Jací jsou muži přes seznamky na netu?

2. dubna 2011 v 19:45 | Edith Holá |  Téma týdne
Nedávno mi jedna blogerka napsala, že jsem toho hodně zažila. Taky někdy žasnu nad tím, čím vším jsem si nedobrovolně i dobrovolně prošla. Jsem Blíženec. Jsem vzduch. Stále ještě jsem schopna dělat pět věcí najednou. Kdysi s dobrými výsledky dnes se dvěmi malými dětmi za zadkem :-)

Když jsem manželovi řekla, že je téma týdne na blogu "internetové seznamování", tak jen prohlásil: "Ty se zase odkopeš? :-)" Zpovědi jsou mé hobby :-) Jinak to snad ani neumím :-)

Kdysi jsem prošla intenzivní skupinovou terapií. Po ní jsem nabyla dojmu, že jsem přeci žena, která je hodna nalezení dobrého muže na celý život a který chce rodinu. Jenže bylo mi šestadvacet a chození do klubů už pro mě nebylo. Kde vlastně lze najít muže, když už běžné seznamování nelze? V práci to je skoro pro každého tabu. Vztahy z práce, které se posléze rozpadnou, zasáhnou až na pracoviště. Jeden většinou musí po rozchodu odejít i z firmy. Jeden pracovní jsem absolvovala a jak by řekl můj dvouletý prcek "neé, stacilo".


Tehdy se hodně psalo o seznamování přes internetovou seznamku. Tak jsem si řekla, že to vyzkouším. Odepsala jsem na několik inzerátů z rubriky "jen vážná seznámení". Co k tomu vlastně psát? Jak vybírat z takového množství mužů? Tak jsem si nejdříve našla ty, se kterými jsem podle zvěrokruhu mohla žít. Co je na virtuální komunikaci falešné, je opravdu psaný projev. Zdánlivě to vypadalo, že se všemi, co jsem si pak emailem psala, si skvěle rozumím. Všichni snad budou vhodní? Přehodili jsme si pár emailů a ta denní emailová komunikace byla opravdu vzrůšo. Ale tím to taky skončilo. Setkání tváří v tvář bylo sice pro mě jako Blížence ne moc těžké, ale bylo to jako obrat o 180 stupňů. Těsně před setkáním jsme si vždy napsali, co máme na sobě, abychom se poznali. Jeden muž dokonce přinesl tak velký puget červených růží, že jsem nabyla dojmu, že s ním budu muset chodit už kvůli té obrovské květině. Byl to jediný, s nímž jsem se setkala ještě jednou. V ZOO. Měl rád zvířátka. Ale také svou maminku. Představoval si, že jeho partnerka s ním a s jeho maminkou bude jednou žít v nějaké vesničce v hospodářství. Na další rande mě pozval na Karlštejn. Zrušila jsem to. Výlety mám rada, ale jen s dětmi. ZOO bez dětí bylo pro mě utrpením. Další muž byl kočkomil jako já. Snědli jsme v Mekáči zmrzlinu s lentilkami a zaplatili každý sám, i když rozhovor nevázl. Jeden muž byl zase vymahač dluhů. Už první propojení našich energií při našem setkání bylo divné. Zase chtěl do Mekáče. Ale prý si nic dávat nebude, protože pak neví, jak se má vykroutit z toho, že by asi měl za holku platit. Není nad upřímnost. Dodnes lituji, že jsem si nedala něco pořádného a dobrého, aby mu to vonělo do xichtu. Byl to neuvěřitelný dospělý spratek. Začalo mě to všechno pořádně štvát. Ale moje jogínská babička říkala: "Holka, zkoušej to dál, ber to jako sociologický průzkum, jací vlastně muži jsou a kolik druhů jich vlastně po světě běhá. V běžném kontaktu si vždy vybereš jeden a ten samý." Takže jsem se pak ještě sešla s jedním šachistou, který měl epilepsii. Hodinové setkání u piva taky stačilo. Dodnes nevím proč, ale jen jsme se rozloučili, tak jsem nezamířila k autobusu, ale do křoví, kde jsem se pořádně vyzvracela. Byla jsem z toho v šoku, neb jsem zvracívala jen výjimečně v dětství při nějaké střevní viróze. Došla jsem k sociologickému poznání, že z některých mužů mi může být až blivno. Pak jsem ještě přes seznamku potkala jednoho intelektuála. Milovníka divadel a pomáhání dětem na táboře. Zaradovala jsem se, i když při prvním setkání jsem se divně rozklepala. V přítomnosti zlého člověka cítíte zmatek a jste zmatení. Byla jsem hodně zmatená. Nepoznávala jsem ulice, kterými běžně chodím. Na dalších setkáních to bylo bez tohoto zmatku. Asi jsem vjela do známých kolejí a už mě nic nemátlo. Setkání s ním byla alespoň zážitková. Divadlo, čajovna, divadelní bar, ... A platil i za mě. Ale z nějakého důvodu jsem nechtěla pokračovat, když mě poprvé chtěl políbit.

Začala jsem si pečlivěji vybírat podle textů v inzerátu. Jenže písemný projev ve virtuálním světě doopravdy někdy mate. Nakonec mi přišel text, jestli mi nevadí, že má už dvě děti, ale v péči je má matka (tedy bývalka). Řekla jsem si proč ne. Děti už jsem v té době pomalu chtěla a přeci není každý rozvedený hajzl. Za rozchod častěji mohou oba fifty fifty. Odpovím stručně. Hajzl nebyl. Byl to hodný člověk, který moc a moc trpěl, že ztratil rodinu. Jeho děti také. Malé děti měla sice v péči jeho exmanželka, ale prakticky je měl v péči zvláště při nemocech dětí on. Když jsme se sestěhovali, tak jsem poznala, co to je starat se o dvě malé děti. Všem připadalo, že jsem skvělá. Všichni jeho blízcí byli nadšení, že konečně jeho děti poznají "mámu - tetu", která se jim věnuje. Po roce a půl společného bydlení jsem pochopila, že už to tak zůstane a budu pečovat o jeho děti. Další vlastní už nechtěl. Odešla jsem s batůžkem a neměla, kde bydlet. Chodila po kamarádkách, než jsem po třech týdnech sehnala podnájem, který bych utáhla. Ach jo. I po terapii stále bezhraniční.

Pak jsem se zabydlovala a stále si říkala, že jsem hodna dobrého muže. Tentokrát jsem to vzala z gruntu. Modlila se po tři týdny novénu ke svatému Josefovi (ochránce rodin). Řekla jsem si, že po třech týdnech napíšu svůj text, koho přesně hledám, aby se neozvali ti nepraví:-) Jak z telenovely! Taky jsem si řekla, že ho nechám na seznamce jen čtrnáct dní. Pokud se neseznámím s někým, s kým si padneme do oka i noty, tak toho nechám. Sociologickému průzkumu už bylo dost. Bude muset přijít smíření se svou situací a hledání nových cest, jak žít sama. Stejně se říká, že jen člověk, který žije sám a spokojeně, může najít vhodného partnera a s ním uskutečnit dobrý partnerský vztah. Takže jsem se učila žít spokojeně sama. Někdy na toto období vzpomínám jako na jediné spokojené :-) Stále pořád mi zněla v uších poslední věta mého oděťuchovaného partnera poté, co jsem v nějakém kontextu řekla něco o Bohu. A on pravil: "Jaký Bůh?" a díval se mi zpříma do očí. Druhý den ráno už jsem byla pryč. Byla to pověstná poslední kapka. Po třídennních modlitbách jsem si řekla, že musím sestavit text, který bude o mě, ale bez obvyklých kliše o věku, váze, povaze ... a přesto nebo právě proto přivede do mé cesty někoho, kdo patří ke mně. Když ne ...

Odepsali dva. První mě zaujal a docela jsem litovala, když jsem ho druhý den potkala s další dívkou v centru. Praha je holt malá! Druhý byl katolík, kterého si představí každý, když si představí katolíka. Neupravený mamánek s psychózou. Dokonce řekl větu, že bychom si mohli rozumět, když on se léčí a já léčila. Nemohli. Odjela jsem na křesťanské meditace a odtud mu odepsala, že jsem se rozhodla pro Boha. To takový typ většinou pochopí a už se neozve. Vzdala jsem seznamování přes internet. Po týdnu mlčení na kontemplacích jsem přijela domů a zapnula comp. Na emailu byla odpověď. "Velice se omlouvám, že odepisuji na Váš inzerát téměř po 14 dnech. Možná už jste zavalena odpověďmi a možná už jste se s někým seznámila. Rád bych s vámi šel pěšky do Santiaga de Compostela a tak poznal stejně jako Vy, jestli se k sobě hodíme i na celý život." Byl to asi jedenáctý muž přes internetové inzeráty.

Nemám nic proti seznamování přes internet. Jen ho člověk opravdu musí brát jako sociologický průzkum, protože nikdy nevíte, s kým hodinu posedíte v hospodě a bude vám z toho ouvej. A to jsem ráda, že jsem nepotkala maniaka, kterého bych se nezbavila nebo by mi opravdu ublížil. I takové příhody kolem sebe mám, když hledá přes seznamky ještě starší žena než jsem byla tehdy já.

P.S. Pro ty, co můj blog čtou poprvé. Už jsem deset let se svým manželem a máme dva malé chlapečky.

(Článek je přiřazen k tématu týdne "Internetové seznamování", nový další článek k TT je spontánní vyznání vášně a přátelství k psavcům na blogu "Manžel žárlí na blogolidi".)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | Web | 2. dubna 2011 v 20:01 | Reagovat

Nejlepší článek, co jsem tu četla. ;-)  Předpokládám, že ten jedenáctý je tvůj manžel? :)

2 Kerria Kerria | Web | 2. dubna 2011 v 20:07 | Reagovat

Mám pocit, že tímto obdobím seznamování si projde téměř každá žena, která nějakou náhodnou zůstane kdykoliv po 25. narozeninách sama. Já to vzala poněkud rychleji, protože jsem zjistila, že slovní spojení "děti nevadí" ve skutečnosti znamená "promiň, ale nejsi můj typ." (nejčastější odpověď, když jsem na nějaký inzerát odpověděla) ;-)

Jen by mě zajímalo, jestli ten poslední byl konečně ten pravý.

3 Shariony Shariony | Web | 2. dubna 2011 v 20:08 | Reagovat

Člověk na takových schůzkách skutečně pozná pozoruhodné exempláře..

4 Lianna Lianna | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 20:18 | Reagovat

Taky mám problémy s pány tvorstva. Nacházím se ve fázi "Aby se mnou vyšel někdo druhý, musím vyjít sám se sebou" a z bezpečnostních důvodů prohlížím svým přátelům seznamy přátel na Facebooku (když s ním kamarádí známý, už je prověřený:-)  )

5 Slunďa Slunďa | Web | 2. dubna 2011 v 20:39 | Reagovat

Jak je vidět, zkušeností s internetovým seznamováním máš víc než dost:). Já jsem si dala inzerát několikrát a musím "říct", že pokaždé se hlásil určitý typ uchazečů - v závislosti na tom, jaký text jsem napsala. Když mi došla trpělivost, napsala jsem inzerát poslední včetně deníku, kam jsem si uvedala, koho hledám, co musí splňovat, první odpověď mi přišla za tři dny - prý jestli se mi už někdo ozval, že i on sbíral odvahu se zeptat. Že si myslí, že se mě budou muži bát. Ozvalo se pár statečných, mezi nimi i můj současný partner, perfektrní chlap bez zátěže, který ví, co od života chce a už jsme spolu skoro rok. Možná, že jsme měli štěstí, že to byla náhoda. Myslím si ale, že v životě kolem nás chodí obrovské množství lidí, kteří něco prožili, něco řeší a často z toho vypadnou neuvěřitelní exoti a nemyslím si, že takoví (exoti) jsou jen na el. seznamkách. Chce to jen trpělivost při hledání. Ale musím potvrdit to, co píšeš ve svém článku - až poté, co jsem se naučila žít sama, spokojeně, být soběstačná a mohla jsem si dovolit vybírat, to stojí zato. :-)

6 otavinka otavinka | Web | 2. dubna 2011 v 22:08 | Reagovat

Úžasný článek, četla jsem ho jedním dechem. Gratuluji k výběru i k tomu " kdo si počká, ten se dočká!"
Díky za komentík. :-)  :-)  :-)

7 Malkiel Malkiel | Web | 2. dubna 2011 v 22:15 | Reagovat

To jsem očekával, že to chlapům natřeš více, když píšeš z druhého břehu. ;-)

8 mein--leben mein--leben | Web | 2. dubna 2011 v 22:32 | Reagovat

Ja si tiež hľadám muža cez internet, ale neviem to poznať, či je ten pravý .. a bojím sa, že to bude nejaký maniak a tyran ... alebo sexuálny deviant .. :-(

9 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 10:22 | Reagovat

[7]: :-) ale na druhém břehu ještě nejsem :-)

10 Robka Robka | Web | 3. dubna 2011 v 15:51 | Reagovat

Gratuluji k výběru, opravdu je to tak, že člověk musí být trpělivý. Nejhorší je, že pokud si dva lidé jen píšou, je opravdu těžké poznat, co tom druhém doopravdy je. Psaný projev je vždycky jednodušší...člověk už nevidí reakce, které mu neujdou při přímém kontaktu.
Doufám, že ten poslední je opravdu ten pravý :-)

11 Janinka Janinka | Web | 3. dubna 2011 v 17:01 | Reagovat

Já jsem partnera nehledala, on si mě (tenkrát jsem byla Tichá voda břehy mele :-)) nečekaně našel sám :-D. A jsme spolu už třináctým rokem...

12 Lenča Lenča | E-mail | Web | 3. dubna 2011 v 18:50 | Reagovat

Skvělý článek :) Člověk nejspíš k tomu, aby se takhle seznámil s někým opravdu vhodným, potřebuje hodně velkou trpělivost. Možná právě proto pro mě internetové seznamování není, tak trpělivá jako vy bych určitě být nedokázala. Každopádně, Vám se to nakonec vyplatilo, takže gratuluju (:

13 Kerria Kerria | Web | 3. dubna 2011 v 19:45 | Reagovat

Děkuji za odpověď.

14 pakistani brides dresses pakistani brides dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:15 | Reagovat
15 blue prom dresses blue prom dresses | E-mail | Web | 2. května 2013 v 8:25 | Reagovat

I enjoyed this. Do you have a RSS feed?.
http://www.queweddingdresses.org/

16 Petr Petr | E-mail | Web | 23. června 2014 v 12:17 | Reagovat

Za vyzkoušení stojí ryze česká seznamka www.stoprocentni.cz
Je na ní už desetitisíce uživatelů z celé ČR a SR.

17 Jana Jana | 27. října 2014 v 19:03 | Reagovat

[16]:  Souhlasím. Na seznamce www.stoprocentni.cz je opravdu živo. Doporučuji navštívit :-)

18 Jakub Jakub | Web | 9. července 2015 v 15:43 | Reagovat

Důležité je hlavně vybrat správnou seznamku a pak je to hned jednodužší. Třeba tento článek by mohl pomoct: http://www.iseznameni.cz/10-nejpopularnejsich-seznamek-v-cr/ :-)

19 Carlito80 Carlito80 | E-mail | Web | 19. července 2017 v 9:16 | Reagovat

Docela dobrý návod jak sbalit ženu na seznamce: http://www.nejseznameni.cz/se-seznamit-se-zenou-seznamce-navod/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama