Pro psaní nepotřebuji ruské tanky a vězení

23. února 2012 v 21:09 | Edith Holá |  LITERATURA, recenze, křty
V hlavě mi pořád leží článek na Srdci blogu, který se zabýval nejen hledáním pojmenování člověka, který bloguje a píše. Nevím, jestli se shodneme na nějakém označení, aby nebylo výsměšné. Výsledky ohnivé diskuse jsou na blogu projektu kritika. Nejvíce se mi líbil čaropsavec. Možná opravdu zatím je pro mě nejlepší jít indiánskou cestou opisu. Jsem ten, kdo bloguje a vypráví příběhy, které nebyly popsány. Právě jsem se dotkla jednoho tématu z článku: vše bylo napsáno, ale zatím bych se spíše chtěla věnovat ještě postesknutí v onom článku, které připomnělo porevoluční písničkáře a literáty, že není o čem psát, neb pro psaní by potřebovali totalitu.

Trochu jsem to zjednodušila. Pár let po revoluci takové stesky byly pochopitelné. Všichni jsem se hledali. Normalizace náhle skončila a začal nový systém, který jsme tak nějak shora zdola budovali. My vyrůstající v totalitě! Tento stesk však nechápu po 23 letech od sametky. Pokud někdo potřebuje vězení pro psaní, tak ať se koukne do sebe, najde jich tam habaděj. I okolo sebe. Ohrožení a válcování sice dnes nemá ruská kola a pásy, o to je rafinovanější. Dnes není zlo a různé patolky jednoduché pojmenovat. Není to jako dříve: to je zlé a to je dobré. Částo se to prolíná. O to je to nechutnější, zvrácenější. Ne nadarmo se říká, že lež je počátkem (symptomem) zla. Jenže na tohle musíme být vyspělí, abychom tyto nuance dokázali zachytit v sobě a ve společnosti. Mně je pouhých 38 let, takže podle výše zmíněného článku stejně ještě nemám co kafrat. Autor by měl začít psát po čtyřicítce. Něco na tom je:-)

Opravdu není co psát? Opravdu bylo vše napsáno? Je to skepse, depka nebo arogance? Myslím, že svoboda je v demokracii ohrožena daleko víc než v totalitě. Neviditelnými drápy. Kolik nové patologie nebylo ještě literárně uchopeno? ČR je korupcí na úrovni Bangladéše. Morálka Čechů? Radši nechci vědět. Chudoba, nezaměstnanost, pasivita, nedostatek příležitostí na venkově (mimo velká města) přinesla jevy, které jsou pro mě za hranicí. A netýká se to jen romských občanů. Ale běžných bílých rodin středních vrstev. Zas mi to připomíná Scotta Pecka, který se zabývá jako terapeut zlem u lidí 40 let. Podle něj střední vrstva je nevíce zlem ohrožena a podléhá mu. Byť jsou to lidé, kteří vypadají slušně a čistě. Mí příbuzní v Jablonci se běžně setkávají v nákupních centrech s rodiči, kteří své děti nabádají, aby něco snědly dříve, než dojdou ke kase. Aby to nemuseli platit. Nebo si nechají navážit ovoce a kousek dál rozbalí sáček a ještě tam přihodí. Dítě se diví a co jim rodiče odpoví? No, známe to všichni. "Ti nahoře kradou ve velkém, tak těch pár jablek a v puse nacpaných koblih nic není." Jakou budou mít morálku tyto děti? Kolik jevů vidíte kolem sebe, které dříve nebyly a nyní jsou? Máte ještě pocit, že vše už bylo řečeno a vše popsáno? Já tedy opravdu ne.

Pro psaní nepotřebujeme lágry a tanky cizí země, ani normalizaci. Úplně stačí demokracie.

Druhým tématem, který je obdobný a v článku na Srdci Blog.cz mě zaujal, se budu zabývat zítra.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 23. února 2012 v 21:17 | Reagovat

Tlesk, tlesk, tlesk. :-)

(Více se vyjadřovat radši nebudu, už jsem si dneska té žabomyší války užila dost.)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. února 2012 v 21:30 | Reagovat

Psaní povznáší.
Ať už jeho původce nazveš jakkoliv.

3 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 23. února 2012 v 21:40 | Reagovat

Přesně jsi to vystihla. Na tvorbu není potřeba vůbec totalita. Mladí kolem dvaceti by koukali, kdyby se vrátila. Také si ji pamatuju.

Kolem nás je tolik věcí, na které je třeba upozorňovat, že je témat na miliardy knih. Jen mít čas na psaní.

Metodou opisu jdu taky. Píšu a vyprávím příběhy, mám to i na FB. :-) Rubriku Inspirace spisovatelky mám takhle pojmenovanou z naprosté legrace, a taky aby bylo jasné "vo co gou".

4 KatyRZ KatyRZ | Web | 23. února 2012 v 22:03 | Reagovat

Já souhlasím se Standou v tom, že je dnešní knižní trh přesycen krávovinama. Podle mě to ale znamená jen to, že lidé, kteří mají skutečně, co říct mají o to těžší prorazit. Třebas dokážou přesvědčit o svých kvalitách nakladatele, ale jak v té záplavě dají najevo čtenáři, že vůbec existují (to je mimochodem další věc, která mě v jeho článku zaujala "bůh čtenář" - něco na tom je)?

Na druhou stranu si myslím, že právě tady na blog.cz se sdružuje sorta lidí, kteří mají co říct, byť se teprve učí jak to říct a celé tohle haló mě přesvědčilo, že jsi s tou devalvací na začátku měla pravdu.

A konečně k tématu, o kterém píšeš ty. Já zastávám takový hodně drsný názor, že dnešní společnost spěje skutečně ke konci. Ať už ten konec bude znamenat válku nebo bude dál pokračovat pomalý úpadek. Lidé jsou rozmazlení, neumí si vážit toho skutečného a prahnou jen po falešných hodnotách. Takhle to zní jako pár vznosných vět bez významu... Je to jedno z témat, kterými se zabývá má kniha - ano je to fantasy, ano lítají tam draci a ano je to o dnešním životě... Myslím, že všechno už bylo napsáno, ale málo co bylo napsáno s ohledem na dnešní dobu. Vždy bude zapotřebí lidí, kteří umí poukázat na problém a dokážou nechat ostatní, aby ten problém zažili na "vlastní kůži", alespoň prostřednictvím příběhu.

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 23. února 2012 v 22:10 | Reagovat

[4]: Katy s tím souhlasím také. Je přesycen krávovinama. Ale proč? protože je po nich poptávka. Čtenář je tedy bůh. Takže když budu psát pro dnešního čtenáře budu muset začít psát béčkově. Je to ostuda dnešních lidí, že čtou a dívají se na sračky. A pořádnou knihu si nekoupí. To je o té morálce a chuti po sebereflexi a o tom radši nic.

6 KatyRZ KatyRZ | Web | 23. února 2012 v 22:22 | Reagovat

[5]: Přesně tak.

7 nel-ly nel-ly | Web | 23. února 2012 v 22:43 | Reagovat

centrech s rodiči, kteří své děti nabádají, aby něco snědly dříve, než dojdou ke kase. Aby to nemuseli platit. Nebo si nechají navážit ovoce a kousek dál rozbalí sáček a ještě tam přihod

tomu se mi nechce věřit, jenže na druhou stranu, je těžké tomu nevěřit... je to hrůza, nepochopitelná a děsivá, když člověk uváží, jak moc se za tuhle demokracii a lepší svět bojovalo a jakmile se něco stane, vzpomíná se na to, o čem nás učili, že byla hrůza (no, byla jsem  demonstraci 1989 v kočárku, takže jen učili)

Co se tématů týče, mě naopak přijde, že lidé zas a znova dokazují, že je toho tolik, o čem se dá ještě psát a nemusí se přitom vykrádat klasiky a kopírovat něco, co už samo o sobě je kopírkou, bohužel je toho na trzích tolik, že se v tom ty opravdové skvosty ztratí... krom toho, že většina čtenářů je prostě taková, že si raději přečte něco, u čeho nemusí přemýšlet a stačí jim stejná dějová linka a kopie kopie toho zkopírovaného, co už četli (jak u filmů, neustále se to opakuje a furt to jsou hity)
- no, ale co budu říkat, já to furt čtu taky

8 Arvari Arvari | E-mail | Web | 23. února 2012 v 23:23 | Reagovat

Já taky tanky nepotřebuju. Souhlasím s tím, že demokracie (tedy, ČESKÁ demokracie) mi bohatě stačí. Jednou mi dala úžasnou inspiraci na novelu...
A pak, co homofobie, nebo homosexualita obecně? Téma v Česku absolutně ignorované, když pomineme fanfiction, skoro jako by se to někdo i bál vydat...

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. února 2012 v 23:24 | Reagovat

Stačí psát o tom, co život přinesl, co lidé zažili. To co dnes kritizujeme, bylo v průběhu let, co lidstvo existuje, jen to nebylo tak vidět, nepsalo se o tom. Vždy se ale najdou lidé, kteří jsou morální, nekradou, neučí to ani své děti. Věřím tomu, že nebude konec světa v tomto směru. Knihy se nečtou spíš proto, že je hodně informací sdělovaných jiným způsobem. Není třeba věšet hlavu. Je ještě hodně lidí, pro které stojí zato psát- pokud je co. ;-)

10 Jitka Zajíčková Jitka Zajíčková | Web | 24. února 2012 v 8:50 | Reagovat

Mluvíš mi z duše. Jitka

11 Ebolin Ebolin | Web | 24. února 2012 v 15:25 | Reagovat

[1]: Já si sice zatím nic moc neužila, ale také dělám pouze "Tlesk - plesk! .... :-D"

12 Vendy Vendy | Web | 25. února 2012 v 14:12 | Reagovat

Říká se, že všechno už bylo jednou napsáno a v podstatě je to asi pravda. Ale to neznamená, že v dalších dílech se nedá říct už nic nového. Existují vzorce, které se pořád opakují - ale záleží na spisovateli (psavci, čaropsavci, literátovi, písmákovi nebo scribovi), jakým způsobem dílko vytvoří a co do něj vloží.
Je fakt, že v době útisku se literatuře (a divadlům a schůzkám a shromažďování) daří lépe. Ale nemyslím si, že v dnešní době by nebylo o čem psát. Možná i proto, že svým způsobem útisk pokračuje dál - jen jiným způsobem.
Na knižním trhu je opravdu těžké se orientovat, protože v záplavě škvárů (i když není škvár jako škvár) se skutečně hodnotná kniha těžko najde.
Otázka je, co si kdo představuje pod pojmem hodnotná kniha... :-?

13 cocktail dress cocktail dress | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:28 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama