Březen 2012

Mlčím

30. března 2012 v 20:58 | Edith Holá |  Něco a nic
Dneska mám pocit, že nejlepší by bylo zpít se do němoty. A třeba každý den. Už dopředu vím, že je blbé dávat na svůj blog takový text. Protože ho může číst někdo, kdo si mě váží a tohle ho překvapí. Tajný blog se mi nechce oživovat a vůbec otevírat, protože tenhle je můj. Mám v hlavě několik článků pro vás a přesto mlčím. Nějaká marnost mnou prostupuje. Přes den pracuji, na večer chystám dvd Ďábel nosí Pradu o stylu své práce, abych chytla nějaký nadhled. Už jsem to ale viděla, tak nevím, jestli to má cenu vidět znovu. Ne, mě práce baví. Chtěla bych taky psát a psát až se upsat k smrti. Místo toho jen pár řádků a budu mlčet dál.
Nemohu se dostat do mezer nebo už je žiju, ale blbě. Čtu si vaše články a nekomentuji. Nevím, jestli dál být v TT a hodnotit TT. Chceme se mi strašně psát, ale nevím, jak ukočírovat všechno dohromady. Tříštím se v těch mnoha rolích, tak nedělám nic. A ztrácím energii.

54. kapitola CKMM

25. března 2012 v 20:41 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Tak jsem sice v předešlém článku napsala, že jsem skončila se škrty a přepisy v Cestě k mým matkám. Jenže při výletě s dětmi do bazénu mně vrtala v hlavě 54. kapitola. Plná mých řečí a přitom se nabízel obraz. Za Měsíce. Celý obraz jsem měla před očima. Dvě hodinky s dětmi v bazénu mi ho však úspěšně potlačily. Pouštím si Majerovky. V jejich obrazech je často Měsíc. Chytám znovu obrazy... Noc, úplněk, oči dětí, matky matek a jejich matky. Až děti usnou snad se obraz zviditelní a půjde popsat. Sešla jsem se s Petrem Linhartem a zakoupila zbylá CD Majerovek, které jsme neměli. Jedno nám Matýsek loni upekl v mikrovlnce. Tak to by bylo, abych ten obraz nevykouzlila s jejich pomocí.

Ale v úterý při sedánku skutečně už rukopis předám redaktorce Joty a finito.

Na Gaiu jsem dala vyprávění od kosmetické poradkyně. S paní Nikol jsme se domluvily, že možná nějak Mary Kay podpoří Nedoklubko. Prosím, dejte tam aspoň malý komentář. Děkuji.

Co bylo, nebylo

25. března 2012 v 9:55 | Edith Holá |  Pohledy z produkční práce
Každý den mám v hlavě rozepsaný článek, co se stalo, co se nestalo, na co myslím, co dělám... abych před usnutím s Mojmírem v ruce zjistila, že jsem to nestihla.

Na blogu Gaia naštěstí Alma "Jarní nápady a otázky" s Alenou Vorlíčkovu "Nedělní chvilka poezie" vložily krásné články. Předminulý týden jsem se nechala pohltit prvnímdílem Rafaelovy školy až tak, že jsem přestala blogovat. Na základě knihy tvořím s Renatou Štulcovou rozhovor. V práci se mi podařilo za redaktorku, která neodevzdala článek, napsat jeden do Espritu. Těsně před uzávěrkou, takže strach šel mimo. Nabídla jsem, namastila a byl přijat. Bude tam. Esprit vychází každou první středu v měsíci. Tentokrát to vychází na 4. dubna. Budu tam mít i čtyřstránku o pěti osobnostech: Ivan Gutierrez, Petr Linhart z Majerovek (recenzi jsem na ně psala nedávno), Renata Štulcová, Daniela Krolupperová a Vlasta Ratislavová. To všechno a ještě jiné věci mi dodaly odvahu a zkusím nakonec rozhovor s R. Štulcovou dostat do Lidovek. Článek o pohádkách pro dys tam bude určitě. To už jsem domluvila. Rozhovor nechtějí, ale mám ho převyprávět a zavolat ještě odborníkům, co k tomu říkají.

Cesty rukopisů do nakladatelství

21. března 2012 v 19:31 | Edith Holá |  Svět blogu
Mnoho z nás má sen vydat knihu. Napíšeme ji a co dál? Nabízet a zase nabízet, nevzdávat to a zkoušet to u mnoha nakladatelství, jak doporučuje známá spisovatelka Renata Štulcová. Má za sebou řadu knih a přesto musí u každé nové znovu udělat kolečko a chodit s prosbou kdo ji knihu vydá. Natož pak začínající autor. Temnářka už ve třech článcích radila na základě svých osobních zkušeností.

Např. nakladatelství Portál Vám odešle emailem dotazník, v němž některé z otázek jsou: pro koho je kniha určena a v jakých médiích ji budete propagovat. U nakladatelství Meander se zase dozvíte v radách začínajícím autorům, že si máte vydat knihu sami, neb to je také dobrá cesta.

Redaktorka velkého českého nakladatelství i přes svou vytíženost zodpověděla pro začínající autory na Blog.cz několik otázek. Snad nám to pomůže v neztrácení naděje!

Magické Majerovky brzdové tabulky

12. března 2012 v 22:19 | Edith Holá |  TANEC, HUDBA, FILM
Napsat o koncertu této kapely není lehký úkol. Majerovky přináší přirozenou cestou zážitek silnější než chemické drogy. Po pár písních zjistíte, že máte rozšířené zorničky a rozšířené vnímání vůbec. Majerovky se inspirují posbíranými příběhy v různých částech světa a naší keltskou historií. Možná jsou naší první kapelou, která na světlo vytáhla v textech kroky Keltů v nás.

Blog.cz - neprobádané vody

11. března 2012 v 9:05 | Edith Holá |  Svět blogu
Na Blog.cz se často píše a mluví o tom, že je tu komunita, která na jiných blozích není. To bezpochyby. S některými se již znám osobně a s mnohými spolupracuji na projektu Pohádky pro kulíšku nebo na novém blogu Gaia. Tato komunita je však složena z nějakých sto až dvě stě aktivních blogerů. Na téma týdne přispívá v průměru pět set blogerů.

Otázky pro redaktorku nakladatelství

10. března 2012 v 9:06 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Mnoho z vás už někdy poslalo svůj rukopis do nakladatelství a nepřišla jim žádná odpověď. Nebo zamítavá. A několik z vás, o nichž vím, se chystají rukopis zaslat. Ptají se mě, jak napsat anotaci a vůbec jak emailem oslovit, aby si nakladatelství rukopisu všimlo, aby je to oslovilo, protože je jasné, že je osloví to, co je dobré, ale i prodejné. Vždyť čtenář je dnes polobůh a ne spisovatel.

Poprosila jsem odpovědnou redaktorku jednoho velkého nakladatelství, aby nám poradila. Sestavila jsem pro ni otázky. Ale pokud vás nějaká napadá, mohu ji přidat k těm svým. Ráda nám vše zodpoví.


Vše už bylo napsáno ?

9. března 2012 v 18:19 | Edith Holá |  Svět blogu
"Vše už bylo někdy napsáno, vše už se stalo", bylo krédem postmodernismu. Tento názor se nedávono znovu objevil i na Srdci blogu.

Tu první větu má také známý bloger a fotograf jako motto na svém blogu. Jako jednu z myšlenek spisovatele Hamsuna. Četla jsem od Hamsuna knihu Matka země. Ještě dnes si některé obrazy pamatuji. Pak jsem viděla o něm film. Jeho životopis už bych nedala přesně dohromady. Zůstal jen pocit. Inteligentní, intelektuální samotář a skeptik. Na konci života mnohého litoval. Možná i toho, že nepopsal vše. On totiž tento citát má, sic od neznámého autora, pokračování.

"Vše už bylo napsáno, ale ne vše promyšleno."








Jak jsem zachránila obálku Esprit LN

7. března 2012 v 22:24 | Edith Holá |  Pohledy z produkční práce
Jak nám pan šéfredaktor pár dní před uzávěrkou neschválil ani jednu variantu obálky designového měsíčníku LN na křídovém papíře a jak velký megaprůser to je, jsem vám už avízovala zde.
Protože dnes měsíčník vyšel, tak vám mohu povědět více. Pan šéfredaktor si přál nafotit 30. léta na současné modelce. Možná to zní tak, že to není problém, ale byl. Mega. Moje šéfka s fotografem okamžitě odjeli do barrandovských ateliérů, aby přijeli s žalostným výsledkem. Kostýmy z filmů pro pamětníky byly příšerné. Ateliéry prostě ty krásné po nejslavnějších herečkách nemají. Zoufale vybírali z nafocených šatů. Zahlédla jsem je okem a vyděsila se. Tiše jsem se vytratila k jinému počítači a řekla si, že najdu krásné šaty ze 30. let. Přeci někdo je musí mít! Tak jsem se proklikala až na sběratelku módy za celé minulé století, Vlaďku Dobiášovou.



Dnešní Lidovky a Esprit

7. března 2012 v 8:59 | Edith Holá |  Svět blogu
Jestli máte možnost, kupte si dnes Lidovky. Je v něm měsíčník na křídovém papíře Esprit. Na tomto čísle už jsem se na celém podílela produkci.

Jako bonus ode mně:-) máte na blogu Gaia více o hadí řasence, jak jsem před měsícem slíbila. Také ještě přidám večer nebo zítra jiné fotky s kabátkem z peří, než jsou v Espritu LN.

Příjemné prohlížení a snad i dobré počtení. Snažili jsme se:-).

Stopy Indiánů v nás?

5. března 2012 v 20:57 | Edith Holá |  CESTA K MÝM MATKÁM - nejen ukázky z knihy
Když jsem večer po práci otevřela face, vykoukla na mě indiánská písnička z profilu "Inspirováni srdcem". Řekla jsem si, že to už dnes není ani možné. Co mi dnes Indiáni chtějí říci? Celé video k této písni je plné obrázků vlků. Nedávno jsem se dočetla, že vlčí matka je nesprávně používáno. Vlci jsou zvířata, která se o mládě dobře postarají, i když je jiného druhu, jiného rodu. Bohužel v médiích se tento pojem dál používá pro matku, která své děti týrá atd.


Epilogové múzy kde jste?

4. března 2012 v 19:58 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Chodím psát na tři místa. Dnes jsem při svém opušťáku od rodiny spojila nákup knih s opravami epilogu CKMM. Pro společné čtení na blogu Gaia jsem si vybrala Mojmíra, ale v knihovnách je vypůjčený. Z tohoto důvosu si stejně většinu knih kupuji. Nebaví mě být v pořádníku na knihy. A výdaje za knihy nebolí mě, ani manžela ani děti. Všichni je máme rádi. Takže jsem nakonec ulovila ještě Rafaelovu školu a Andělé v mých vlasech. Je vůbec hrůza, že Lornu Byrne ještě nemám přečtenou, když už mám druhý díl. O Renatě Štulcové ani nemluvě. Začínám ji považovat za českou Rowling. Zápisník s obrazy Klimta o 70% zlevněný už považuji za třešničku na dortu.

V románu se pokouším dát dohromady epilog. Byl vymyšlený báječně. Jenže v Jotě se nelíbí, že odkazoval na Mozkomory a také na příšerku na rameni jedné postavy Z velkého rozvodu nebe a pekla. Prý jsem schopná to, co říkám díky slavným autorům v závěru epilogu, dát do svých slov. No, Jota mi fandí. Peru se s tím už po několikáté. A stále s tím závěrem nejsem spokojená. Obraz mám v hlavě, ale nejde dát do slov. To se mi ještě nestalo. Když mám obraz, vždy to dokážu emočně i myšlenkově postihnout. Epilogové múzy jsou fuč.
Píšu v bux.cz (Harfa).

Matějská pouť z druhé strany

3. března 2012 v 20:22 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Dnešní sluníčko vytáhlo ven určitě všechny. Dokonce i nás pecivály. Rodinka už byla z mých oprav románu tak na hlavu, že jsem si dnes nedovolila v ruce mít papír ani sekundu. A k počítači jsem si sedla až teď na chvíli.

Krátím, přehazuji kapitoly, ...

2. března 2012 v 8:38 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Blogovou pauzu na chvíli přerušuji fotem ze psaní. Stále mám pocit, že to není dobré. Včera mě napadlo udělat si dějovou linku druhého dílu na podlaze. Několikrát jsem přeházela kapitoly. Nakonec jsem se upokojila touto verzí, abych ráno vstala a řekla si, že dvě kapitoly dám zase na původní místo.
Po práci jdu opět někam do kavárny opravovat, opravovat, opravovat...
Dva metry od mého pracovního stolu je kultura. Slyším, jak se baví o knihách, které recenzují...:-(
Klukům nosím z kavárny smetanu do kávy, aby věděli, že na ně myslím.