Včera jsem potřebovala potkat anděla

20. května 2011 v 13:16 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Včera jsem popsala, jaký občas mám den (Den, kdy nevím, co se se mnou děje). Není to jen den blbec. Je to něco, co se děje mimo mě, ale prosakuje to dovnitř a vyvolává to bezdůvodné pocity hrůzy a úzkostí. Nikdo mi neublížil, nic závažného se nestalo, přesto celý den jsem cítila napětí, hnus ze sebe a z čehokoliv, co mě do té doby naplňovalo. Děkuji všem za podpůrné komentáře a je blbé napsat, že jsem ráda, že nejsem sama, kdo má občas tyhle zamrchrobské dny.

Nakonec jsem si vzala prášek. Vyspat se z toho se dvěmi malými dětmi na krku nemůžu a řvát z napětí, depky a marnosti jsem na ně nechtěla. Večer jsem se dokopala jít tancovat cikánské tance, i když i to mi připadalo jako marnost. To už je co říct, protože "tancuji, tedy jsem". Cestou jsem si říkala, že píšu pohádky o andělíčkovi a sama bych dnes jednoho potřebovala potkat. Pro jistotu jsem se pomodlila, protože podivné "zlo" přicházelo a já nevěděla proč.

Vstopila jsem dovnitř a myslela, že mě šálí zrak. Uviděla jsem kamarádku, na kterou jsem ztratila kontakt před deseti lety. Málem jsme zapomněly tancovat a chtěly si jen povídat :-) Po tanci jsem všem rozdala letáky s designem pohádek pro kulíšky a svou pohádkou o andělíčkovi Barvičkovi. Kamarádka mi řekla: "Jéjej, ty máš taky duhové pohádky? Já jsem před nedávnem napsala své duhové a podařilo se mi je u malého nakladatele vydat. Propaguji si je ale sama." Domluvily jsme se ihned, že první pohádku nám z knihy na blog půjčí a pak se uvidí ..."

Anděl z našich pohádek nás propojil. Teprv čas ukáže, co nám za poslání předal. Každopádně mé pocity číhajícího zla kolem mne byly ty tam.

Těště se na pohádku od mé kamarádky. Andělíčků a duhy někdy není dost. V pondělí bude její úvodní z knihy na pohádkovém blogu i s kontaktem, kde si ji budete moci objednat nebo vyzvednout. Pohádky jsou překrásné a kamarádka už má zkušenost, že lidem, kteří je četli, pomohly.

Také připravuji článek o svém druhorozeném synovi Matějovi.
Alisa měla pocit, že o něm málo píšu :-) a ona takové diblíky s tváří anděla miluje :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veverka Veverka | Web | 20. května 2011 v 13:28 | Reagovat

Asi bych taky potřebovala potkat anděla... Strážného anděla.

2 Janinka Janinka | Web | 20. května 2011 v 16:33 | Reagovat

Alespoň, že tak. Můj muž říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. Sice občas pochybuju, ale většinou má pravdu...

3 Vendy Vendy | Web | 20. května 2011 v 20:48 | Reagovat

A potkalas ho!
Taky se říká - svět je malý.
Tady se povedlo neuvěřitelné setkání, život občas píše scénáře, nad kterými sám žasne...
Dobrý konec, to se nevidí každý den.

4 adaluter adaluter | Web | 21. května 2011 v 2:08 | Reagovat

Jsem ráda, že tě tvé tísně opustily a byly nahrazeny pocitem radosti ze shledání. Někdo vede tvé kroky. :-)

5 Arcana Arcana | Web | 21. května 2011 v 12:52 | Reagovat

Andělé jsou jako plevel - vždy a všude :-D

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 21. května 2011 v 15:59 | Reagovat

Ještě že jsem neměla den, "kdy bych poslala do háje i anděla". Tento den byl spíše o tom, že jsem potřebovala ho potkat a nějakou krásnou duši ... a daly by mé cestě smysl ...

7 cheap beach dresses cheap beach dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:11 | Reagovat

A. Steal its chair!
http://www.threedress.com/

8 white lace cocktail dress white lace cocktail dress | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:56 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama