů, kteří nemají nic jiného na práci, než se rýpat spisovatelům v jejich geniálních rukopisech a přepisovat je k obrazu svému. Uuuuf. :-?

Na druhou stranu, když se ten rukopis vrátí rudý jako sovětská vlajka, není to nic příjemného a cítím se jako absolutní neumětel. Ale obvykle musím uznat, že ty opravy prostě mají něco do sebe, když se nad tím zamyslím.

8 otavinka otavinka | Web | 25. března 2012 v 12:54 | Reagovat

Milá Edith, díky za báječný článek. Snad to začínajícím spisovatelům pomůže. V úterý 20.3. jsem byla na besedě se spisovatelkou, vydavatelkou a novinářkou Věrou Noskovou a moc se mi to líbilo. (Viz článek na blogu s odkazem i na její stránky). Říkala, že si raději knihy vydává sama, aby neměla tak velké ztráty. :-)

9 casual wedding dresses casual wedding dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:22 | Reagovat
10 red bridesmaid dresses red bridesmaid dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:04 | Reagovat

Q. How much do pirates pay for their earrings?
http://www.queweddingdresses.org/prom-dress-function-occasion.html

11 acquaintances acquaintances | Web | 21. června 2015 v 1:47 | Reagovat

online pujcky uničov ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama