Nástup do práce

16. ledna 2012 v 22:40 | Edith Holá |  Pohledy z produkční práce
Tak jsem ve čtvrtek nastoupila po šesti letech na mateřské do práce. U mě to nebylo o strachu, jak to zvládnu v práci. Vzhledem k tomu, že jsem se za poslední rok dokázala různými projekty až přezaměstnat jsem věděla, že jsem práci s počítačem nezapomněla, že mi mozek na MD nezakrněl, že umím také jiná slova než dětská a o dětech, že umím leccos zařídit a vykomunikovat, ...

Brala jsem to tak, že na šest hodin prostě zaparkuji jinde a hotovo. Jenže to jsem se zmýlila. Strach, který mě provázel kdysi s prvním dítětem, že jsem vypadla ze systému, se obrátil a já měla strach, že se musím zařadit do systému. Není to jen zaparkování, zabouchnutí dveří a někam si vyšlápnout. Jsou to dva rozdílné systémy. A pro každý je potřeba nějaká doba aklimatizace. Na MD je poněkud delší. Na pracovní proces, obzvlášť pokud jsem ho už znala, se zajíždí líp. Vzhledem k tomu, že jsem si nebyla jistá, že dělám dobře, když už nastupuji do práce, pronásledovala mě minulý týden jedna katastrofa za druhou.

V úterý jsem kolem druhé ráno s Matějem skončila na pohotovosti. Poté co v noci hodinu proplakal, že ho bolí ucho, jsem se domnívala, že nejlépe situaci vyhodnotí lékař a řekne mi, jestli to je na propíchnutí nebo ne. Nikdy jsem to sama nezažila a slýchávám o propichování uší děsivé story. Železné pravidlo, že na pohotovosti je vždy nějaká arogance, se potvrdilo. Tak jsem si vyslechla, co jsem to za matku, že nejprve nedám nurofen proti bolesti a nečekám do rána. Za devedesát korun pár takových vět a Matěj dostal do uší kapky proti zánětu.

Dítě onemocnělo ne hned, jak matka nastoupí do práce, ale pro jistotu už o dva dny dříve. Ve čtvrtek jsem hrdinně odkráčela do práce. Bankomat mi cestou sežral kartu, i když na kontě peníze máme. V práci jsem zjistila, že nemám občanku, takže nějaké vyplňování papírů není možné. V batůžku jsem měla ale spoustu bonbonků, ubrousky na zadeček, autíčka, ... Počítač stál sice pro mě připravený, ale nalogování do systému prý může trvat až pět pracovních dnů. Fajn. Tak jsem odnesla rekvizity z focení do ateliérů po Praze. Kolem třetí jsem dolezla domů a mrtvolně padla do postele. Několikrát jsem za dopoledne objímala záchodovou mísu a myslela si, že zemřu. Matýskův vir zřejmě napadl mé psychicky oslabené tělo. Žaludek se mi zvedal ještě v sobotu, ale v pátek jsem pracovat zvládla. Dokonce i nákup věcí na party i s klukama. Sic jsem přitom ztratila jedinou naši funkčí kartu do bankomatu. Kluci mě svým křikem nesmírně vytáčeli a nechápala jsem, jak jsem mohla s nimi vydržet tři roky. Open space je proti tomu přímořská idyla.

Možná má nemoc nebyl jen vir, ale také nervová aklimatizace na změnu systému.

V sobotu a v neděli jsme měli narozenivé party. Kluci jsou oba lednoví. Fotky dám snad zítra na závoďácký blog.

Dnes se mi už zajíždělo v práci dobře.

Kuba dostal jasné doporučení odkladu do školy a doporučení logopedické školky. Pro Matěje nemáme zatím do září nic. Můj plat padne asi na chůvu.

Rozhodla jsem se, že se pokusím recyklovat. Nebudu začínat v práci od nuly, ale zužitkuji to, co mi daly děti. Díky nim jsem vyrostla. Dnes jsem nabídla, že pro noviny udělám i rozhovor. Zkusím k produkční práci sem tam něco po večerech napsat.

Musím také říci, že blog jsem stihla otevřít až v neděli. Prožívala jsem ale absťák. Bylo mi neuvěřitelně smutno po vašich článcích, po psaní vůbec, po vypsání se, ... Měla jsem pocity jako bych nebyla. Úplně stejné jako s prvním dítětem na začátku. I ty střevní potíže mě tenkrát také tak velké potkaly. Tak snad se to vše usadí a nějak to zrecykluji a třetí systém bude sestaven ze všech, co mě naplňují, sytí, živí, :-)

O happeningu pro miminka do dlaně poslední víkend v lednu nové informace zde

Knihu Pohádky pro kulíšky chce zkusit prodávat knihkupectví U Džoudyho. Sami se ozvali. Jupíí! Zítra jim odnesu první dva výtisky.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Dubious cat Dubious cat | Web | 16. ledna 2012 v 22:54 | Reagovat

Doufám, že už se ti bude jen dařit, tohle muselo být šílený! Přeji klukům všechno nejlepší, snad budou už jen zdraví a hodní:)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. ledna 2012 v 23:08 | Reagovat

Není třeba se nervovat, zvládnete to. Za pár dní, no, možná týdnu se budete divit, proč jste měla takovou nervozitu. Znám to. Když mám něco před sebou pro změnu lítám na WC více než obvykle. Tak vím, že jsem ,,neklidná" a řeknu si,, ženská, vždyť o nic nejde, to se zvládne" schválně se začnu zabývat aspoň v duchu něčím přízemním a ono to jde. Držím vám jen palečky, aby byli kluci zdraví, vy, jako správná ženská, nemocná být ,,nesmíte"- pravda? ;-)

3 Mami Mami | 16. ledna 2012 v 23:13 | Reagovat

Zpátky do "systému" se vrací stejně blbě, jako zpátky do klece ;-)

4 Vivio Vivio | 16. ledna 2012 v 23:29 | Reagovat

Zvládáte to skvěle, jen tak dál. A ke knize gratuluji, U Džoudyho rád nakupuji, tak se na tento titul určitě mrknu :)

5 punerank punerank | E-mail | Web | 16. ledna 2012 v 23:52 | Reagovat

Husté počtení...
Co na to říkaj kluci, že chodíš pryč?:)
Pozdravuj je ode mě, ledňáčky!

6 m. m. | Web | 17. ledna 2012 v 0:07 | Reagovat

To zní jako fakt špatný období. Ale to se spraví, až si člověk zvykne. Držím palce :)

7 Vendy Vendy | Web | 17. ledna 2012 v 0:21 | Reagovat

Střevní problémy, to jsou emoce.
V tomhle případě jasný stres.
Ale to se zlepší, Edith, chce to jen čas... 8-)

8 otavinka otavinka | Web | 17. ledna 2012 v 6:37 | Reagovat

Milá Edith, přeji Vám, abyste se uklidnila a byla v pohodě. No, mít doma malé Kozorohy musí být vyčerpávající, ale hlavně aby byli zdraví. Držím Vám palce! :-)

9 signoraa signoraa | Web | 17. ledna 2012 v 8:21 | Reagovat

Zdravotní problémy, které tě postihly, jsou důsledkem stresu, který sice nevmínáš, ale z té změny, kterou jsi absolvovala, tady je.
Já byla s dětmi doma sedm dlouhých let. U mě to bylo horší o to, že lidé, se kterými jsem byla v denním kontaktu byly povětšinou maminky na mateřské. Moje slovní zásoba se omezovala na dětsky komolená slůvka a můj životní obzor končil na dětském hřišti.
A pak, když se konečně podařilo sehnat školku pro dceru, nastoupila jsem do práce. Po dvou týdnech jsem dostala hnisavou angínu a můj muž to komentoval slovy: "Jsi horší, než dítě ve školce."
Po nemoci jsem v podstatě začínala znovu.
Držím palce, aby bylo lépe, aby tvůj návrat do pracovního procesu probíhal plynule a abyste byli zdravotně všichni v pořádku.
Ledňáčkům Kubovi a Matějovi přeju vše nejlepší k narozeninám. :-)

10 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 17. ledna 2012 v 9:20 | Reagovat

Píchání uší není taková hrůza, taky mě to v dětství potkalo a šlo to...ale možná je to tím, že naše ušní byla sice "postrach rodičů", ale k dětem moc milá :)

11 Janinka Janinka | Web | 17. ledna 2012 v 9:48 | Reagovat

Přeji ti, ať je líp. Já mám taky hrůzu z toho, jak to všechno dopadne, sice až za rok a čtvrt, ale přeci jen. Nejspíš moje pozice nebude k mání a tak mi nezbyde než nastoupit třeba za pokladnu. Naštěstí mám tu výhodu, že Míša už bude velký, zvládá i teď sám do i ze školy a taky už není nemocný každé dva týdny. Ale jestli to samé bude s Matějem, tak potěš.
Klukům dodatečně vše nej k narozeninám! :-)

12 adaluter adaluter | Web | 17. ledna 2012 v 11:38 | Reagovat

Edith, to nejhorší máš už za sebou, to očekávání, obavy, strach, katastrofické scénáře, od teď to bude jen lepší, ty jsi možná nervák, ale taky nesmírně houževnatý člověk, který své cíle pravidelně pokořuje. Přeju ti, ať se vše co nejdřív zajede do nových kolejí, zharmonizuje a vaše rodina ať na tom jen získá. Klukům přeju k narozkám hlavně zdraví a spokojenou mámu. :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. ledna 2012 v 13:28 | Reagovat

Mít doma Kozoroha je náročné? Tak nevím, jsem také Kozoroh, jako dítě jsem byla dost ,,živá," ale jinak poslušná. Občas jen trochu zlomyslná, to je fakt.Jenom ale tak ,,neškodně", nějaký ten naschvál udělat a pod.
Když mě nechala babička po pozdějším návratu ,,z venku" klečet vedle kachláků, tak jsem další den přišla zase o něco později a když se vrátila ze dvorku, našla mě klečet na rýžovém kartáči (dala jsem si ho pod kolena těsně před tím, než vešla). Ta mě hnala... prý jí kartáč zničím. Jen jsem ubrblávala, že jsem si chtěla zostřit trest. A to jsem měla tak 9 let... ;-)

14 lady Lianna lady Lianna | Web | 17. ledna 2012 v 18:40 | Reagovat

U nás už od Vánoc řádí nějaká střevní chřipka, má ji každý druhý. S těmi nemocemi to tak dopadá, moje sestra onemocněla 30. prosince a vánoční prázdniny si nedoprovolně o týden protáhla

15 responsio responsio | Web | 17. ledna 2012 v 19:57 | Reagovat

Nástup jsi zvládla i přes překážky na jedničku, jak jsem pochopila, a to je hlavní :-)
Kapesníčky na zadeček se přece hodí vždy, ne? :-D

16 Arcana Arcana | Web | 17. ledna 2012 v 19:58 | Reagovat

Pardon, 15 být já, počítač mě nějak zlobí. Nebo internet, to se neví

17 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. ledna 2012 v 22:37 | Reagovat

Kapesníčky na zadek se opravdu hodily. Umyli jsme si všichni počítače a monitory:-)

18 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. ledna 2012 v 23:05 | Reagovat

[4]: Od dnešního odpoledne jsou Pohádky pro kulíšky k dostání po Praze nejen u mě, ale i v knihkupectví U Džoudyho. Rozdíl je v tom, že knihkupectví si bere nějaká procenta. Kdežto já odevzdávám celou částku Nedoklubku na zápisník na JIP. Ale za tu možnost mít Pohádky pro kulíšky v kamenném knihkupectví a ještě věhlasném to stojí.

19 prom dresses prom dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:10 | Reagovat

A. He wanted to get to the second-hand shop!
http://www.threedress.com/

20 short strapless prom dresses short strapless prom dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:56 | Reagovat
21 fake montblanc profile watches fake montblanc profile watches | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:41 | Reagovat

Very inspirational post! Thank you!.
http://www.latewatches.com/cartier-baignoire.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama