Vnitřní svět nelze oklamat

22. května 2011 v 21:14 | Edith Holá |  Téma týdne
Článek je přiřazen k rozšířenému tématu týdne "Vnitřní svět aneb výlet do snových dálek".

Historicky první rozšířené téma týdne tzv. pro filosofy a já si klidně dovoluji psát k němu text v metru! Ale hlas vnitřního světa přeci mohu slyšet i ve stotisícovém davu. Jeho obrazy mohu vidět i v MHD, když se do sebe ponořím. Někdy až tak, že přejedu. No nic. Ale článek je rychlou tužkou v sešitě.

Vnitřní svět je jediný, který nelže. Vnitřní svět je jediný, který nemůžeme oklamat. Zkoušela-li jsem ho ignorovat, trpělivě mi ve snech načrtával mé touhy, mou cestu, ... Zkusila jsem ho vytěsnit a sny nebrat vážně a vnitřní svět se zobrazil nemocemi, smutkem a depresemi.
Vnitřní svět se nedívá očima. Vnější svět ho sice ovlivňuje, ale vnitřní svět si může žít navzdory realitě, v níž jsme se ocitli dobrovolně nebo nedobrovolně jako nezletilí. Vnější svět nás může dnes a denně masakrovat neony a úsměvy z billboardů, ale vnitřní svět si můžeme zachovat čistý.
Vnitřní svět se dívá očima duše. Můžete do něj nahlédnout, když se v relaxaci, meditaci nebo modlitbě vejdete do sebe. Najednou zjistíte, po čem vaše srdce touží. Nebo zažijete přítomnost. Zážitek šťastného pocitu, který si přenesete i dál do všedních starostí, pobíhání, práce a učení. Vnitřní svět se zobrazuje ve snech. Pokud se vám nějaký sen zdá stěžejní, je dobré si ho zapsat i třeba uprostřed noci. V relaxovaném stavu si ho pak během dne zpřítomnit. Zeptat se sama sebe, co mi sen chtěl říci. Je správné, jak žiji? Proč jsem nemocná? Zkoušet se ptát a zkoušet si představovat, jak by sen mohl pokračovat. Nějaká taková verze si sedne a vy pochopíte, co vám sen přišel sdělit. Jsou různé směry výkladu snů. Gestalt terapie se domnívá, že ve snu jsme všechno my samotní. Ve snu si naše já dovoluje prožívat i to, co nás v životě trápí, jakou hodnotu máme, čemu přisuzujeme důležitost. Sen nám dovolí na nějaké postavě prožít vztek, agresi, závist, nepřiznanou touhu ...

Párkrát za život se mi podařilo zažít řízenou relaxaci, při níž jsem se spojila se svým vnitřním dítětem. Vnitřní svět je právě jím obýván. Byla jsem mezi patnácti lidmi jediná, která ze setkání nebyla vyplašená. Své zážitky zvláště z dětství už jsem měla zpřítomněny. Ne vyřešeny a ne vyléčeny, ale také ne vytěsněné. Tušila jsem, že se setkám se smutným a vážným dítětem. Holčička byla však nesmírně šťastná, že jsem konečně za ní přišla. Pár lidí se vůbec na svůj vnitřní svět nenapojilo a zbytek byl zděšen, jaké dítě našli. Opuštěné, nešťastné, zlé, ... Byli to vesměs lidé z pomáhajících profesí, dříči, hodní, v rodinách šťastní, ale ... Jejich vnitřní dítě mluvilo jinak. Kdysi jsem četla knihu Richarda Bacha, v níž hlavní hrdina je doprovázen k setkání s vnitřním dítětem. Když si konečně dovolí otevřít k němu dveře, tak jeho vnitřní dítě okamžitě vyrazí proti němu s napalmem. Je to dlouhý proces, než muže přijme jeho vlastní vnitřní dítě.


V očích každého člověka můžeme najít odraz vnitřního světa. Často když mě někdo požádá o komentář k nějakému portrétu nebo když slova nějakého člověka v novinách zní podivně, dívám se do jeho očí. Je to metoda, kterou jsem si vyzkoušela na výcviku v neverbálních technikách. Zkoušeli jsme to na kolegovi, na vlastní fotce, na fotce z novin nějaké populární osoby. Zakryji nos i pusu a dívám se jen do očí. Pak zakryji oči a dívám se naopak na ústa. Často na fotkách jsou ústa usměvavá, ale oči při schování tohoto úsměvu hovoří jinak. A znovu se vracím zakrytím úst k očím. Bez úst mohou být unavené, tesklivé, pohrdavé, arogantní, zlé, ... Ústy se můžeme smát. Je to sval a ten můžeme vůlí řídit. Z úst nám mohou pršet medová slova, i když je tak necítíme, ... Ale oči neklamou. Ty nemůžeme uřídit. Zobrazují náš vnitřní svět. Mně někdy stačí záblesk pozitivní myšlenky, pocit něčeho hezkého a když se jdu podívat na sebe do zrcadla mé oči i jen tímto krátkým zábleskem se rozjasní a mají jiskru. Oči vyzradí nejvnitřnější myšlenky a nejvnitřnější pocity. Prozradí, že chcete jít na výlet úplně jinou cestou, než po které už nějakou dobu jdete.

(Jedno ze setkání s vnitřním dítětem jsem popsala ve své Cestě k mým matkám zde)
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veverka Veverka | Web | 22. května 2011 v 21:21 | Reagovat

Jednoznačně musím dát pět hvězdiček ! A souhlasím... oči nikdy nezklamou. Přijde mi, že máme dvoje oči. Jedny vidí to reálné a druhé to vysněné.:-)

2 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 22. května 2011 v 21:23 | Reagovat

Ty jsi rychlá:-) Ještě jsem do článku na závěr něco doplnila a už mám od Tebe komentář.

3 Veverka Veverka | Web | 22. května 2011 v 21:34 | Reagovat

[2]: Mám Tě taky v oblíbených a hrozně ráda tady trávím čas...:-)

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2011 v 21:48 | Reagovat

Pravda, co píšete, jen takový malý doplněk: i oči a jejich výraz můžete ovládat. Pokud chcete, dá se ,,mluvit" očima. Ten, kdo je ovládat neumí, tomu běží myšlenky ,,napřed", aniž by si to uvědomil. Chcete-li znát pocity člověka, které sám neovládá výrazem očí, musíte ho spíš překvapit tím, že se mu podíváte do očí, když to nečeká. Nepomůže úsměv rtů, když jsou oči chladné- i to se však  dá nacvičit. Ještě k těm snům- ráda bych si některý zapsala, kdybych se v tom momentě probudila a přinutila se to zapsat:-) ;-)

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 22. května 2011 v 22:29 | Reagovat

[4]: Neumím si to představit, že by chladný člověk uměl ovlivnit oči tak, aby vypadaly mile.
Taky mám problém se zapisováním snů uprostřed noci. Lituji, že jsme rady o zapisování snů neposlechla. Dnes bych je při psaní zužitkovávala. Ale mám někdy sny, které mi jedou znovu a znovu po celou noc nebo se opakují další den. To pak už si je pamatuji a zapíšu. Všechny už jsem v nějakém příběhu na blogu použila :-)

6 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 22. května 2011 v 23:29 | Reagovat

No to já mám problém. Vidím tak mizerně, že výraz očí někoho jiného prostě nemůžu hodnotit. Ale hodně se dá poznat i z hlasu, byť ho lze do jisté míry ovládat. Pokud si ale vypěstuješ určitou citlivost na tóny, volbu slov a přirozenost řeči, můžeš z toho také dělat téměř dokonalé závěry.
Nevěřím na existenci vnitřních dětí. Nejsem příznivcem Freuda a určité duševní jevy si dovedu vysvětlit i jinak.

7 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 23. května 2011 v 9:26 | Reagovat

[6]: Davide, domnívám se, že lidé se zrakovým postižením mají vnímavost jinak. Dokonce se říká, že často větší než my, co vidíme. Možná by bylo zajímavé, dkyby ses to pokusil nebo i Punerank právě zachytit. jendou jsem četla, že lidé, kteří špatně vidí nebo vůbec, tak vnímají božskou přítomnost kolem sebe téměř jako silné vibrace. Předpokládám, že právě rozeznáváte klamání druhého přes svůj vnitřní instinkt, přes svůj vnitří svět daleko líp než, když vidím. Aspoň manžel, který má 25% zraku to tak má. Často se ho na určitý odhad nějakého člověka ptám. Sedí to často líp, než můj přes oči.

8 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 23. května 2011 v 11:54 | Reagovat

[7]: Poctivě odpovídám, že nevím. Já se snažím mluvený projev člověka rozumově analyzovat. Možná jsem vnímavější k tónům a k volbě slov, ale už jsem se v životě několikrát dost zmýlil. Něco se pochytat dá jakýmsi instinktem, ale že by to byla zaručená metoda, jak odhalit lhaní, to není. I já mám přece o lidech iluze a tak mnohdy slyším jen to, co slyšet chci. Vlastní dcera mi lhala a mně trvalo měsíce, než jsem si to připustil.

9 m. m. | Web | 23. května 2011 v 13:45 | Reagovat

Ta řízená relaxace zní hodně zajímavě. Netroufám si ovšem ani odhadnout, s čím by na mě vyběhlo to moje dítě. Myslím, že mě musí hrozně nenávidět.

10 Verča Verča | E-mail | 25. května 2011 v 16:43 | Reagovat

Hezký článek.:-)
Jo, vnitřní svět /intuice /vyšší já /bůh (ono je fuk, jak tomu říkáme, protože pořád mluvíme o tom stejném) je prostě úžasný. Jen to chce trénovat naslouchání. Já dneska neposlechla intuici a koupila si něco, co jsem nechtěla. Teda chtěla, ale to, na co mě upozorňovala intuice, bylo lepší. No jo, chybami se člověk učí.:-)

11 lace wedding dresses lace wedding dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:37 | Reagovat
12 brown bridesmaid dresses brown bridesmaid dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:52 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama