Smutná a tolerovaná droga

17. března 2011 v 21:22 | Edith Holá |  Téma týdne
Tento článek je volným pokračováním pondělního "Cigareta je pro mě víc než ty". A stále váhám, jestli ho napsat. Možná budu mít tichou domácnost jako jedna blogerka, co napsala Život s fajčiarem a poté mu veškeré kuřivo naházela do záchodu.

Jedna blogerka mi pod pondělní článek napsala, že můj článek je tolerantní i přestože je k tématu, které je jinak konfliktní. Zvláštní. Žiji se silným kuřákem. "Když sis vzala silného kuřáka, tak je to tvůj problém a musíš to vydejchat." Tak nějak by mohl znít a taky často zní názor na náš konflikt kuřák a nekuřačka. Jenže v mém případě neobstojí. Byla jsem vždy trochu alergička (prach, kočky a některé lidi). Taky jsem byla tak trochu sama kuřačka. Ne přes den, ale noční ... Viz můj pondělní článek.

Víc a víc jsem zjišťovala, že život je krásný víc před den a v noci se spí. Že se mám ráda a image si vytvářím tím, kdo jsem, co mám uvnitř a ne co mám v ruce. Byť je dlouhá cigareta v ruce ženy sexy. Teda přinejmenším pro muže, kteří se mi kdysi líbili.

Před těhotenstvím jsme museli podstoupit půl roční detoxikaci s přísnou dietou (viz Nezvládám změnit svůj životní styl). Připadalo mi na hlavu kouřit občasnou cigaretu a přitom se detoxikovat. Mému manželovi to nepřišlo divné. Ze svých 40 cigaret denně musel ale klesnout na dvacet. Lékaři totiž tvrdí, že nad dvacet cigaret denně je neplodnost vysoká. V těhotenství se mi z pachu cigaret zvedal žaludek a manžel i jiní kuřáci mi bestiálně začali smrdět. Cítila jsem to z jeho oblečení, kůže, z dýchání, při líbání to bylo jako se líbat s popelníkem. Po půl roce od porodu jsem zjistila, že mám alergii na tabák tak velkou, že i na ulici mi nateče krk a musím si vzít prášek, když včas neuteču do bezpečné vzdálenosti. Taky se mi objevila alergie na milované sluníčko. Naštěstí po druhém dítěti alergie solární vymizela. Na tabák a jakýkoliv kouř i táborákový ne. Máme dvě děti s atopií a exemem. Sice ve stavu zaléčeném, ale rozhodně by neměli žít tam, kde je zahuleno. Také v hospodách, kde je špatné odvětrávání jim začnou pálit oči a musíme pryč. Sama do nich už taky nemohu.

Do roka a půl našeho první syna manžel kouřil ve své pracovně s okny dokořán. Cítila jsem to až v ložnici, ale pořád lepší než předtím, kdy kouřil za zavřených oken čtyřícítku denně. Pak jsme se přestěhovali. V malém domku nebyla možnost takovéto pracovny. Kouř by šel všude. Prostě se to nijak neřešilo, manžel se neozval a já automaticky počítala s tím, že když máme zahrádku, bude kouřit tam. Tajný konflikt začal klíčit.

Manžel má pocit, že jsem mu vzala domov. Od 13 let byl zvyklý kouřit s rodiči v celém bytě. Když zjistili, že už taky kouří, řekli mu, ať se s tím přestane schovávat a kouří s nimi. Pro něj je domov to, co nekuřáci považují za smradlavé doupě. On to necítí. Cigareta od tak útlého věku se dostane člověku pod kůži, do krve ... Cigareta = já.

Budeme se tedy stěhovat. Do většího. Za rok má být dostavěn náš byt v jednom developerském projektu na kraji Prahy. Manžel bude mít pracovnu s balkonem. Vrazíme peníze do nejmodernějšího stropního odvětrávání, odsávání nebo jak se tomu říká. Aby měl pocit domova, chce kouřit a pít kafe ve své pracovně. Když budu cítit doma kouř, ztratím domov já. Bojím se, že i přes odvětrávání ho cítit budu. Pokud ano a bude ohroženo mé zdraví a budu muset denně brát prášky na alergii a dětem bude hrozit astma, pak už je zřejmě jediným východiskem rozvod.

Smutné. Cigareta je víc než ty. A je to oboustranné. Oba nás zdravotně zabíjí. Aktivního i pasivního. Rozdíl je v tom, že pro manžela je cigáro láskou a pro mě milenkou, která je mu bližší než já.

Necítím agresi, jak často kuřáci tvrdí, že společnost je netolerantní, nenechá je vychutnat si v klidu a teple domova či kanclu cigárko. Taky často tvrdí, že nekuřáci zvláště ti abstinující jsou ti agresivní vůči nim. Pokud mi někdo foukne nečekaně kouř do obličeje, tak odskočím a patřičně se zatvářím. Jestli je agrese vystrnadit manžela při kouření na zahradu ... Představím-li si, jak bojuje samice o své děti a o sebe, když jsou v ohrožení, tak tomu říkám boj. To jsem proti ní pořád ještě tolerantní. Naopak s agresí se setkávám od silných kuřáků, kdykoliv je kdokoliv požádá, ať nekouří třeba v blízkosti dětí. Můj manžel je mírumilovný a pasivní člověk. V tomto okamžiku je agresivní, ironický a verbálně napadne dotyčné dospělé.

Závislost na cigaretách je pro mě smutnou drogou a také jedinou, kterou společnost toleruje, i když ohrožuje vztahy i zdraví v rodinách. U ostatních drog se vždy dojde do bodu, kdy se závislák musí jít léčit nebo skončí blbě v nějakém doupěti nebo na dlažbě či smrtí. Gamblerství, alkoholismus, drogy, ... Silné kuřáky nezastaví ani jejich děti (viz mnoho článků mladých blogerů, kteří jsou nešťastní v rodinách, kde rodiče kouří po celém bytě), často kouří i v těhotenství, ani je nezastaví děti s hrozbou astmatu, ani alergie druhého partnera, často ani vlastní nemoc. Oni ji mnohdy totiž poznají až v terminálním stadiu. Manželova rodina je po mnoho generací závislá na cigaretách. Osobně jsem poznala tátu i mámu mého manžela. Do posledního okamžiku byli čilí, soběstační, aktivní a hlavně zdraví bez symptomů nějaké blížící se smrti. Oba kouřili šedesátku denně. Jedna jim ještě hořela a už zapalovali druhou. Před víc jak čtyřmi roky zemřel manželův otec. Našeho prvního syna už ani neviděl. Jeli jsme za ním a během cesty jsme se dozvěděli, že umřel. O nádoru na mozku se dozvěděl, až když se v rodném městě ztratil a netrefil domů. Druhý den mu lékař zjistil, že má nádor na mozku a obrovský na plicích. Metastázy všude. Zemřel za půl roku. Manželova maminka hýřila pracovní aktivitou do poslední chvíle. Pak ráz na ráz měla vodu na plicích. Půl roku pendlovala mezi nemocnicí a domovem. Nakonec si zapálila, i když nesměla. Skončila v nemocnici opět s vodou na plicích, slabým srdcem a jakýmsi krvácením do břicha. Otevřeli ji a viděli, jak jim cévy praskají před očima. Konec. Kdyby nehulila, tak tu s námi ještě je a možná by ještě viděla, jak její vnoučata maturují nebo promují. Takhle jí budou znát jen z fotek. Po této zkušenosti je mi z blízkých silných kuřáků spíše smutno a cítím bezmoc. Je to jejich volba, ale zasahuje i mě a naše děti. Je mi líto, že si dobrovolně ničí zdraví a my se musíme bezmocně a tolerantně na to dívat. Také mám v sobě pocit, že si neváží života, mě a dětí, když chtějí být pod zemí tak rychle. Na tchýni jsem se i dlouho po její smrti zlobila. Brala jsem ji jako maminku. Jí jsem volala, když se Kuba něco nového naučil a s ní jsem sdílela, když byl nemocný. Bylo to absurdní, ale nesla jsem si v sobě, že mě zklamala, že nás opustila, že opustila svá vnoučata, ... A všechno kvůli těm zasraným cigaretám. Většina kuřáků, co znám i můj manžel jsou bez nemocí i bez symptomů ... I na něj se budu zlobit, pokud nám ho cigarety vezmou dřív, pokud nás tady nechá samotné a pokud nad námi jeho závislost vyhraje. Smutná a sobecká závislost na cigaretách!!!

Nevím, kde je ta pověstná agresivita nekuřáků. Sedím u svého dopsaného článku a bulím.

(K tématu týdne "Kouření" jsem ještě napsala Cigareta je pro mě víc než ty a Když jsem kouřila trávu)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. března 2011 v 13:09 | Reagovat

Omlouvám se, komentáře už jsou povolené. Nějak jsem se pokoušela manipulovat před třemi dny s komentáři kvůli spamu a takhle to dopadlo. Říkala jsem si, že jste se ně mě všichni vykašlali a přitom jsem to zpackala já :-)

2 punerank punerank | E-mail | Web | 18. března 2011 v 13:24 | Reagovat

Ale prdlajs vykašlali, myslela jsem si, že je ti tak smutno, že ani komenty nechceš!
Když to podáš takhle, hodně ti rozumím:)

3 Janinka Janinka | Web | 18. března 2011 v 14:12 | Reagovat

Necítím žádnou agresi. Pokud si chtějí ničit zdraví, jejich věc, i když nekuřák, kterému zemřel blízký člověk právě díky kouření, na to má asi jiný pohled. Ale když už kouří, prosím alespoň trochu ohleduplnosti. A obzvlášť by to mělo platit v rodinách, kde jsou děti... Asi to je v naší společnosti ještě běh na dlouhou trať. I když moji rodiče kouřili a hodně, nikdy ne před námi. K tomu měli kuchyň a kdykoliv si zapálili, hnali nás z ní ven. Než jsme se mohli vrátit, vyvětrali. Dnes máma v bytě téměř nekouří a chodí otravovat z okna na chodbě a táta, díky své druhé ženě, musí chodit před dům. A tak to má myslím být...

4 signoraa signoraa | Web | 18. března 2011 v 14:22 | Reagovat

Když jsem ten tvůj článek četla, taky jsem si říkala, proč nechceš komentáře. Mrzí mě i za tebe, že tvůj muž dává nikotinu přednost v podstatě přede vším. Když už ho neodradil osud jeho rodičů, možná by opravdu nebylo od věci, aby zkusil vyhledat nějakou terapii pro odvykání. Dlouholetá kamarádka a nepolepšitelná kuřačka jí absolvovala poté, co jí vnučka řekla: "Babi, k tobě nejdu, ty smrdíš". Nekouří už osm roků. Když není vůle, tak i tohle možná je jedním z řešení.

5 edithhola edithhola | Web | 18. března 2011 v 15:07 | Reagovat

Nechce přestat. Prý mu to chutná. Nevadí mu, ani když Kuba na něj za dveřmi na zahradu povykoval. Tati, nekuř nebo brzy umřeš jako babička :-(

6 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 18. března 2011 v 17:33 | Reagovat

Já bych neřekl, že by kdokoli z nás měl právo zlobit se na člověka, který si zapříčinil smrt. Jednak nikdy nevíme, co by bylo kdyby, ale hlavně věřím, že délka lidského života je předurčená a není v našich silách si ji prodloužit ani o hodinu. I v tom předurčení je kouření, rychlá jízda, alkohol nebo jiná riziková činnost už zakalkulovaná.
Taky se mi nelíbí, že srovnáváš manželův vztah k cigaretě se vztahem k tobě, případně k dětem. To není pravda! Cigareta není ani pro nejzávislejšího kuřáka víc, než manželka. Je to jen jeho hluboce zakořeněný zvyk. Zkus si z počítače odstranit internet explorrer a Outlook expres a uvidíš, že ten systém nějak nabouráš a počítač nebude fungovat korektně. Cigareta je taky zapsaná hluboko v systému člověka a není jen věcí vůle nebo priorit, aby ji odstranil.

7 Kerria Kerria | Web | 18. března 2011 v 18:50 | Reagovat

Co k tomu říct. Většinu toho, co bych ti chtěla říct máš přímo ve svém článku. Vzala sis kuřáka a nedefinovali jste pravidla hned v počátku vztahu, bohužel. Dnes je z toho boj o moc, boj o to, kdo z vás bude dominantní a kdo se podřídí a ustoupí.
Ale podobné konflikty jsou prakticky ve všech vztazích, ačkoliv řeší jiný problém, v důsledku je to pořád o dominanci a podřízení se.

8 stomec stomec | E-mail | 20. března 2011 v 0:52 | Reagovat

Já vím, že tohle má každej psychofyzicky prostě daný jinak, ale já od svejch 14ti let (26 let tomu nazad) kouřím, když mám chuť. Když jsem učil ve škole, bylo to 6-10 cigár denně, poslední půlrok je to tak jedna za 4 dny. Zrovna jsem se vrátil z hraní na piáno a při čekání na tramvaj jsem jednu vtáhnul, byla výborná. Vždycky mi ale proto takové hraniční úvahy připadnou jako z jiného světa. Určitě mám ale hromadu jinejch problémů, ke kterejm se vyjádřím, bude-li téma. Teď si dám předspacího panáka, asi Tatranskej, nebo Zbojnickej čaj. Kdysi se na Slovensku prodávaly leckde, najednou je to docela problém. Asi moc drahý pití.

9 christian louboutin pumps christian louboutin pumps | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:44 | Reagovat

Q. What disappears when you stand up?
http://www.shoesgreat.com/

10 mother of bride dresses beach wedding mother of bride dresses beach wedding | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:57 | Reagovat

Q. When does a cart come before a horse?
http://www.threedress.net/

11 vira vira | E-mail | 10. října 2017 v 18:43 | Reagovat

Jmenuji se víra, nemůžu to vysvětlit, ale musím sdílet svou radost a štěstí se světem, nevím, jak mi baba EGBO pomohla při návratu svého manžela. Byl jsem frustrovaný za poslední dva roky, když mé dvě děti žily bez mého manžela, který překvapivě odešel domů s dívkou. Jednoho věrného dne přijela můj přítel a já jsem jí vyprávěla o situaci, v níž jsem v posledních dvou letech, pak mi řekla o Dr. Egbo, že je velmi silný člověk, zpočátku jsem jí nikdy nechtěl věřit, protože jsem strávil hodně na různých místech, ale přesvědčila mě, abych to zkusila, takže nemám na výběr, protože opravdu potřebuju můj manžel zpátky. Takže jsme kontaktovali Dr. Egba, který mi řekl, co jsem potřeboval, což jsem pochyboval. Největší radostí ve mně dnes je, že doktor Egbo byl schopen vrátit mému manžela zpátky ke mně a nyní žijeme šťastně jako nikdy předtím. Díky vám můj krásný otec.
prosím, pokud máte jakýkoliv druh problému, doporučuji vám, abyste ho kontaktovali na jeho soukromém e-mailu dregbosolutioncenter@gmail.com. díky moc, pane, toto je jediný způsob, jak tě mohu ocenit a budu vždycky o tobě říkat světu, děkuji vám, pane.
on také zmínil o jiných problémech, které je schopen řešit lidem obecně jako např.
(1) Pokud chcete, aby vaše ex zpět
(2) pokud máte vždy špatné sny.
(3) Chcete být povýšeni ve své kanceláři.
(4) Chcete, aby ženy / muži běhali po vás.
(5) Pokud chcete dítě.
(6) Chcete být bohatí pro vaše podnikání
(7) Chcete, aby byl váš manžel / manželka vázán
navždy tvoje.
(8) Pokud potřebujete finanční pomoc.
(9) Bylinná péče
(10) Pokud nemůžete uspokojit svou ženu
sexuální touha nebo
nízká chyba akce.
(11) jestliže vaše menstruace odmítají přijet
den v něm
předpokládat nebo přetečení.
(12) pokud vaše práce odmítá platit vám, lidé
díky vám ETC. prosím kontaktujte Babu za pomoc na adrese dregbosolutioncenter@gmail.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama