Snad nejsem Viewegh v sukních!

5. srpna 2011 v 19:03 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Je to zvláštní, ale čím dál více mi připadá, že svět blogu a svět tvůrčího psaní jsou opravdu světy od sebe oddělené a mezi nimi neexistuje žádná cesta. I přestože nebo právě proto, že sama umím žít v ambivalenci, tak mě uvádí v jakési zmrazení to, že nemohu jen tak volně přecházet ze světa blogu do světa literatury. Doufám, že je to jen nějaké období, které přejde. Zkušenost, která obohatí.

Když jsem svým přátelům intelektuálům a novinářům nabízela, ať si přečtou na mém blogu kapitoly Cesta k mým matkám, říkali že ano, ale neučinili tak nebo jenom tajně a nic mi k tomu nesdělili. Musela jsem rafinovanými způsoby zjistit, jestli to četli a co tomu říkali. Nakonec jsem narazila na kamaráda, který kdysi v novinách pracoval, a ten mi rovnou řekl, že jsem se zbláznila, když chci psát román on-line a dávám to po kapitolách na blog. Blogování a tvůrčí psaní je pro něho neslučitelné. Nechápala jsem, proč tomu tak je. Možná je to něco, jako když dobrá herečka náhle natočí reklamu na citrony a ještě pitomou. Odepíše se tak. Vidím tady ale jednu skulinku. Určitým lidem projde reklama, protože i z té raklamy svou osobností udělají styl. (Macháček - Nescafé) Ale takových person je málo. A Viewegh v sukních nechci být. A propó nikdy jsem v jeho románech, které čtu v nejdepresivnějším období, kdy navíc nemám:-) nenašla ženu jako jsem já nebo mé kamarádky. Ptám se, jestli jsme zvláštní tvorové nebo jen Viewegh se pohybuje stále ve stejném kruhu žen?

Co si o tom myslíte vy? Vadí vám číst připravované romány? Nahlížet do kuchyně příprav a pak zjistit, že ve vydané knize je spousta kapitol jinak? Koupíte si vůbec román, který jste rozdělaný četli na blogu? Myslím, že s tím opravdu začal Viewegh a nevšimla jsem si, že by se málo prodával. Pavel Renčín má něco rozepsaného také na svých stránkách. V Čechách se prý psaním uživí pouze deset lidí.

Slova, která mi napsal kamarád bývalý novinář, poté co jsem ho požádala o zpětnou vazbu k "Reně a jejím tygrům". CKMM četl. "Tvůrčí psaní je něco zcela jiného než blogování, ta inflace slov-informací díky internetu je hrůzná a nemá to nic společného s literaturou. Mohu ti poradit následující:
1. Naprosto důsledně oddělit blogování od útvaru jménem "literatura" (jako žurnalistika je psaní na určité úrovni, ale nikdo to nepovažuje za umění). To znamená literaturu mít jen v počítači, v žádném případě na internetu. 2. Musíš se sama OSOBNOSTNĚ výrazně posunout, zpevnit-zjednodušit, být tvrdší k ostatním a zejména sobě ... 3. Zjisti si základy teorie tvůrčího psaní a zkus knížky číst (třeba i opakovaně) čistě analyticky, jako literárně umělecký útvar, jehož podstatou je z větší části "chladné" řemeslo. To navíc tam dostaneš až za hodně dlouho, takže zkraje buď pokorná, trpělivá a extrémně sebekritická. Chlácholivé povzbuzování nějakých blogařů má hodnotu kladné nuly."
Drsné, ne? Rozcházela jsem to tenkrát asi 14 dní.

Ze svého rukopisu už jsem musela vyházet všechna slova o blogu, blogování a blogery, které jsem tam měla zmíněné. Slíbila jsem vám nedávno, že alespoň v předmluvě vybojuji poděkování blogové komunitě. Je to zvláštní, ale vypadá to, že to neprojde ani v předmluvě. Nevzdávám to, napíšu to tak, že se vyhnu tomu, aby to nevypadalo, že nakladalteství vydává blog. O to vlastně jde. Potenciální recenzenti, literáti a intelektuálové, odborná veřejnost nesmí vědět, že je to z blogu. Odepsala bych rovnou v předmluvě své dílo. Umím si to představit. Sama jednám někdy stejně. Odepíšu toho, kdo udělá něco ne dost dobrého, ne dost intelektuálního, ne dost ... Pracuji na sobě, abych to změnila. Přišlo to z druhé strany.

Přijde nějaký člověk do knihkupectví. Padne mu zrak na mou knihu. Otevře na předmluvě a uvidí větu, že první kapitoly byly na blogu ... zabouchne knihu a řekne si: Blogery nekupuji a večer si sjede pár svých blogerů na netu, ale peníze za ně nevydá. Zakoupí jen spisovatele.
"Je to mnohem prostší, než to vypadá: v předchozích mailech jsi se ptala, jestli to v budoucnu může být na vydání knihy a pod. Ale když to celé po kouskách vydyndáš na web, tak nevím, proč by za to pak někdo dával 199 kč v knihkupectví. Žádný spisovatel, scenárista, malíř nebo sochař, dokonce ani vědec to takhle nedělá - jednak by se styděl za případnou nedokonalost svého narychlo vypoceného díla (tímto komplexem zjevně netrpíš...,pardon), a zejména by to pro profesionála byla EKONOMICKÁ SEBEVRAŽDA."

Po týdnu jsem konečně něco napsala na svůj blog a ulevilo se mi. S odpovědnou redaktorkou se mi spolupracuje výborně. Její opravy jsou logické a dodávají textu švih. Ve středu mi poslala ukázku, jak pracuje takový redaktor. Jak nad každou větou přemýšlí. Napsala mi, že tam moc oprav není, že píšu dobře. Když jsem to otevřela, tak jsem se málem skácela. Se svým sklonem k dokonalosti jsem se zděsila, kolik zelených čár vede k mým odstavcům. Ten "nejhorší" jsem vám schválně nafotila. Je tam čar, že jsem se v tom přestala orientovat. Ale byla to ukázka. Teď už mi chodí zeleně označené jen opravdu věty, které je potřeba přepsat. Slovíčka, čárky a nonsensy opravuje redaktorka rovnou.

Pokud si chcete přečíst článek, který jsem napsala na doma.cz, tak budu ráda Cestování s dětmi :-) Předem děkuji za klik na "to se mi líbí" pod článkem :-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 19:34 | Reagovat

Edith, tak aniž bych věděla, co vám ten redaktor napíše, myslela jsem si v podstatě totéž co on,. Když mi na minulém blogu novinek psali čtenáři , že bych měla napsat knihu povídek nebo rodinnou kroniku, napadla mne jen odpověď: buď píši na blogu nebo knihu. Na knihu si netroufám- kdo by si ji při přesyceném trhu a ceny knih asi koupil , když si leckerou může přečíst na internetu a na blogu znám ihned reakci. Jsem tedy blogerka, která si vymýšlí příběhy, příp. zpracovává příběhy lidí kolem sebe a stačí mi to. Také jsem už ,,starší" a vy máte život před sebou, že? :-)Tak pište a neohlížejte se na takové kritiky ... ;-)

2 Kerria Kerria | Web | 5. srpna 2011 v 19:41 | Reagovat

Jak vidím, psát knihu je politika. Musíš brát ohled jak na odbornou tak na laickou veřejnost. Myslím, že není na škodu mít část knihy na blogu, svým způsobem je to reklama, malá ochutnávka toho, co může čtenář od knihy čekat.  Jenže jako v každém společenství i mezi spisovateli a odborníky jsou snobi, kteří se cítí být něčím víc než obyčejní blogeři.

Vím minimálně o jedné další spisovatelce, která má pár kapitol ze svých knih na blogu. U ní dokonce i na přebalu knihy stojí, že začínala jako blogerka a adresa jejího blogu. A knize to nijak neuškodilo, je beznadějně rozebraná. Asi taky záleží na nakladatelství ;-)

3 Siwa Siwa | Web | 5. srpna 2011 v 19:45 | Reagovat

Tak to je vážně drsné. Ale vy to zvládnete, určitě. Ještě před pár lety jsem snila o souboru povídek. Jedna (jediná :-D) se mi povedla, ale byla už na blogu. Řekla jsem si, že to přece nemůžu dát do knihy, když už to lidi četli. Doteď si většinu výtvorů, které se mi dost líbí, držím jenom v počítačových složkách, kdybych se to náhodou chtěla pokusit vydat, ale to je jen můj ambiciózní sen.

Budu upřímná. Nekoupila bych si knihu, jejíž kapitoly jsem četla na internetu. Můžou být sice jiné i příběh se může změnit, ale taky nemusí, jak to zjistím. Mám doma sice pár knih, které se mi líbí, ale málokdy si je přečtu znovu (když tak jen oblíbené pasáže nebo je používám na analyzování :-D). To je ale jeden názor z mnoha. Ostatní to třeba budou mít jinak.

Ještě jednou přeji hodně štěstí, ať se to vydá bez problémů. :-)

4 Johanka Johanka | Web | 5. srpna 2011 v 20:24 | Reagovat

No jo... taky jsem o tom přemýšlela. Jenže pro mě právě ta kladná nula znamená víc, než kladný výsledek v rozpisu položek na účtě. Za kladnou nulou stojí lidé, kteří si mě našli sami a stojí jim za to vrátit se. A to je pro mě hodnota mnohem víc naplňující, než aby si moje dílo coby knihu koupil někdo jen podle cizí recenze, podle obalu nebo dojmu z prvních stránek. Knížky psané podle teorií tvůrčího psaní ohraničují osobitost, vyjadřování. Eliminují se tím lidi, kteří by rezonovali se záměrem a přibyde těch, co si prostě chtějí "něco" přečíst. Don Miguel Ruiz, Shakespeare, Marcel Vanek, Jeffery Deaver, Dalajlama-různé žánry, všechno jsem přečetla jedním dechem a co vím, ani jeden z nich tvůrčí psaní, žurnalistiku, ani podobné pisálkování nestudoval-prostě vyjádřil sebe. Pokud chce člověk překonat škatulky, nejdřív z nich musí vystoupit sám. Pokud chce publikovat, co stvořil na blogu a nevyjde to ne pro kvalitu, ale pro cejch "blog" , není to kvalitou jeho díla, ale omezeností a hranicemi toho, jež jeho dílo jen kvůli tomu odsoudí na základě předpokladu, že tak učiní i další lidé.

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 20:40 | Reagovat

[2]: Kerrio, můžeš prozradit alespoň emailem, o koho jde :-)

6 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 21:12 | Reagovat

[4]: Proto jsem na žádný kurz tvůrčího psaní nešla :-)

7 Yanny Yanny | Web | 5. srpna 2011 v 21:33 | Reagovat

Já osobně si myslím, že blogování a začátek v literárním světě tímto způsobem, jsou naprosto úžasné věci! Ale na druhou stranu, chápu tvé vydavatele, že se jim to příliš nezamlouvá.
Dnes je na blogu.cz nespočet "pisatelek", které si myslí, že píší knihu a přitom to většinou není nic, co by stálo za vydání. Takže je dost velká pravděpodobnost, že by si to řekl i ten budoucí potenciální čtenář.
Ovšem, i tak jsem velice vděčná za to, že to děláš. Že jsi na blog zveřejnila svůj příběh, že nám ukazuješ, jak dosáhnout úspěchu v literárním světě krok za krokem. Já sama to vážně hodně oceňuji.
Jistě víš, že i mým snem je stát se spisovatelkou.
Ale ani já nemám na svém blogu žádnou svou práci. Ano, píši recenze na knihy, ale ještě jsem tam nikdy nezveřejnila žádný ze svých literárních pokusů a taková rubrika je úplně prázdná.
Bojím se toho, co už se mi jednou stalo. Psala jsem povídku, tak před pěti lety a ten čas mi přišla skvělá. Ale jak už to tak bývá, v té době jsem opravdu neměla v malíku gramatiku a pravopis, (bylo mi 12 let) takže když se na to dnes kouknu zpět, stydím se. A stydím se hlavně za to, že se moje psaní tímto stylem prezentuje na internetu.
Ale u tebe je to samozřejmě něco jiného. Tvé psaní mi přijde už vážně na velmi vysoké úrovni, a proto tě tak obdivuji.
A když nad tím tak přemýšlím, tak mě ten velký svět literatury trochu i děsí. Myslím si, že zrovna on je opravdu nekompromisní a nebere si servítky, pokud někomu něco nejde hned od začátku... Na tohle budu potřebovat opravdu velkou dávku odvahy, trpělivosti a také pokory, jak jsi napsala.
A tak cítím, že na to ještě tak silná nejsem, takže své "pokusy" si zatím píši pouze do "šuplíku" a zůstávám u čtení a zdokonalování svého přehledu ve světě knih. :-)
A tobě opravdu držím palce. Už se těším, až kniha konečně vyjde a já si jí budu moci přečíst celou! :-)

8 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 23:42 | Reagovat

Ono to má své pro i proti. Já osobně s tímto nemám zkušenost, protože píšu fantasy a to je prostě v očích literárních snobů odsouzenou od "F" po "Y" aniž by si někdo všímal toho, co je uprostřed, jestli mi rozumíš. Proto se podobnými otázkami netrápím.

Myslím, že vydávání "blogového románu" má své pro a proti jako všechno a když se příběh líbí na blogu, proč ho nezkusit vydat knižně (samozřejmě je nutno ho předtím stáhnout). Viz. třeba ten Renčínův Labyrint, který nejprve strašil na stránkách, potom v časopise Pevnost a nakonec vyšel knižně. A nikomu to nepřišlo divné. :-)

9 Alča Alča | Web | 6. srpna 2011 v 9:14 | Reagovat

Tohle je složité, znám pár lidí, kteří začínali na blogu a knihu vydali a dokonce úšpěšnou, ale je těžké posoudit, jestli to tak bude pořád.
Na druhou stranu - ne každý člověk má blog, ne každý člověk na blog narazí, ne každý to dílo četl na internetu. Takoví lidé by si spíš koupili knihu :) A těm, kterým se to líbilo - ti by si to koupili stejně, třeba jen proto, že je to jejich oblíbená kniha, nebo že se těší na změny.
Páni, vypadá to vážně dost složitě a ostře, nikdy jsem si nedokázala představit, jak moc dřiny ze ja vydáním knihy...

10 Alisa Alisa | Web | 6. srpna 2011 v 18:23 | Reagovat

Hm... myslím, že môj názor na tvoju knihy som už napísala, takže by si ho mala vedieť . Teším sa na ňu a keď ju vydáš, tak si ju kúpim, ale na nete ju čítať po úryvkoch nechcem . Z časti pretože e-knihy všeobecne čítam dosť nerada a bolia ma z nich oči a z časti, pretože nič rozpísané veľmi nečítam . nebaví ma čakanie . A hlavne, na blogu je to osobnejšie a stále by som mala nutkanie dať ti nejakú reakciu a to pri knihách robím veľmi nerada .

Čo sa všeobecne tohoto týka, tak na to vlastne názor ani nemám . Mne to je jedno . Spoločnosť je zakomplexovaná pokrytecká mrcha a s tým nič neurobíme . Hold, je tomu proste tak . Na svete nie je veľa ľudí, ktorí by svoje knihy zverejňovali najprv na nete, ale myslím, že som čítala viacerých, ktorým to celkom prechádza a zarábajú aj tak slušne . U nás Matkin v knihách nadrzovku vždy napíše, kde ju na nete nájdeme, ak sa na nete nájsť dá . Ale povedzme si úprimne, takáto literatúra je trošku iného štýlu . Tiež sú jeho diela okrem Vieweghových (zaujímavé, že som našla niekoho s rovnakým názorom na ženy v jeho knihách :-D )na jediné, pri ktorých robím výnimku a píšem autorovi osobne svoj veľavýznamný názor .

Mne je to vlastne celé jedno . Neviem, čo majú všetci za problém . je to tvoja kniha, tvoje dielo a tvoj život, tak si s ním môžeš robiť, čo chceš . mala by si mať možnosť ďakovať komu chceš bez toho, aby ti do toho niekto mal čo kecať .

11 Janinka Janinka | Web | 6. srpna 2011 v 20:34 | Reagovat

Budu se opakovat: Ještě, že neumím psát :D.
Na tvojí knížku se těším moc a je mi tak nějak šumák, že jsem si početla něco už tady, na blogu :-).

12 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 20:59 | Reagovat

[10]: Aliso, tojsem ráda, že je na světě další ženská, která nechápe, kde Viewegh bere ty hlavní hrdinky. O tom pokrytectví je to pravda. Blogy se propagují a pak když tam někdo uveřejní půlku svého díla, tak se jako odepíše :-) Blogy jsou prostě dnes sociální síť. V případě knihy na ní opravdu musíš víc makat. Je to trochu jiné, ale ne zcela. Emocionalita a autenticita je zachována. Prostě blog se nedá sakumprásk sebrat a vydat. V půlce knihy by Tě to přestalo bavit. Na blogu občas člověk píše pro někoho, kdo je u něj poprvé. Tohle se všechno musí z knihy vymazat atd. atd. Podle mě je jiná doba a konzervy  a literáti to budou muset pochopit. Stejně jako v hudbě už dnes žádný majitel firmy neobjeví úžasnýho zpěváka, kterému vydá desku a udělá z něj milionáře. Všichni dnes dávají svá alba na web zdarma a objeví si je ten, komu se to líbí. Možná čím dál víc lidí bude něco psát na weby a teprve pak to upraví knižníy formy. Co si budeme povídat. Delší věci radši čtu v psané formě a ne v počítači. Blog neznamená rovná se blbosti a kýčovitost.

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 21:04 | Reagovat

[8]: Ještě že nepíšu fantasy :-) Máš pravdu, proč by se nemohlo psát částečně na blog a pak to stáhnout, když začně vznikat více kapitol a je vidět, že z toho je možné vytvořit knihu. Rychlá zěptná vazba je v dnešní době výhrou. U knihy člověk vůbec netuší. Jsem pořád u toho, že i velmi prodejná kniha ještě nemusí být literatura. A naopak. Na blogu je určitě několik lidí, kteří píší velmi kvalitně a knihu by mohli vydat, kdyby na tom chtěli pracovat :-) Držím palce k Tvé další knize! Pořád nechápu, co je v dnešním světě špatného na tom, že někdo vidí do rozdělaného románu.

14 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 21:10 | Reagovat

[7]: Yanny, Tvé názory naprosto sdílím. Podle mě je blogování úžasná věc a je jen na každém, co s tím udělá a co mu přináší radost. Interakce, sdílení, ... toho si cením. Já sama bach si klidně ráda početla od jiného člověka, kdyby spal krok za krokem, jak se blogem prokousával ke knize. Nepřijde mi, že by uveřejnění části rukopisu bylo na škodu. Může to být i dobré lákadlo ke koupi, když se to stáhne včas :-) Krom toho blogování není celý svět. Je mnoho lidí, kteří na blog nechodí a jen zlomek blogeřů chdoí na mé stránky :-) Do knihkupectví taky nechodí všichni Češi a všichni nejsou ochotni dát dvě stovky za knihu. Radši si ji půjčí v knihovně. Tak to prostě je. Jedna kniha, když se prodá vydělá na tř až čtyři rohlíky. Vtipně, ne? Umřela bych hlady, kdybych neměla manžela. Mně baví i blogování i možnos tknihy. Když píšu jen do šuplíku, cítím se osamocená.

15 Matt Matt | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 9:09 | Reagovat

No já bych si knížku klidně koupil - naopak na blogu bych to nečetl a nečetl jsem ani povídky takových známějších blogérů, jako jsi ty, Sikar nebo Temnářka. Nemám prostě rád čtení na monitoru a nikdy to nedočtu - na rozdíl od knížky...

Jinak si myslím, že dneska už i někteří malíři publikují na svůj web a nabízí tam obrazy...

A svět je dnes tak ovlivněn internetem, že možná bude věta v knížce "je to z blogu" poměrně běžná... kdo ví, jak se to v budoucnosti vyvine...

Myslím, že pan redaktor má pravdu - jenže on předpokládá, že ty
1) Chceš být nějaká extrémně slavná spisovatelka
2) Že blogy si píšou jen děti (ačkoliv dneska existuje několik skutečně uznávaných blogů)
3) Že všichni rádi čtou z monitoru... (wtf?)

16 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 10:06 | Reagovat

To že nálepka blog je jistý handicap, s tim musim souhlait. I v mýách očích člověk trochu poklesne, když řekne, že si vede blog. Ihned se mi vybaví nějaký dětský koutek, kde si malé děti hrají na dospělé novináře. (Asi vlastní zkušenost že :D)

17 punerank punerank | E-mail | Web | 10. srpna 2011 v 23:21 | Reagovat

[2]:
Kerrio, děkuju! už jsem se chtěla rozčilovat, ale naštěstí jsi to napsala za mě a mírněji! snobové a dramatizování by mě od nich odradilo rycdhleji, než poznámka o blogování kdekoli v knize..
Já si knihu rozhodně koupím a věřím, že v ní bude něco navíc. budu porovnávat, jaké to bylo na netu a jaké na stránkách.
Kdekdo se na blogu učí psát, zkouší, co lidi na to.
ty záporné nuly nad náma jsou holt něco většího...:)
Fandím ti a moc se těším na srovnávání!

18 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 23. srpna 2011 v 21:28 | Reagovat

To je ono, ale já to mám naštěstí v papírové podobě. Z tohohle bych se asi zcvokla. :-)

19 tory burch shoes tory burch shoes | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:48 | Reagovat

I have recently been searching all over for this info. Luckily I just discovered this at Google. Robert.
http://www.shoesgreat.com/

20 short bridesmaid dresses short bridesmaid dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:42 | Reagovat

A. Stick with me and we will go places!
http://www.threedress.net/

21 princess prom dresses princess prom dresses | E-mail | Web | 2. května 2013 v 8:05 | Reagovat

Great blog! I actually love how its easy on my eyes and the info are well written. I am wondering how I can be notified whenever a new post has been made. I have subscribed to your rss feed which really should do the trick! Have a nice day!.
http://www.untildress.net/junior-bridesmaid-dresses.html

22 yeyra yeyra | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 9:42 | Reagovat

Píšu a publikuji román po částech na svém webu a nevidím na tom nic špatného. Když už nic jiného, naučilo mě to pracovat dlouho a systematicky. Neflákat to, protože existuje někdo, kdo čeká na další kousek.
Sama při to nemám problém koupit něco, co znám, jenom proto, že je to v "oficiální formě" (miluji knihy). Na netu je to sice pěkné, ale pomazlení s knihou je o několik řádů lepší. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama