Maturita každý den

21. května 2011 v 22:39 | Edith Holá |  Téma týdne
Kdysi dávno měl manžel našlápnuto na dodělání doktorátů. Se studijním drivem vyprávěl kamarádovi, že má rozdělané dokonce dva. Jeden v Praze a druhý v Německu. Kamarád jen stručně dodal: "Nojo, to já už nedám. Já mám dva malé doktoráty doma. Jednomu jsou tři a druhému necelý rok." Manžel pak potkal mě a "upytlikovali" jsme si dva syny. Stále sní o tom, že doktorát dodělá. Před měsícem potkal jiného kamaráda, který si dělá doktorát v cizině. Manžel dodal: "Nojo, to já už nedám nebo až v důchodu. Mám dva malé doktoráty doma. Jednomu je pět a druhému dva roky."

Mít děti to je denní skládání zkoušek z nervů i fyzické zdatnosti. Denodenní maturita. Ale pozor. Jedny předměty jsou povinné a vypsány jsou na každý den a další jsou sice také povinné ale v proměnlivém počtu. V komisi sedí naše děti. Výsledky jsou nejisté a hlavně se je dozvíte, až na konci života. Tváře komise jsou jako počasí, takže o tom, jak se vám v průběhu zkoušek daří, nic nenapoví. A pokud si myslíte, že jste dokonalí, tak vás rychle vyvedou z omylu. Tak například u předmětu povinného "vaření" si nepomůžete ani emocionálním vydíráním, že jste vařili z lásky, tak ať to koukají sníst. Nesnědí. Pusu neotevřou a hotovo. Povinný předmět "tělocvik a jiné fyzická námaha" vás naprosto vyřídí, ale komise je ještě při větší energii než před zkouškami, takže jste zase pohořeli a ještě se vám vysmějí, pokud si na chvíli chcete odpočinout. "Vstávat, ještě jednou fotbálek." Další předmět "psychická vyrovnanost". Pokud na konci života zjistíte za tři, buďte šťastní. Líp to nejde. Komise vás vždy dostane, i když si večer slibujete, že zítra už vydržíte, budete vysvětlovat, nebudete zvyšovat hlas, budete chápat a jenom se mazlit. Z předmětů volně proměnlivých ale povinných jako je výtvarná výchova, logopedie, rehabilitační cviky, pohoříte často, protože komise vám to dá pořádně vyžrat. Povinným předmětem je také "důslednost". Jenže zásadně se z ní zkouší večer, kdy už nemáte sílu a pro únavu a nervy si nevidíte ani na špičku nosu, takže k čertu s "ňákou" důsledností, hlavně ať už jde komise spát. Také jsou zkoušky z "hranic". To je velký balanc. Nemají být ani široké, ani úzké. A ke všemu se vytyčují pohyblivě s věkem komise. Než je vymyslíte, už je komise postrčí o kousek dál a ne a ne je dát zpátky. A ještě vám při přesunu hraničního kamene ho upustí na nohu. Pokud vám vyletí ruka, máte smůlu, propadáte. Reparát v příštím životě.

(Článek je k tématu týdne "maturita" na blogu.cz)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veverka Veverka | Web | 21. května 2011 v 22:44 | Reagovat

Přeci jen existují rodiče, kteří mají své děti rádi a nelitují toho, že si je pořídily.:-)

2 Mami Mami | Web | 21. května 2011 v 22:50 | Reagovat

Pěkný článek, jak jinak :-)

3 Alisa Alisa | Web | 21. května 2011 v 23:03 | Reagovat

Smola je, že tak veľa ľudí tieto "maturity" nezvládá . Zakázala by som mať deti všetkým, ktorí nie sú schopní sa o ne postarať . Ty sa mi zdáš až príliš dokonalá mamka . Neadoptuješ si ma ? :-)

4 Klára Klára | Web | 21. května 2011 v 23:06 | Reagovat

krásný článek.
S úsměvem od ucha k uchu jsem ho přečetla celý...

Hodně štěstí!

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 21. května 2011 v 23:08 | Reagovat

[3]: Aliso, já to taky nezvládám. Dělám si z toho srandu, abych se nezbláznila z toho, co všechno denně při výchově zkazím, zkazíme.

6 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 21. května 2011 v 23:15 | Reagovat

A komise je prakticky neúplatná, i když tu a tam dokonce nějaký ten úplatek vyžaduje. Jo, myslím si, že na tu trojku to zvládneš. Ve srovnání s mnohými dalšími je to docela dobrá známka. Pevný nervy a Bůh ti s tím pomáhej!

7 Labanda © Labanda © | Web | 21. května 2011 v 23:51 | Reagovat

Ahojky jj já jsem to poslala a nejsou to všechny návrhy konečné, proč jsi mě smazala zlato z přátel? něco jsem provedla? bo ? nerozumím tomu, ale tak je to tvá věc konec koncům o nic nejde je to jen FB ale docela by mě zajímalo co jsem měla udělat :( a návrh jsem poslala proč s tím nic už nechceš mít? stalo se něco? a moc dobrý článek, jak jináč a já mám pro tebe aj tu pohádku, jesli o ní vůbec ještě stojíš :-(

8 Leni Leni | Web | 22. května 2011 v 0:22 | Reagovat

Snad jeden z nejpovedenějších článků k tomuto tématu :))

9 signoraa signoraa | Web | 22. května 2011 v 0:33 | Reagovat

Báječně napsané. Svou maturitu z rodičovství jsem snad kdysi zvládla, soudě dle svých dětí. Myslím, že dcera to také zvládá a překvapuje mě, že holky už umí spoustu říkanek a písniček, kterými dcera v době puberty pohrdala. Je to takové předávání z jedné generace na další. :-)

10 Arcana Arcana | Web | 22. května 2011 v 0:49 | Reagovat

Sakryš, ty další a další maturity jsou vážně vždy o hodně težší. Ajaj

:-D

11 Říjnová Říjnová | Web | 22. května 2011 v 3:42 | Reagovat

Každý náš den je vlastně taková malá maturita :)

12 Majda Majda | E-mail | Web | 22. května 2011 v 4:10 | Reagovat

Dokonalé,jako vždy :-D .
Je to vlastně taková druhá maturita, každodenní, že? :-D

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 22. května 2011 v 9:06 | Reagovat

[7]: Ahoj Labi, dostala jsi mou zprávu a email, že jsem včera omylem při fb zprávě s logem pro Nedoklubko zkoumala, jak logo stáhnout a omylem jsem klikla na nahlásit a pak odklikla ok? Teprv pozdějc jsem zjistila, že Tě mám zablokovanou a nemohu k Tobě ani psát a ani Tvůj profil nevidím:-(. Vůbec netuším, co s tím a jak Tě zase odblokovat. Kdybys to uměla, tak můj email na literární profil a heslo jsem Ti napsala emailem

Odebrala jsem si Tě z přátel jen na osobním fb profilu, protože jsem si říkala, že literáti patří jen na literání profil.  Na osobním občas brouzdá adoptivní rodina a ta o mém blogu neví. Přes blogery by se ho dopátrali. Tak proto. Nic osobního. Promiň, měla jsem Ti to dát vědět.

Jani, prosím, co s tím zablokováním? Omlouvám se. Před půlnocí dělám neuvážené klikání a takhle to dopadlo:-( Se mi o tom i zdálo. Opravdu nic osobního v tom není. Je to jen má blbost a neumětelství s facebookem. Promiň, promiň, promiň.

Logo se mi líbí, ale je lepší ho poslat ředitelce Kláře, ona ví, jak chce prezentovat Nedoklubko. Asi to budou i schvalovat další nedoklubí maminky.

Edith

14 Kerria Kerria | Web | 22. května 2011 v 11:29 | Reagovat

Krásný článek. Jednu maturitu už mám prakticky hotovou a teď jen musím pár let počkat, až komise vyhodnotí výsledky.
Druhou skládám taky denně, ale mám dojem, že po zvládnutí puberty je tohle úplná pohodička. :-)

15 Dubious cat Dubious cat | Web | 22. května 2011 v 11:29 | Reagovat

Sakra,doufám že tuhle maturitu udělám alespoň stejně dobře jako tu školní! Opět máš skvělý a jiný pohled na téma,nevím jak Anička(která hodnotí tento týden) ale já jsem nadšena!:)

16 jezura jezura | Web | 22. května 2011 v 12:16 | Reagovat

Opravdu krásně pojaté téma! A hlavně si myslím, že tohle je ta nejdůležitější maturita v životě všech rodičů! Také jsem se vždy bála v mém zpackaném životě, že něco pokazím a jak to dopadne. Děti byly u mne vždy až na 1. místě a jsem ráda, že jsem je vychovala dobře, že jsou z nich vzdělaní slušní lidé a milující rodiče. :-)

17 Labanda © Labanda © | Web | 22. května 2011 v 16:11 | Reagovat

já vím už ted to čtu jsem až ted na blogu aj na FB jé to nevím, ale já tě vidím já to zkusím zjistit ju to bude určetě jen nějaké kliknutí zasejc ;-) ten osobní tak ten chápu já ještě udělám pár návrhů at se můžou maminky rozhodnout ;-) :-)

18 Labanda © Labanda © | Web | 22. května 2011 v 16:12 | Reagovat

teda takhle já tě nevidím jako fotky a tak ale zpráva od tebe došlaa já ti nemohu odepsat a v přátelích jsi zmizela a taky nwm přesně jak na to, ale zjistim to a písnu ti to ju na email kdyžtak ;-)

19 Lucerna Lucerna | Web | 22. května 2011 v 16:43 | Reagovat

rodicovstvo je isto tazka skuska, v ktorej si raz hore raz dole :-D

20 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2011 v 16:48 | Reagovat

Ženy, neberte výchovu dětí jako další maturitu, berte je prostě takové jaké jsou, jen je nenápadně popostrkujte směrem k tomu, aby braly svůj další život vážně. Jsou to takoví vyčůraní drobečkové, které s radostí nasávají vše, co jim dospělí předvádí. Zákazy berou jako omezování, příkazy jako obtěžování, ale dají se krásně ,,ošidit". Když použijete občas taktiku- vyber si, co chceš udělat, přijdete na to, že se budou opičit po dospělých i v tom, co jste je sami neučili. Zkuste je někdy sledovat jakoby zpovzdálí a uvidíte to. Vím, o čem mluvím- vychovali jsme 3 syny v rozmezí 40 let a myslím, že v mnoha směrech dobře. Aspoň my jsme spokojeni. ;-)

21 KadetJaina KadetJaina | Web | 22. května 2011 v 17:28 | Reagovat

Výstižné :-D Každodenní zkouška dospělosti. Mě stačí, když mi šoupnout občas děti na hlídání, nebo na táborech. Někdy je to s nimi k nevydržení. A horší je, že si před nima musí člověk dávat pozor na pusu, protože "všechno co řeknete, může a BUDE použito proti vám." :-? No jo, děti, naše budoucnost :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama