Magie pro všední dny

26. června 2011 v 21:14 | Edith Holá |  Téma týdne
Život můžeme prožívat v modu být nebo mít. To neříkám já, ale jeden filozof. Lidem, kteří si vyberou "mít" se v kouzelnickém světě může říkat mudlové. To zase vymyslela Rowlingová a možná už někdo před ní. Nekamenujte tedy mě, pokud se cítíte napadeni. Jsou to lidé bez fantazie. Lidé, kteří si vybrali život materiální, klidný a pokud možno bez jakéhokoliv narušení jejich pořádkumilovnosti, norem, zajetých kolejí ... O ničem nepochybují, nic nemění, nic nehledají, ... Tolkien psal o hobitech, z nichž alespoň některým občas připadl veleúkol a svůj dosavadní způsob žití museli opustit. Lidé s fantazií si vybírají modus být. A fantazií ho přetvářejí. Realita je pro ně nejlepší magií. Jsou spojení se svou intuicí a přírodou. Nejsou tedy mimo realitu. Jen si s ní umí hrát. Umí životem plachtit a ne se s ním pachtit. Jejich kouzla jsou vlastně pradávné léčitelské a duchovní schopnosti naší blahobytnou na rozumu a výkonu vystavěnou kulturou zabité. Magická cesta je pro ně cestou za dobrodružstvím. Často cesta za Bohem. Cesta do hlubin svého srdce. Každý z nás je mág. Někdo to ví, jiný to objeví a další to vytěsní nebo k tomu nikdy nedojde. Na tuto cestu potřebujeme průvodce. Stejně jako horolezci mají svého instruktora. Cesta do sebe je stejná jako chození či lezení po horách. Vnitřní svět má také své skály, srázy, úpatí, doliny, rokle, jeskyně, kamenité výstupy, laviny, vrcholy i pády ... Do hor by se žádný z nás neodvážil bez zkušeného průvodce, bez toho, kdo ho bude jistit. Můžeme i průvodce měnit. V každém období v životě tím důležitým pro nás bude třeba někdo jiný. Někdy velmi těžkým úsekem můžeme jít s někým zlým (článek zde). Kdo provedl hobita skřetí horou? V modu žití "být" nehodnotíme. Tak to je. My nevíme, čemu jsme se tím potřebovali naučit. Cílem je cesta a splnění poslání, díky němuž může pokračovat dobro a zlo je oslabeno.

Mé pohádky pro kulíšky a příběhy vyprávěné synům jsou plné kouzel a kouzelných úkolů.
Všechna z nich jsou použitelná v každou chvíli a léčivá pro každý moment, kdy je budete potřebovat.
Jedno malé kouzlo i pro vás do všedních dnů. Zkuste občas jít po jiné části chodidla, než jste zvyklí. Mrkněte se nejprve na boty, kde je máte sešlapané. Pokud na patách, tak až se budete cítit na dně, unavení, potáhnete tašky s nákupem a budete nadávat na vše a na všechny, tak zkuste jít až domů po špičkách. Ucítíte, jak najednou budete život prožívat lehčeji. A co tu mám naopak pro špičkaře? Až budete mít pocit, že vás nikdo nechápe a nemá rád, i když jste tak úžasní a vy z toho všeho cítíte zlobu a agresi vůči všem, jděte kus cesty po patách. Stáhne vás to na zem a zakotví.

Hrajte si v životě. Kouzelnými hůlkami ho vymalujte a magicky protančete. Každý z nás má v sobě mága.

(Třeba se vám může ještě líbit můj další článek k tématu magie Jaká zvířata vás provázejí?)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 26. června 2011 v 21:53 | Reagovat

Pěkný článek. :-) Ano, každý z nás je mágem a kouzlí si svůj život. Śkoda, že si to často neuvědomujeme.

2 Mami Mami | Web | 26. června 2011 v 23:11 | Reagovat

Vždy dokonale napíšeš vše, co mám na srdci. Vybrala bych si Tě za tiskovou mluvčí :-)

3 Naty Naty | Web | 27. června 2011 v 8:46 | Reagovat

Aby si mohla duchovně růst a zároveň byla schopna žít v tomto světe, je potřeba, aby "být" a "mít" bylo v rovnováze (harmonii).

4 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 27. června 2011 v 9:47 | Reagovat

[2]: Mami, ale jen písemná tisková mluvčí:-).

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 27. června 2011 v 9:49 | Reagovat

[3]: Tím jsi nejsem jistá:-) Jsou lidé, kteří mají tak málo a přitom žijí v poklidu, krásně ... Jejich mít je minimální ale nároky na být veliké. Uskromní se a žijí někde v kouzelné chaloupce nebo v mnišské komnatě a jsou v pohodě :-)

6 utrzky-zivota utrzky-zivota | Web | 30. června 2011 v 19:25 | Reagovat

[3]: Je to pravda, je potřeba mít takové přepínací tlačítko. Lidé žijící v mnišské komnatě MAJÍ své jisté, ale dovedou to opustit, když žádá cesta. Jen na cestě není nic jisté (budhisti ví a poví) bez špetky víry. Bilbo Pytlík musel nakonec chudák najít cestu sám. ;-)

7 jezura jezura | Web | 2. července 2011 v 12:45 | Reagovat

Moc krásně napsaný článek a hlavně pravdivý. Mnohokrát jsem říkala, že je důležité být vychováván v lásce a skromnosti, než "mít", to není zdaleka všechno. My jsme doma nikdy "neměli" nic moc, ale vždy byla cítit láska rodičů. Proto moc ráda vzpomínám na své dětství. Znám spoustu "jedináčků" (my byli doma 3), kterým rodiče sobecky nepořídili sourozence, aby jim mohli dát víc. Ale bohužel jen hmotně. A to je málo. :-(

8 Arcana Arcana | Web | 4. července 2011 v 21:48 | Reagovat

A svět nám ty křídla vždy znovu zlomí. Narostou znovu? Nebo jim to nedovolíme, protože tu bolest už nechceme zažít?

9 Věra Věra | E-mail | Web | 30. září 2013 v 16:28 | Reagovat

Pro mě je největší kouzlo, když rozložím sedací pytle a rozvalím se do ních

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama