Manžel žárlí na blogolidi

2. dubna 2011 v 22:50 | Edith Holá |  Téma týdne
Tento nový článek k TT je velmi spontánní vyznání vášně a přátelství k psavcům na blogu.

Našla jsem několik článků, které psali o blogových přátelstvích k TT. Taky jsem chtěla psát o blogové "rodině". Blog to je jak chobotnice. Něco hezkého si přečtete a zjistíte, že u blogera je v oblíbených další dobrý a chytrý člověk a další a další. A ten zas odkazuje na tento článek ... Spousta blogerů si mě našlo samo. Tak se to rozjíždí, až člověk zjistí, že má novou rodinu a jeho reálná křičí hlady.

Manžel si jeden čas dělal starosti, jestli si blogem něco nekompenzuji. Seděla jsem hodiny u blogu, psala své články, své příběhy, komentovala komentáře, komentovala jiné články, četla cizí příběhy, smutnila nad trablemi někoho z oblíbených, pročítala všechny články k tématu týdne, ... Zařazovala si další a další blogery do svých oblíbených a litovala, že v úvodu se neobjevuje širší výčet, protože stačilo pár hodin na blog nemrknout a něco mi uteklo.

Manžel začal žárlit, že večery trávím s blogem. "Miláčku, promiň ještě musím něco okomentovat." Nabušila jsem pár řádků ... a na emailu se mi objevila hláška, že někdo napsal mně. Odpověděla jsem ještě rychleji. Klikla na blog.cz, jestli mi neuniknul nějaký nový článek od oblíbených ... Jéjej, tohle vypadá zajímavě ... Manžel na mě mluví ... Trkne mě až věta: "Zase jsi na míle daleko."

Nedávno jsem se dokonce tak nechala blogem dotknout, že jsem pár lidí z oblíbených vymazala. Prohlásila jsem, že si odsedávám od jejich blogového stolu a hotovo. Manžel už to ani nekomentoval. Za nějaký týden jsem je do oblíbených vrátila.

Když někdo dlouho něco nenapíše, začnu se ptát, co je s ním. Ztráta oblíbeného blogera by už téměř fyzicky bolela.

Přes den utíkám do kuchyně, když jsou děti hodné a na notebooku honem prohlížím články k TT. Pročítám, začítám se, to je dobrý, to je blbost, ... "Mami, máš pro nás něco k jídlu?", ozve se pětiletý hlásek. Vyskočím a stydím se. Moje reálná rodina prosí o jídlo. Já jsem nasycená blogovou duševní potravou. Za tu dobu, co od července 2010 bloguji, jsem zhubla pět kilo. Nejlepší kůra. Doporučuji.

Nedávno jsem četla, jak se blogeři kolem Sikara, What-up a další sešli. Dnes jsem četla o osobních setkáních s blogery u Nel-ly. Někdy také uvažuji o tom seznámit se osobně se svými oblíbenými na blogu. Ale váhám. Jsme také starší a tam někdy taková ta spontánnost, když to bude zpočátku drhnout, chybí :-) Také máme malé děti, bydlíme daleko, času není nazbyt. Mnoho lidí mi z blogu vstoupilo do života. Často na některé myslím, když mají svá trápení a často si naopak něco z jejich radostí vybavím během dne ... Mluvím o nich doma jako kdyby byli naši živí přátelé.

Miláčku, neboj, nejsem závislá na blogu. Nic si tím nekompenzuji. Mě to nesmírně baví. Realizuji se tím a můj pocit izolace na mateřské s dětmi už vymizel. Díky psaní vlastních článků a díky tomu, že je jiní čtou, stoupá mé sebevědomí, má spokojenost až tak že si zase přes den jen tak zpívám. Já vím, trochu to omezím a zase začnu vařit, uklízet, prát ... a hlavně včas chodit spát:-)

Milá blogová rodino, tohle bylo místo pohádky na dobrou noc. Ještě ukolébavku? Tak jo.

Spi, blogísku, spi,
zavři okna svý.
Monitor s tebou bude spáti,
počítač tě kolébati,
spi, blogísku, spi,
zavři stránky svý.

Edith, už spíš?

Proboha, už spi, nebo tě odstavím od elektřiny. Edith už spí!


Slovo "blogolidi" jsem našla na blogu Sikara v jeho článku k TT.

(K tématu týdne "internetová seznamování" jsem napsala vlastní zkušenost se seznamováním přes internet Jací jsou muži přes seznamky na netu, tento nový článek je velmi spontánní vyznání blogu, jeho volné pokraočování je na blogu mých synů "Co nás mamka nutí dělat, když nebloguje")




 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 punerank punerank | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:08 | Reagovat

Jeeeee, jak ti rozumím! ze začátku je to posedlost, pak se člověk snaží najít si nějakej rytmus. facebook mě po čase omrzel. blogy ne a ne a ne. Jen už mě párkrát napadlo, že být se mnou někdo nezasvěcený blogům nebo být já s bloggerem a blogy neznat, žárlivost taky přijde na řadu, nebo obavy, údiv...
Psaním komunikuju rozhodně lehčeji než z očí do očí, ale taky bych se pár setkání nebránila:)

2 Babe Babe | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:09 | Reagovat

Jůů :D Tak to je moc hezké :D Blog mám čtyři roky a myslím, že jsem od té doby tak deset kilo nabralo :D

3 Albert Pes Albert Pes | Web | 2. dubna 2011 v 23:12 | Reagovat

Až budeme dělat s Rýžou další sraz, tak se ozvu... Nejsme sice v tom věku, od kterýho vejš lidi do onoho věku lidem nad onen věk nevěří (nebo jak se to herdek říká), náctiletý ale nejsme, tak to třeba půjde. Jestli pan manžel nebude příliš žárlit... :-)

4 Majda Majda | Web | 2. dubna 2011 v 23:12 | Reagovat

Na blogu jako by jsme vedli nový život. Přijde mi skvělé, že díky blogu můžeme sdílet příhody a myšlenky s lidmi z jiné části republiky (a samozřejmě i z jiných zemí,když na to přijde =D). Vyznání se ti moc povedlo :-)

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:13 | Reagovat

[2]: Abych mohla blogovat, musím vše ostatní stíhat rychleji a rychleji. Taky se šidím v jídle nebo prostě na něj zapomenu :-)

6 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:20 | Reagovat

[1]: Punerank, to musí být zajimavé, když v tom jedete doma oba:-) Máte vůbec večer ještě jiné téma než blog:-)

7 Babe Babe | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:22 | Reagovat

[5]: Tak to já teď většinou udělám salát a jdu psát :D

8 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:25 | Reagovat

[3]: Nojo, to ale musím najít odvahu:-)

9 Taychi Taychi | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:45 | Reagovat

[2]: Hej já vážím od čtvrté třídy pořád stejně :D

10 punerank punerank | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 23:48 | Reagovat

Teď jsi mě zaskočila, Edith:))) Vlastně - my se o blozích moc nebavíme. někdy si čtem články spolu a někdy zvlášť,  taky občas padám hlady...
Máme dva pokoje, je kam utíkat:) Ani si předem neříkáme, o čem se chystáme psát:)

11 signoraa signoraa | Web | 2. dubna 2011 v 23:56 | Reagovat

Musím se přiznat, že já jsem na tom stejně. Dalo by se říci, že jsem blogu opravdu propadla. Došlo to tak daleko, že tam jsem občas i v práci (zejména když není nablízku šéf a je méně práce). Můj muž taky dost často nechápe, že vydržím celý večer u počítače a něco do něj "klovu".
Mám své blogolidi taky ráda, dá se říct, že je pokládám za své virtuální přátele. :-D

12 Dubious cat Dubious cat | Web | 3. dubna 2011 v 0:40 | Reagovat

Taky jsem díky blogování něco málo zhubla, zvedla si sebevědomí a poznala lidi, bez kterých už si nedokážu svůj život představit.. Rozhodně jsi na našich setkáních vítána! :) Myslím, že to, že jsi o pár let starší než někteří z nás a máš děti neznamená nic, jsem si jistá, že bychom si užili dost zábavy, i s kluky!:)

13 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 0:47 | Reagovat

No, ze začátku na blog.cz to u nás bylo podobné. Teď už jsme snad našli nějakou únosnou míru, takže občas i jíme a chodíme spát. Pokud vím, jsme asi jediný pár blogující na blog.cz. Osudy a příběhy bloggerů jsou u nás docela často tématem hovorů. Nechodí k nám moc návštěv, rodiny máme oba daleko a tak si povídáme o tobě a závoďácích, prožíváme příběhy u Adyluter, smějeme se Malkielovi a diskutujeme o ostatních. Možná je to blogování diagnóza, ale mám lidičky z blogu rád a když mi pípne RSS, že někde přibyl další článek, jdu se tam hned rád podívat.

14 Malkiel Malkiel | Web | 3. dubna 2011 v 1:14 | Reagovat

"Blogolidi", to je nádherný slovní novotvar. :D
Jako bych cítil, že to mazání se tak nějak týká i mně. :D
[13]: Tygře, já si nemyslím, že by to blogování byla nějaká závažná diagnóza. Prostě je to koníček jako každý jiný. A koníčky pohlcují. Ale také naplňují život a dělají ho zajímavým. Někdo tráví volný čas stavěním modelů, někdo háčkováním, někdo pinká do míčku, někdo leze po horolezecké stěně. A navíc to blogování je určitá tvorba, nikdo tady jen tak bezúčelně neplácá.

15 Happy Happy | Web | 3. dubna 2011 v 8:38 | Reagovat

Hm, ale zas kvůli blogu kašlat na manžela a děti? Aspoň mi to z toho článku tak vyplývá. Co když mu dojde trpělivost?

16 J.T. J.T. | Web | 3. dubna 2011 v 10:01 | Reagovat

Hm velice zajímavé...já taky většinou pročítám články z TT (teda někdy se divím jaké bludy z toho vylezou) nebo články z AK protože jedině tak narazím na blogy jako je ten tvůj :) S autorskou tvorbou a ne zkopčenými obrázky slavných osobností :) A samozřejme, že nezapomenu prolézt tvé oblíbené blogy...co když je tam někdo zajímavý? Blog není záliba, není to hobby to je životní styl! :D

17 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 10:13 | Reagovat

[14]: Myslela jsem si, že blogolidi se na blogu používá. Libí se mi to víc než blogeři. Hlavně někdo píše s jedním g a někdo se dvěma gg. Tak nevím. Každopádně slovo blogolidi jsem našla k TT u Sikara. Tímto ho zde uvádím. Pokud to slovo vymyslel, tak ho uvedu i do článku:-)

18 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 10:14 | Reagovat

[16]: Ta poslední věta, že blog není záliba, není hobby, to je životní styl je suprová. Přesně tak !!!!

19 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 10:18 | Reagovat

[15]: Happy, neboj! Manžel je trpělivý, protože ví, že já jsem zase trpělivá vůči jeho zálibám i těm, které se mi nelíbí:-) Každopádně když partneři tvoří a nejsou tu jen pro rodinu, tak takový vztah je enrgičtější, méně křivd apod. Taky až děti vylítají z hnízda, já budu mít co dělat. S manželem sedět na terase a kouřit nebudu. baví mě moře věcí a už se těším, až se k nim zase vrátím naplno a na stará kolena jistě objevím další zážitkové akce. A psaním vás budu obtěžovat asi dál a dál i jako bábrle:-)

20 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 10:22 | Reagovat

[13]: Davide, přesně tak ... My máme příbuzné taky daleko. takže pár kamarádek a pár maminek ze školky a tím to končí. Takže blogolidi už manžel zná jako staré známé:-). Snad taky najdu únosnější míru. Ale myslím že občas už jo:-). Nejhorší to bylo kolem výzkumu k yaoi a potom psaní mé povídky do sborníku spisovatelů.

21 B. B. | Web | 3. dubna 2011 v 10:23 | Reagovat

Jééj, tak to mě pobavilo. :) :D

22 Polgara Polgara | Web | 3. dubna 2011 v 12:27 | Reagovat

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak všichni stejně jednou svému blogu propadne. Navíc nedílnou součástí blogování je právě ono setkávání, bez něho bychom některé úžasné lidičky nepoznali. A za tu ukolébavku děkuju. Je dokonalá :-)

23 Aailyyn Aailyyn | Web | 3. dubna 2011 v 13:02 | Reagovat

Blog je určitě dobrá volba. Vzájemným čtením a leckdy velmi otevřeným nakukováním si do životů se lidi poznají. I když internet je ošidný a mnoho lidí ze sebe dělá, co není, řekla bych, že blogy plynou nějak... přirozeněji. Ten čte toho, tamten má v oblíbených tohohle, člověk se prokliká a nakoukne do života spoustě zajímavých osobností. Je to fajn pro lidi, kteří mají ten kontakt s ostatními trošku stížený, jako třeba maminky na mateřské. S prckem v zádech je to navíc příjemný povzbuzení, kreativní seberealizace. Zhubnout prostřednictvím blogu, to bych potřebovala taky umět. :-)

24 Kerria Kerria | Web | 3. dubna 2011 v 13:02 | Reagovat

Edith, blog není ani hobby, ani životní styl, ale docela obyčejná závislost srovnatelná s jakoukoliv jinou závislostí, jen možná  méně nebezpečná pro zdraví, ale kdo ví.

[20]: Nechci ti brát iluze, ale jen málokterá žena se vrátí ke svým původním zálibám zase naplno. Rodina je příšerná brzda nejen časová, ale i finanční.

25 Vendy Vendy | Web | 3. dubna 2011 v 13:20 | Reagovat

To je přesně ono! Mimo tisíce takzvaných bloghísků existují desítky nebo stovky blogů, které vedou lidé už dospělejší (i když mladé sedmnáctileté Stvoření z Alfa Centauri je při svém mladém věku velmi originální a s dobrým sledováním pozemských radostí i trablů.)
Naďa nedávno psala něco podobného a řekla pěkný citát - blogování je pro ni relax. Taky má spoustu starostí, a tohle je pro ni to pravé.
Vem si to takhle - v mžiku se octneš na zajímavém blogu. Přečteš si třeba inspirativní komentář, který tě nakopne k napsání odpovědi, nebo rovnou vytvoření článku. Blogy jsou inspirativní. Prohlížíš nové fotky, je to jako bys šla do galerie, ale ušetříš si cestu, vstupné a čas. Diskutuješ s ostatními a přestože se občas neshodnete, je tu aspoň možnost výměny názorů (což je dobře). Nedivím se, že tě blog přitahuje!
A mimochodem jsi zmínila nejlepší způsob, jak přijít na další skvělé blogy - buď přes komentáře na onom článku nebo prozkoumáním seznamu oblíbených blogů. Ti mají zase své komentáře a své seznamy a tak se nabaluje ukrutná kopa lidí, kteří mají co říct. Někteří se přidají, někteří se pak vrací na tvůj blog a někteří se jen ukážou a zmizí...
A někteří uspořádají sraz. Mně to taky občas láká, ale mám i obavu, protože asi nejsem taková, jakou si mě mnozí představují a v reálu jsem velmi plachá nebo naopak velmi hlučná. Líp se vyjadřuji psaním než mluvením... Takže, asi zůstanu pořád ještě v utajení.
Ale srazy blogerů obdivuji a fandím jim . Je to taky dobrý způsob, jak se seznámit se zajímavými lidičkami.

26 Vendy Vendy | Web | 3. dubna 2011 v 13:25 | Reagovat

P.S. ještě k tomu mazání některých lidí... myslím, že to není třeba. Taky mi přišlo, že je to reakce na určité neshody, které tady při jednom tématu týdne padaly. Ale, Edit, to bylo jen téma a každý máme jen svůj názor... přece se kvůli tomu nebudeme hádat. (Teda, já vím, že my jsme se nehádaly, tohle píšu obecně).
Záleží, jestli na těch blogech najdeš něco dobrého nebo ne...
Hezký víkend přeji, a manžel ať se nezlobí! Pořád jste rodina. :-)

27 adaluter adaluter | Web | 3. dubna 2011 v 14:55 | Reagovat

Edith, ať je to koníček, seberealizace, nebo závislost (i když u koníčků, jsem absťák nemívala :-D), či posedlost, lítám v tom taky a pořádně, i když můj poměr mezi tvorbou vlastní a duševním živením se tvorbou ostatních, zatím vyznívá v neprospěch té mé. Ale komentování a tím navázané rozhovory, mě udržují na hladině duševního "jakžtakžzdraví". Pod každé slovo tvého článku, bych se mohla podepsat, teď už tady Juli půl hodiny urguje mnou slíbenou procházku s kolem nebo bruslemi a já pořád "ještě tohle dopíšu, tohle dočtu, tohle musím dodělat" :D, takže naprosto souhlasím blogolidi se stali mými přáteli, mojí podporou a mojí virtuální rodinou, kterou jsem si, na rozdíl od té vlastní, vybrala já sama. DÍKY za vás, za všechny, vy už víte koho se to týká, rodinko. A teď hurá na ty brusle, snad mi mezitím nic neuteče. :-D  :-D

28 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 15:51 | Reagovat

[27]: Taky to musím někdy korigovat. Takže se snažím poslendí dobou víc psát než komentovat a číst druhé :-) Někdy obleču děti, vypakuji je na dvorek a pak ještě běžím nakouknout, jestli někdo něco nového nenapsal. Jen u toho pořvávám na děti: Počkejte na mámu, neotevírejte branku :-)

29 Janinka Janinka | Web | 3. dubna 2011 v 17:07 | Reagovat

To je tak báječně napsané, jeden z nejlepších článků, jaké jsem v poslední době četla. A Bloglidi mě dostaly do kolen... :D
Já musím blogování korigovat, protože by velmi snadno mohlo přejít v závislost. A že k tomu leckdy nebylo daleko... 8-O

30 Sikar Sikar | Web | 3. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

slovo blogolidi jest volně k použití!

31 Chii - chan Chii - chan | Web | 5. dubna 2011 v 15:41 | Reagovat

Krásný článek. :)

32 beetroot beetroot | Web | 18. června 2015 v 14:03 | Reagovat

nebankovní půjčka online český dub :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama