Pohádky pro kulíšky - první duhová

21. dubna 2011 v 21:38 | Edith Holá, Kuba a Matěj |  POHÁDKY pro děti
Výzva pro všechny pisatele a milovníky pohádek. Nedoklubko má nápad napsat pohádky pro kulíšky (předčasně narozené děti) a jejich rodiče. Paní ředitelka Klára píše, že mají představu krátkých pohádek či povídek pro čtení jako terapii rodičům i dětem. Nejlepší by byly vytištěny na jednotlivé kartičky a vydaly by se časem jako soubor např. deseti v balíčku, pokud na projekt seženou peníze. Ostatní by byly na webu.

Sama mám zkušenost se sezením u postýlky Kubíka deset dní na JIPu v jeho pátém měsíci. Vím, jak je těžké tam vydržet. Nevíte, jestli máte plakat, smát se, úzkostí se zalykat, ambivalentní pocity ... obviňování sebe sama. Samotné by mně tenkrát pohádky na JIP bodly. Vůbec jsem netušila, co tam mám dělat. S prvním dítětem žena často neví, co ... zvláště v tak šílené situaci. Potichu jsem mu zpívala, ale často se jen užírala, že jsem neschopná ho zabavit, smát se na něj, povídat mu .... krom toho, všichni na vás vidí prosklenými zdmi a kdykoliv tam může někdo přijít. Nebo jsou tam další stejně na jehlách vypadající lidé. Ten můj holomek, jakmile mu trochu otrnulo, vymyslel, že se bude klubíčkovat v náručí i se všemi těmi hadičkami. Lékaři to neměli rádi, ale nic se nedalo dělat. Držela jsem ho v klubíčku a chodila krok sem a krom zpátky, krok doleva, krok doprava. Dál nás hadičky nepustily. Takové taneční krůčky:-)

Vaše pohádky pro kulíšky uvítají v Nedoklubku. Zasílejte, prosím, na můj email eli.asek@tiscali.cz. Budu Nedoklubku pomáhat jejich zpracováním.

Doufám, že se vám bude má první pohádka líbit. Mám koncept sedmi barevných pohádek podobného stylu, ale asi už je na blog dávat nebudu. Tohle je taková ochutnávka pro vás. Paní ředitelce Kláře Csirkové se pohádka líbila. Mému Kubíkovi taky. Sám dokonce vymyslel jména dalších andělíčků. Bohužel k namalování obrázku v červené barvě jsem ho nepřiměla. Má ADHD, takže mu kresba moc nejde a taky ho nebaví. Zase ale miluje filozofování a hru se slovy. Takže na pohádkách bude spolupracovat :-) Je možné, že se někdo další najde, kdo bude k pohádkám kreslit?


PRVNÍ DUHOVÁ POHÁDKA

Byli nebyli dva chlapečkové. Jmenovali se Kuba a Matěj. Byli túze maličkatí, ale jim to vůbec nepřišlo. Dostali totiž do vínku jeden hormon, který jiné děti nemají. Hormon vnitřní radosti. A ještě něco. Každý den za nimi přicházel andělíček Barvička a něco jim vyprávěl nebo trpělivě odpovídal na jejich zvídavé otázky. Jindy zase jen tak seděl a všichni tři vypadali jakoby spolu ani nemluvili. Ale mluvili. Měli spolu tajnou řeč beze slov. Nikdo jí nerozuměl. Jenom oni tři.

Matýsek byl moc rád, že mají zrovna andělíčka Barvičku, protože miloval barvy. Kuba miloval jen jednu. Červenou. Barvička z toho byl doslova nadšený. Říkal dětem, že vždy je všechno v harmonii, i když to tak navenek nevypadá. Právě červenou barvou chtěl začít. "Děti, červená barva je totiž úplně ta nejdůležitější pro začátek. Je to barva, která je jako vaše maminka."
"Jak to?" volal Kubík. "Naše maminka přeci není červená" a smál se.

"Ale ano, děti. Maminka je bezpečí, je plná energie, kterou vám chce dát. Maminka znamená pro vás kořeny. A tohle všechno znamená první kořenová barva červená."

"A co je ještě červeného?" zeptal se Matýsek, který byl ještě menší než Kuba, tak toho věděl trochu méně.

"My ti to s Kubíkem řekneme." A Kuba už volal.

"Závoďáci jsou červení. A jahody. Mňam, ty já mám rád."

"Červené je taky srdce", dodal andělíček Barvička. "Je to ale zvláštní, protože když chcete kluci otevřít srdce a mít více rádi, tak si kolem sebe dáte nejen něco červeného, ale i růžového. Růžová je moc důležitá, když jste smutní a myslíte si, že vás nikdo nemá rád. Tak ta růžová pomůže."

"A červená taky?!", dodal Kubík.

"Ano, červená věc v blízkosti dodá energii, aby každý z vás mohl z toho smutku zase vylézt."

"Maminka se sprchuje růžovým gelem a dává nám do koupele růžovou mořskou sůl", křičeli oba kluci radostí.

"Tak to vaše maminka se možná kdysi také setkala s andělíčkem přes barvy. Nás je totiž víc. Jeden se jmenuje Omalovník, druhý Malůvka, třetí Čmáral, čtvrtý Výtvarka, pátá je andělka Čmáranice ..... Vaše maminka ví, jak se přikládají polínka, aby láska nevyhořela."

"Jupííí", volali šťastní kulíšci.

"Zlatíčka moje, už budu muset letět zase k jiným dětem. Zítra si můžeme povídat o oranžové barvě, jestli budete chtít.

"Ano, ano", těšili se túze malé děti, ale veliké srdcem a svou radostí. "Prosím, ještě kouzlo z pohádky o dřevěném chlapečkovi s dlouhým nosem", volal a přitom tleskal ručkama Matýsek.

"Pro mě úkol", volal Kubík, protože miloval úkoly.

"Tak dobře. Nejprve úkol" a andělíček popadl nedaleko ležící mísu. Podél jejího dna udělal na dva papíry kolo. Podal je dětem. "Moje milé děti, kruh je také obrazem pro maminku. Matku Zemi. Zítra se přijdu podívat, jakými barvičkami jste kruh vymalovali."

"Tak pozor!, děti, bude kouzlo" a kulíšci si honem lehli a ani nedutali. Andělíček Barvička mávl čarovnou hůlkou nad dětmi a zvolal: "Čáry máry fuk, ať je z vás kluk. Čáry máry fuky, ať jsou z vás pořádné buky". Děti se kouzelně a jemně usmívaly. Kukadla jim zářila. Za malou chvilku šťastně usnuly.
_________________________________________________
Druhý díl této duhové pohádky je oranžový a třetí žlutý.
_______________________________________________
Mé články o kulíšcích a jejich rodičích jsou zde: (některé najdete nasdílené i na stránkách Nedoklubka)
Zmarchrob je novým poradcem ministra zdravotnictví - 3. díl - o tom, co cítí kulíšci a jejich rodiče
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 21. dubna 2011 v 21:58 | Reagovat

moc hezká pohádka =o) že bych taky nějakou napsala? =o) mno, uvidím =o)

2 signoraa signoraa | Web | 21. dubna 2011 v 23:03 | Reagovat

Pohádka je líbezná.
Já svým dětem, když byly ještě malé vyprávěla pohádky, jen tak jsem si je vymýšlela, když se mi nechtělo číst. A pak se mi jednou stalo, že moje děti chtěly znovu tu, ve které si zvířátka v lese stavěla dům. Byla jsem v koncích, protože jsem na to téměř zapomněla. Lovila jsem v paměti, koktala, blekotala a moje děti mě opravovaly : "Né, mami, takhle to přeci nebylo". Pak už jsem si vymyšlené pohádky psala, abych se znovu neblamovala.
Zkusím ten starý sešit najít. :-D

3 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 23:13 | Reagovat

[2]: Taky Kuba jeden čas vyžadoval příběhy jen a jen o mašince Tomáš. Jednou jela k moři, podruhé do továrny na zmrzlinu. Bohužel jsem si je nezapsala. Nevím, jestli bych je dala ještě dohromady. K moři jezdil s Tomášem i manžel:-) Měli jsme úplně stejný nápad na pohádku :-) Tak snad svůj sešit najdeš, těším se.

4 Malkiel Malkiel | Web | 22. dubna 2011 v 15:00 | Reagovat

Pokud bych měl já psát pohádky, tak by to na kulíšky mohlo působit poněkud nevýchovně. :D

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 15:37 | Reagovat

[4]: Ale zase máš dar humoru. Terapie humorem je velmi ceněná.

6 Janinka Janinka | Web | 22. dubna 2011 v 16:29 | Reagovat

Kouzelně barvičková pohádka. Já pohádky vymýšlet neumím, nikdy mi to nešlo... 8-O

7 Arcana Arcana | Web | 22. dubna 2011 v 23:15 | Reagovat

Krásně maličká pohádka :-) A barevná

8 Johanka Johanka | Web | 23. dubna 2011 v 14:09 | Reagovat

Milá Edith, moc ráda se na pohádku naladím a napíšu bytůstkám, co připluje.

9 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 20:04 | Reagovat

[8]: Johanko, tak paráda. Těším se na Tvou pohádku. Kulíšci budou určitě nadšení z Tvé fantazie!

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 23:40 | Reagovat

Také jsem si vymýšlela pohádky pro kluky, hlavně pro toho nejmladšího. Jednu jsem musela opakovat dost často, zkusím ji tedy napsat na ten email. Jsem ale jaksi praktičtější, možná nebudu mít pohádky tak barvité jako je tato. Dávala jsem do toho více poučení. A vláček tam musel také být. :-)

11 Moon - Lustre Moon - Lustre | Web | 24. dubna 2011 v 11:59 | Reagovat

Skvělý nápad :)

12 Malkiel Malkiel | Web | 25. dubna 2011 v 12:36 | Reagovat

Ten tvůj název "kulíšci" se mi zalíbil a začal jsem tak říkat svému předčasně narozenému synovi(narodil se na konci šestého měsíce). Díval se však na mně trochu divně, protože je mu už 26 let. :D

13 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 20:23 | Reagovat

[12]:Tak to je dobré. Náš nejmladší 31 letý se narodil jen o 20 dní dříve, protože jsem se namáhala chůzí se sádrou na noze - výron v nártu levé nohy- dokonce 6 týdnů jsem ji v zimě tahala  a tak se to prý urychlilo. Měl ale jen váhu poněkud nižží než ti starší synové - 2,80 kg.( Oni měli 3,20 a 3,35  kg).

14 maggie sottero wedding gowns maggie sottero wedding gowns | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:52 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama