Opilá štěstím

28. července 2011 v 11:28 | Edith Holá |  REPORTÁŽ o psaní knihy
Omlouvám se, měla jsem v úmyslu tento článek napsat ještě v pondělí večer, když jsem dorazila z brněnské Joty. Jenže ... Celé úterý jsem trávila technickými opravami rukopisu, aby si ho redaktroka Kamila mohla vytisknout a číst znovu a znovu ... Pak jsem zjistila, že paní ředitelka Nedoklubka vydala tiskovou zprávu s výzvou k psaní pohádek pro kulíšky a odkaz dala pouze na nedoklubí web pohádek. Také vyšel v táborském deníku o pohádkách pro kulíšky článek. Na fb profilu začalo přibývat lidí, kterým se "to líbí", takže nezbývalo než večery strávit kopírováním vaší tvorby z blogu na nedoklubí web. Stále tam není vše. Tvorba pro kulíšky bude tam i tam. Na blogu bude všechno, co posíláte i pro starší děti. Na nedoklubím bude tvorba pro kulíšky a popř. tvorba pro děti s nějakou odlišností. Ale kdo mě pravidelně čte, tak to ví:-). Výzva k psaní pohádek, příběhů a básní tedy dále pokračuje. Připomínám, že je i soutež o nejlepší tvorbu na vánoční PF Nedoklubka.

Pondělní výlet do Brna byl pro mě prvním opušťákem delším než čtyři hodiny po třech letech. Sama bez dětí celý den. Stevardka v autobuse. Pan šéfredaktor i redaktorka se o mě starali jako o hvězdu :-) Dostala jsem pár knih z Joty a na voutcher Joty jsem si mohla objednat něco dobrého k mlsání a pití. Paráda ne?! Když přišla redaktorka, tak pan šéfredaktor po krátké chvíli prohlásil, že jsme veselé jako bychom něco vypily. Tolik jsem se nenasmála snad několik let. Na zpáteční cestě jsem si v autobuse uvědomila, že jsem opilá právě tou svobodou, volným pohybem, dospělou společností a štěstím.

Nejvíce jsme se nasmáli historkám z novin, odkud se známe, vyprávěnkám z nakladatelství, našim ambicím a tomu, že budu vystupovat v masce. Za rok mě smích přejde. Nakonec jsem se rozhodla pro Edith Holá. Tak to bylo před rokem i v mém snu. Rozhodně nepodstoupím tiskovku v Luxoru, autogramiády, televizní diskuse atd. Nebudu chtít fotku na obálce. Doufám, že i to poslední projde. Prosím bez fotek vždy! Takže ta maska, jo?!

Pan šéfredaktor se mnou oběhl centrum, protože Brno neznám. Byla jsem tam jednou před více jak patnácti lety. Oba jsme Blíženci, tak jsme vzdušně proletěli středem (málem jsem v kopcích nechala plíce), navštívili obchůdek Malý Tibet, abychom na závěr skončili v literární kavárně, kde jsem byla předána redaktorce. Redaktorka čekala starší ženu, tak byla trochu zmatená. Ale o tom, jak působím mladistvě už jsem psala :-) Spolu jsme odešly do hospůdky Spolek. Dala jsem si domácí tiramisu. Kamila víno. Já už jsem byla opilá dost, tak jsem si radši alkohol nedala žádný.

Potykaly jsme si a chvílemi se brodily poznámkami k rukopisu, také mým i jejím životem ... Název Cesta k mým matkám zůstane. Podtitul bude nějaké komerční lákadlo. Kniha bude pomyslně rozdělena do dvou částí. Přicházení a odcházení. Tohle je nástřel. Možná vymyslíme lepší názvy. Obálka bude snad speciálně navržena. Bude tedy jiná, než jaké jsou v řadě "autentické příběhy" u Joty. Všechno jsem odsouhlasila. Snad nějaká čísla o knize? Kniha má momentálně 52 kapitol. Na blogu jich bylo 37. K tomu pár dodatků, které jsem dostala za úkol zapracovat do textu. Chtěla jsem, aby kniha měla přesah. O to mi jde. Nechci jen zpověď. Na konci by mohla být teoretická část od někoho z praxe. Zatím si vyměňuji s paní ředitelkou jedné organizace emaily. Couvá. Nevím, co je zatím. Možná má strach ze statního systému. Kdo by neměl. I já! Jsem moc ráda, že i komerční nakladatelství se k tomu odhodlalo. Že i pro ně by byl přesah knihy zajímavý.

Slíbila jsem, že občas napíšu nějaký článek - reportáž - z toho, jak píšu knihu. Tak co jsem dostala za úkol? Všechny odkazy na jinou literaturu, které jsem měla pod kapitolami a na blogu jsou nutností, musím epicky zapracovat do textu. Ty, co nepůjdou, budou v ediční poznámce. V románu nic pod čarou není možné. Ruší to. Odkazy na blog, mé blogování a "já píšu a jak to píšu" musí ven. Epicky předělat. Vše splněno. Nebojte poděkování blogové komunitě si vydupu v předmluvě. Vymazala jsem všechny smajlíky, fotky, ... změnila všechna jména v knize.

Další týdny strávíme pinkáním si oprav přes emaily. Redaktorka napíše, co se jí kde nezdá a já sednu a doladím. Zní to lehce, ale už vidím, jak celé dny čekám na inspiraci. Největší oříšek je pro mě zapracování dodatků do textu. Kapitoly o tátovi a návštěvách bio rodiny. K tomu nemám žádný nápad a spíše pocit, že to ani není možné. Skoro si říkám, že mě Kamila bude muset nějak nakopnout. Možná to chce další časový odstup.

Před týdnem mi padl zrak na epilog v knize o Marii Magdaleně. Když člověk knihu píše, je sám. Když ji dotváří do finální podoby, tak je to týmová práce. Přesně tak to je. Já měla to štěstí, že část knihy jsem psala na blog a vy jste to četli, komentovali, drželi mě palce v příběhu a motivovali psát dál.

Smlouvu mám v ruce. V edičním plánu budu někdy na podzim 2012. Nepsaně je možné, že pokud půjdou opravy dobře, tak třeba bude vydání dřív. Ale předvánoční trh je prý na prodej nejlepší :-) Tak zese někdy "jak píšu knihu" ...

Jinak jen tak pro zajímavost. Jota dostáva průměrně deset rukopisů za týden. Toto pondělí měl jen pan šéfredaktor už tři nové na emailu. A kdo ví, kolik dorazilo redaktorkám. Úmorné. Zaujmout musí styl. Přečíst celé rukopisy není v lidských silách. Čtou se až předvybrané a ty se pak ještě schvalují na radě. Musí být schváleny jednomyslně :-). Kdo projde, může bouchat šampaňské.

Pište pohádky a pohádečky pro kulíšky.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KatyRZ KatyRZ | Web | 28. července 2011 v 11:49 | Reagovat

Velká gragulace. Když to čtu, úplně mě mrazí. Co se týče pohádek. Vážně to mám v hlavě, vážně to mám v plánu, ale je toho na mě nějak moc - času se nedostává, slibů bylo učiněno moc... a rodičovská dovolená končí už ve středu...

2 Mami Mami | Web | 28. července 2011 v 11:51 | Reagovat

Parádně se to rozjelo :-)

3 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. července 2011 v 12:25 | Reagovat

Gratuluji, povede se, že? Pokud něco napíšu a bude se hodit, bude mi ctí, pokud bude moje pohádka zařazena. Zkusím něco opimistického. ;-)  :-D

4 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 28. července 2011 v 12:42 | Reagovat

[2]: Mami, Ty máš vždy trefné komentáře :-)

5 Vendy Vendy | Web | 28. července 2011 v 13:23 | Reagovat

Edith, gratuluji ti, pěkně se to rozjíždí!
A opravdu to není jen tak, jak vidím, s knihou je dost práce a práce. Přepisovat, mazat, upravovat...
držím palce. :-)

6 Jasmína Jasmína | 28. července 2011 v 14:22 | Reagovat

Gratulace!! :) Ohromná gratulace!

7 signoraa signoraa | Web | 28. července 2011 v 17:51 | Reagovat

Moc gratuluju a opravdu se moc těším, až CKMM vyjdou knižně. Bude to ještě práce s redakčními úpravami, ale  věřím, že jí zvládneš. Na blogu jsem tvůj příběh prožívala s tebou a už se těším, jak si počtu.
K pohádkám jsem se ještě nedostala, mám je stále jen v tužce a to, co mi ted' zoufale chybí je čas, abych je "učesala" a přepsala. Navíc jsem si vlastní nešikovností přivodila hloupý úraz, který mě taky brzdí. Příští týden se nám žení syn a my se motáme v předsvatebních přípravách. Na blog ted' chodím hodně málo, ale ty chvilky tady jsou pro mě odměnou, kterou si náležitě vychutnávám.:-)

8 Janinka Janinka | Web | 28. července 2011 v 19:52 | Reagovat

Paráda, na tvojí knížku se moc těším! A přeji ti tvou nakrátko nabytou svobodu :D.

9 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 29. července 2011 v 9:19 | Reagovat

Tak to gratuluj! :-)

10 KatyRZ KatyRZ | Web | 29. července 2011 v 15:18 | Reagovat

Konečně jsem se do pohádky pustila, ovšem dopadlo to úplně jinak, než jsem chtěla. Třeba se ale může i taková pohádka k nějakému účelu hodit. http://dostcasunalasku.blog.cz/1107/pohadka-pro-kulisky

11 punerank punerank | E-mail | Web | 29. července 2011 v 16:09 | Reagovat

Tak ty jsi knihu nafoukla a změnila jsi mi tam všechny jména? snad to pochopiiiiiiiiiiiim:))))
moc gratuluju a máš pořád dost práce!!!
určitě se to vyplatí, těším se!
a nadýl než den by se ti stejně samotné stýskalo:)

12 jezura jezura | Web | 29. července 2011 v 21:22 | Reagovat

Jak jinak než velká gratulace, naše paní spisovatelko! Vždy jsem chtěla psát, ale teď vím, proč jsem o tom jen snila. Je to dřina. A jak ty to zvládáš i s malými dětmi, jsi dobrá, houby dobrá - výborná! Bylo by škoda tvého talentu nevyužít!

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. července 2011 v 21:44 | Reagovat

Obávám se, že ani sama netuším, kolik na tom bude práce. Dám vám občas vědět, pokud se nezhroutím. Ale slíbila jsem, panu šéfredaktorovi, že termín zhroucení vymažu ze slovníku, neb se mu pravidelně stává, že autorky a překladatelky se mu před termínem dokončení hroutí, tak už je na to alergikcý :-)

14 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. července 2011 v 21:45 | Reagovat

[10]: Katy za tým Nedoklubka díky. Mrknu na pohádku:-)

15 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 30. července 2011 v 20:14 | Reagovat

Edith, nesmírně moc ti gratuluji. Mohla bys prosím popsat celý proces vydávání? Stačí, když mi to pošleš jen na mail mnoukla@seznam.cz

Jinak děkuji, kapky se mi taky líbí.

16 Polgara Polgara | Web | 30. července 2011 v 22:51 | Reagovat

Edith gratuluji. To tvoje nadšení dokáže člověka nakopnout k tomu, aby něco udělal s tím, co sám píše. Ale je fakt, že je zajímavé nakouknout do zákulisí, jak to chodí, než člověk vydá knihu. (nemyšleno ironicky) :-)

17 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 14. srpna 2011 v 19:52 | Reagovat

Je to vážně takový zátah, děti?  Popisuješ to, jako nějaké takové uvolnění, když od nich na chvíli vypadneš. Víš co, já o tom nic nevím, je mi sedmnáct, ale jednou bych děti rodhodně chtěla a přijde mi to dost zajímavé. Je to asi hodně o mentální rovině, o tom, že děti nevyžadují všechny anše myšlenkové postupy. Jsem zvědavá, jak se to dá zvládat. No.. to sjem úplně odbočila od toho, k čemu jsem se chtěla vyjádřit.
Úplně mě vzalo, že ke svojí redatktorce máš tak přátelsý vztah (nebo mi to tak aspoň přijde). Vždycky jsem si představovala, že redaktor je někdo, kdo na člověka jenom řve apod. asi dost přehnaná představa.
Zkouším psát už od dětství, asi do jedenácti, ale pochybuju, že bych v nejbližší době došla do stejného stádia, kde jsi ty. Tedy k nakladatelství. Už jako dítě mě dost ovlivnil Tolkien a neustále se snažím psát fantasy. A to je brak, když se to vezme kolem a kolem :-(

18 otavinka otavinka | Web | 17. září 2011 v 20:40 | Reagovat

Milá Edith,
podobně jsem se cítila i já, když jsem někam odjela mimo dům. Zkrátka jsem "vypla" a soustředila jsem se na nakladatelství, redakční činnost a pod.
Gratuluji, že jste to dotáhla k tomuto cíli. Většinou, když člověk začíná, tak si to představuje ohromně jednoduché. Ono to není, ale brzy se to naučíte. Držím Vám pěsti pro štěstí a fandím Vám v plné míře. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama