Máme doma intelektuála s ADHD

18. března 2011 v 17:41 | Edith Holá |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Před dvěma roky, krátce po narození Matěje, jsem byla se starším na ortopedii kvůli vtáčení nožiček. Pan doktor si tříletého Kubíka postavil ke dveřím, pak ho poslal tam a zpět a do zprávy napsal podezření na LMD. O této diagnoze mě neinformoval. Napsal papír na vložky do bot a hotovo. Na ulici jsem si přečetla zprávu a rozbrečela se. Byla jsem v šestinedělí a tato zpráva mě na celou cestu domů úplně odrovnala. Říkala jsem si, že kdybych tušila, že mám postižené dítě, tak to druhé by přišlo později pokud vůbec. Dětská doktorka nás poslala k psycholožce. Takovou zprávu nemohla nechat ležet ladem. Nejlepší jsou zprávy s takovou diagnozou jsou od lékaře, který k tomu není kompetentní. Tyto diagnozy se v horším případě stanovují ve čtyřech letech a v lepším velmi těžce a průběžně s věkem ... a často týmem odborníků. Pan ortoped byl machr.


Školka vyjádřila přání, že by chtěli na Kubu psychologický posudek od školkové psycholožky. Paní učitelka Jana mi řekla: "On je strašně hodný, chytrý, nezlobí, nikomu neubližuje, ale paní X...ová my nějak nevíme, co s jeho emocemi. Víte on někdy nezvládne změnu přejít z bodu A do bodu B a rozhodí nám celou hru, pláče a křičí a děti pak jsou vystrašené ... a nemůžeme hrát dál." Říkala jsem si fajn, není na škodu poznat školkovou psycholožku a ona Jakuba, stejně od ní budeme potřebovat posudek školní zralosti příští rok. Žádost jsem jim podepsala. Reference na jejich psycholožku už jsem měla od pár maminek velmi dobré. Dnes cestou k ní jsem si říkala, že mi stejně nemůže už nic nového řici. Možná nějaké rady. Za poslední dva roky se Kubíkův vývoj více a více zviditelňoval. IQ a zájmy na sedmileté dítě. Pohybovost na tři a půl a nervová soustava mezi rokem a půl až pěti. Když je v klidu a dělá, co ho baví je vývoj rovnoměrný. Při požadavcích a úkolech, které ho nebaví se propadá do emocíe hodných dvou let. Občas má neadekvátní reakci na běžnou situaci, že i dvouletý Matěj už se umí ovládnout líp. Jak vypadá taková neadekvátní situace? Třeba jen změna, že zahneme za jiný roh, než předešlý den. Kuba začne ječet a přestane mluvit. Jako batole. Nedostane se z něj nic. Ani objetím, ani naplácáním, ani vysvětlováním, ani upoutáním na něco jiného, ani slíbením čehokoliv ... Prostě batole, které nerozumí, nemluví, vříská ... Když byl menší vždy jsem z toho měla infarktový stav. Jekot se blížil napadení vosou možná i sršní, vykloubenéo noze, zástavoě střev prostě nenadálému smrtelnýmu neviditelnýmu stavu. Časem jsem si zvykla, že nic smrtelného nepřišlo, že mému synovi jen připadá smrtelná banální změna. Změny jsou v životě pořád, takže všechny dopředu nevychytáte. Do dvou let jsem denně dělala i půlhodinová pevná objetí, jinak by se histerií buď umlátil nebo pokousal. Jenže ono to tak vlastně v jeho mozečku je. Nějaká změna spustí alarm. Úzkostlivý stav. Vypne veškeré části mozku, které odpovídají jeho věku. Cítí se zoufale a sám neví, jak z toho ven.

Takže mám vlastně nervově doma dva dvouleté prcky. S jedním mohu zacházet jako s dvouletým, s druhým jako se sedmiletou osobností, která má jen momentální labilitu. Máme štěstí, Kuba spadá do mírnějšího pásma ADHD. Nemá hyperaktivitu. Má jen malé štrejchnutí, když má dělat, co ho nebaví. V té chvíli opravdu rukama šmejdí všude a dělá, že nerozumí a odbíhá ... V momentě kdy ho zaujmete intelektuální otázkou, zbystří, přijde, sedne si způsobně na židli a je schopen hodinu dělat jeden matematický, logický a jiný úkol za druhým. Paní psycholožka byla opravdu zaskočená. Kuba má podle ní i velmi rozvinuté abstraktní myšlení. Proto ty domácí filozofikcé debaty o Pám Buchovi, smrti, nekonečnu, krvinkách atd. S jeho patlavostí, za kterou vůbec nemůže, je to opravdu velmi podařený žert od Pám Bucha. No, kdyby neměl patlavost, možná by už byl na Menze. Bohužel se narodil s hypermobilitou jazyka. Zkrotit jazyk je stejně těžké jako usměrnit dítě s ADHD. Kuba trpí psychogenní zácpou. Řešíme ji s panem psychologem při logopedické klinice vlastně už přes rok. Víceméně úspěšně. Matematicko-logické typy potřebují soutěžit. Vyhrávat nad sebou, mít odměny, počítat si skóre ... Takže formou nálepek v motivačním kalendáři kakáme, děláme logopedii a grafomotoriku. Za každých sedm nálepek jeden časopis. Nebo něco dražšího za celoměsíční úspěšnost. Zácpa se zhoršuje, když je ve školce. Normativní tlak při 27 dětech, neustálé změny probíhající na povel ... Každý z nás si to umí představit. Každý z nás to řešil v sobě všelijak. Kuba tím, že sebedestruktivně tlak používá proti sobě. Tenzi si řeší ještě větší tenzí. Když je delší dobu doma, ráno si spí do kolika chce a úkolů musí splnit za den jen několik, zatlačování je pryč. Jenže život je o změnách, o školní docházce, výkonech a tlaku společnosti ...


Myslím, že oba naši psychologové jsou velmi dobří. Kuba má strejdu z Loga moc rád. Dnešní paní psycholožka má 16-letého syna s ADHD. MOhla mi tedy i poradit, kde udělali sami jako rodiče chybu. Doporučovala: Nekřičet, zvyšuje to tenzi, důslednost u obou rodičů, na zákazech trvat oba společně a v klidu, trpělivost, to, co mu nejde dělat formou hry, soutěží, motivačního kalendáře, ... A co "naordinovala nám rodičům? Opušťáky, odměńovat se a o víkednu jeden sportovní zážitek s tatínkem. Tatínkové prý s dítětem s jakýmkoliv handicapem ztrácejí kontakt. Nemají takovou trpělivost a vlastně sklouznou jen do příkazů, naštvání, zloby ... Takže je dobré, aby se svým dítkem zažili taky něco, kde je to dítě v pohodě a měli dobrý společný zážitek. A maminky potřebují opušťák nejen o víkendu ale i během týdne. Být trpělivá a nervově méně labilní než syn :-) v případě jeho nerovnoměrného vývoje, kdy se najendou bez varování z pmatematika a filozofa stane histerické dítě a při jeho úprku ho zastaví až sousedka s autem ... Já s kočárem neměla minulý týden šanci. Můj syn si myslel, že jsme šla naší ulicí a zahnul, aniž by se podíval, že jdu před ním dál. Samozřejmě jsem mu to i několikrát zopakovala předem, že půjdeme jinudy. Zahnul a neviděl mě. Dostal panickou hrůzu, že jsem se mu ztratila. Utíkal a ječel tak, že neslyšel mé volání. Sousedka, která právě vyšla z domu, popadla auto a dojela ho. Naštěstí má Kuba kolem sebe hodně andělů od narození. Já bych ho nedohonila, protože měl náskok a on by se v histerii nezastavil.

V případě, že najdeme pro Kubu školu, která bude tvořivá, aby se nenudil a bude schopna chvilkové úlevy a protažení těla i během hodiny, nedostane odklad. Do běžné školy ho nepustí. Super. Všechny dobré školy jsou v centru. Nevím, jak to prakticky probíhá, když nejsou babičky. jeden ve školce, druhý v centru ve škole ... Kdo mě zaměstná a na kolik hodin si budu moci dovolit pracovat?

Jediné veliké úskalí těchto inteligentních dětí s ADHD je, že nemají vnitřní motivaci a vůli. Tudíž často průměrnější dítě, nakonec dosáhne větších výsledků v životě než oni. Tyto děti považují totiž za nedůležité praktické stránky jejich požadavků, za nedůležité pro to něco udělat. Oni jsou jedničky a aby náhodou nebylo vidět, že jim něco nejde, tak to radši předem vzdají. Náš syn je jednička ve všem, i kdyby měl lhát, tak to všechno zvládá. To, co nezvládá, tak nad tím stejně vyhraje. Třeba i nad tím hovínkem. Prostě ho nepustí, protože běhání na záchod je nedůležité a ve školce stresové. Co mu nejde, to vzdá. Když tak sleduji svého druhého syna, který také málo spí, což je typickým znakem ADHD, tak ale ten i kdyby se měl uvztekat, tak to udělá a dokončí sám. Kuba se nechá opečovat a přemýšlí u toho, jak vzniká svět, kdo zrovna v čem vyhrál a kdo prohrál ... A já se těším na svůj taneční opušťák, abych své tenze nejen z jeho tenzí vytancovala ...

Myslíte si, že naše děti to mají z vody? Ne z nás. Když jsem to odvyprávěla manželovi, shodli jsme se na tom, že jsme oba intelektuálové s ADHD. Tam, kde jiní padají na hubu, my zapneme na dvě stě procent, pokud je to krátkodobý úkol. Milujeme myšlenkové výzvy, ... ale důslednost, vůle a běžný život chachacha ...

P.S. Pojem ADHD nechci specifikovat. Můžete si to najít na netu. Podle mě se to ale specifikovat nedá. Kdžy si přečtete definici, že jsou to poruchy pozornosti (a někdy s tím spojené poruchy chování) často propojené s hyperaktivitou a má to 20% dětí, co vám to řekne? Nic. Pokusila jsem se popsat naše dítě, které pod tuto zkratku spadá. Hyperaktivitu má minimální (a kdo se neškrábe, nekouše si nehty, nedloube se v nose, nepoklepává nějakým předmětem, něco stále musí držet v ruce (co třeba cigáro?), když ho něco nebaví) ... Poruchy chování - ve školce je Kuba vzorný. Máme štěstí. Má lepší variantu ADHD. Ve světě přizpůsobivý, doma puštěný ze řetězu. Bezpečný prostor těmto dětem dovoluje projevit své tenze. Kdyby měl normativnost ještě doma (jako jsem to měla např. já) ... Jo, taky jsem vyrostla. Jsem na nervy, ale žiji a dnes už ráda, protože jsem dospělá a ne dítě :-)

Jak to vidí Kuba si můžete přečíst na závoďáckém blogu.

P.S.2 Cestou od psycholožky jsem se odměnila i já. Koupila jsem si tuto svíčkovou mandalu. Podruhé je focená s bleskem. Její fialkové a lila tony mně učarovaly.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 julie julie | Web | 18. března 2011 v 18:15 | Reagovat

hele a zůstává tohle i v dospělosti, ač v mírnější formě? jakože třeba pak takovýho člověka rozhodí každá blbost od přejetý žáby po přetrženou tkaničku, manuálně je nezručnej tak, že nepřišije knoflík a vybarvuje jak šestiletej, ale přitom se baví konzumací filozofických spisů a podobně?

2 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. března 2011 v 18:32 | Reagovat

Manuální nezručnost je dyspraxie. Všechny dys spadají pod ADHD. Dyslexie, dysgrafie atd. Kresba je u dětí s ADHD oslabená. Kuba i přes roční docházení na grafomotoriku byl podle kresby okamžitě zařazen :-) A to se fakt zlepšil. Před rokem to byla úplná hrůza. Kreslil téměř neviditelné tahy po papíře. Eterická ruka. Dnes nakreslí kytku, panáka, slunce, auto:-) Vše s detaily. Běžné děti nakreslí i příběh ale zase bez datailů. V pěti letech jejich panák nemusí mít ještě prsty. Kubův panáček má přesný počet prstů na obou rukách, ale oko má v oku. To je nedůležitý detail:-) Emoční labilita se zlepšuje, dítě se pak s tím naučí líp zacházet nebo to umí potlačit, což není taky dobře. Ale je to na celý život :-) Děti s ADHD v těžké formě často musí brát léky na zklidnění. Dospělí k nim možná doputují taky:-)

3 de-elfinek de-elfinek | Web | 18. března 2011 v 19:52 | Reagovat

pěkný blog :-)

4 julie julie | Web | 18. března 2011 v 20:21 | Reagovat

[2]: děkuju za odpověď, tak a´t to váš skřítek nějak zmákne co nejlíp a tobě pevný nervy:)

5 Janinka Janinka | Web | 18. března 2011 v 21:07 | Reagovat

Tak to je síla. Ty nemáš skoro nic jednoduché, jak to můžeš všechno ustát?  Přeju hodně sil, můj synovec má stejnou diagnózu a i na mně je to fakt silná káva
S tím hovínkem jsi mi připomněla mojeho staršího. Ten prostě ve školce ne a ne. A to samé ve škole. A v pondělí mi vykládal, jak fungují radiové vlny a jak je rozlišujeme. Holt intoši... :-D

6 Vendy Vendy | Web | 18. března 2011 v 21:55 | Reagovat

S tímhle nemám zkušenosti, ale musí to být pro tebe i tvého muže pořádný zápřah. Není rozhodně co závidět, spíš obdivovat, jak to zvládáš a držet palce i nadále.
Snad se to bude zlepšovat s růstem a dospíváním. Kubíčkovi přeju, aby se to zlomilo a všechny tyhle strasti aby zmizely jako pára nad h rncem... a aby nezůstalo jen u přání.

7 signoraa signoraa | Web | 18. března 2011 v 21:56 | Reagovat

Edith, prošla jsem si něčím hodně podobným, synovi byla diagnostikována LMD. Do školky nechodil, pouze na tehdy povinnou předškolní přípravu. Ve škole byly problémy, první dva ročníky zvládal, učitelka tehdy o této diagnoze lecos věděla a věnovala se mu individuálně. Ve 3. třídě ho učila kráva (a to se hodně mírním ve výrazech), tehdy ještě navíc u něj zjistili vadu zraku a ona vůbec neuznala, že něco takového může být. Byl to velice krušný rok pro něj i pro nás, běhání po doktorech, po vyšetřeních, potom následovaly hovcry s tou zabedněnou krávou. Řešili jsme to změnou školy. Zpočátku měl také problémy, já se nechala ve škole zaměstnat jako hospodářka, abych byla eventuelně nablízku. Vše se srovnalo. :-) Ted' je to dospělý zdravý muž.
Dnes původní diagnozu LMD nahradila ADHD a je 50% šance, že v pubertě se to srovná. Držím palce, všechny co mám. :-)

8 Alisa Alisa | Web | 18. března 2011 v 22:18 | Reagovat

Priateľova dcéra to má tiež, bohužiaľ spojené s nejakou vadou vo vývine (fakt sa v tom presne nevyznám), takže má síce 5, ale správa sa na 3 .

9 Jířa Jířa | 19. března 2011 v 23:28 | Reagovat

Ahojky:-) jako bych četla o Kubčovi:-D ale to víš:-)))my dostali pro andu takový cvičení na zklidnění  cvičíme s ní každej den 10 minut bereme k tomu i Kubíka.Hele musim tě trochu potěšit,časem se to zlepší.Je spousta cvičení jak aspon trochu ADHD zmírnit.U Kubíka se to  trochu povedlo.Ikdyž ty emoce občas to je mazec a přemejšlim, jestli jít rovnou na psychiatrii:-)Ale pak si říkám ale co.Je jinej než děti jeho věku.Je hloubavej, mluví o věcech o kterých děti myslim moc nedumaj.Bůh, smrt atd atd jako váš Kubča.Trénuje nás v trpělivosti..mě se celkem daří s tatkou je to horší, ale nějak to jde:-)jen ty nahluchlý holky  k tou... to Kuba nese těžce... ale bude dobře:-) ozvi se..měly bychom někdy na kafčo:-D

10 Tereza Tereza | 23. dubna 2011 v 21:14 | Reagovat

Dobrý den. Moc se mi líbí Váš způsob psaní :) Pro mě příjemné odlehčení :) Škoda, že učitelé na běžné ZŠ si doteď myslí, že ADHD je spojeno s nižším IQ, případně, že se "to dá vyběhat" :(( Učitelka nám "poradila", že bychom měli víc přitlačit v synově výchově. Doslova řekla, že by zasloužil pár facek (a že se to zlepší).

Koukla jsem do jednoho Vašeho komentáře (18.3.)...všechny dys spadají do SPUCH (Specifické poruchy učení) a ADHD+ADD spadají do LMD (Lehkých mozkových dysfunkcí). ADHD je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (H - hyperactivity), ADD "jen" porucha pozornosti.

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 21:34 | Reagovat

[10]: Máte pravdu. Mám ale zkušenost, že specifické poruchy učení mají všechny děti kolem mě, které byla zařazeny do ADHD, takže jsem to tam zasunula. Moc jsme to v článku specifikovat nechtěla, bylo by to odborné. Spíše jsem chtěla ukázat, jak se takové dítě chová. Kuba má prý jen štrejchnutí hyperaktivitou. přesto ho do ADHD zařadila. Opravdu přežívá mýtus, že ADHD = nižší IQ a rozmazlený fracek. Nervová labilita u nás znamená málo řezání až rozmazlenost. Dokonce jsem byla překvapena, že občas si to myslí i dětský psycholog. Naštěstí ta naše ne.

12 Tereza Tereza | 24. dubna 2011 v 15:39 | Reagovat

:) Mě právě potěšilo, jak srozumitelně je ten Váš článek napsaný. Našemu klukovi bude za nedlouho 13 - ADHD+dysgrafik. Doma a ve volnočasovkách nemáme problém, ale ve škole to vygradovalo do šikany ze strany učitelů. Např. musíme chodit každý den do školy, aby nám učitelé nahlásili "co zase provedl (případně neprovedl)". Zpráva z PPP, od dětského psychiatra a psychologa učitele naprosto nezajímá (to proto, že se vyjadřují ve smyslu - běžný puberťák jen s ADHD) :) Výchovná poradkyně si navíc plete dyslexii s dysgrafií. Takže děkuju za odpověď :) a jdu se dál pročítat Vaším blogem :)

13 Cirrat Cirrat | Web | 17. května 2011 v 21:04 | Reagovat

Ahoj, brouzdám kolem a natrefila jsem na tenhle prakticky 2 měsíce starý článek. Mno, podle článku na hospitalteachers jsem jasná jak pecka: šla jsem odshora dolů a zaškrtávala jsem všechny body, který mi dělají potíže. :-D Pak jsem se zamyslela nad svým manželem. No, raději nemluvit, jak to dopadlo. Holt, ta kritéria jsou dost obecná.

Potíž je v tom, že jsem se opravdu setkávala s dětmi, ze kterých se skrze ADHD rozmazlení a tupí frackové stali. A to nejen já. Ovšem to není chyba těch dětí - rodiče prostě neustáli situaci; například jedni si dcerušku kupovali a dovolovali jí všechno, aby měli doma klid, když měla problémy ve škole, dali ji jinam, pak zase na jinou školu, pak měla domácí učitele, prostě jenom proto, aby nebyly vlny. Díftce v životě nebylo předvedeno, že pokud něco chce, musí se taky snažit, a že si před ní všichni na zadek nesednou.

Druhý takový případ byla matka udolaná do apatie - kolovrátek opakující příkazy a zákazy, aniž by syna jakkoli ve skutečnosti usměrnila. Unavená ze situace, ze všeho. No a kluk řádil, protože nemusel nést následky svých činů a neměl vymezené žádné mantinely.

Takováhle situace je fakt drsná, obdivuju tě, že máš dost síly vůle se zapřít a držet krok a právě ty mantinely. Doktorka má pravdu, rozhodně je potřeba odměňovat nejen děti, ale i sebe. :-D

A tak držím palce. A jsem ve skrytu duše ráda, že jsem školu prolezla ve chvíli, kdy se o těchto diagnózách pro sichr moc nemluvilo :-D

14 hakuka hakuka | Web | 30. května 2012 v 17:42 | Reagovat

Když už jsem tu na tenhle článek narazila, nedá mi to se nevyjádřit. ADHD mi diagnostikovali asi v cca v osmi letech. Ne že by to bylo tak dávno, ale přecijen to byla doba, kdy s takovou "nálepkou" nechodilo každé druhé dítě. Alespoň já mám ten pocit, že se tahle diagnóza v poslední dobou šíří lavinovou rychlostí.
Paní učitelky na jedné nejmenované maloměstské základní škole tenkrát svorně prohlásily, že budu ráda, když dodělám učňák. Měla jsem slovní zásobu dvanáctiletého a od takových pěti tendence hlubokomyslně kecat do všeho, od politiky, přes dějepis až po biologii. Ale nějak jsem jim nezapadala do tabulek. Dívala jsem se hold na věci jinak a přišlo mi, že takové triviality po mě prostě nemůžou chtít. Vždyť proč se učit anglická nepravidelná slovesa, když je paní učitelka tak hloupá, že nevidí, že právo na život mají lidi i zvířátka? :-D Prostě divné dítě s vlastní hlavou. Ani nevím, jak se mé mámě povedlo mě ukočírovat a nezbláznit se z toho. Zvlášť když sestřička byla taky pěkné číslo. Pro změnu spíš ten typ odřená kolena než malý rozumbrada. Záchvaty vzteku, v takové té holčičí dvanáctileté pubertě jsem zase bez zjevného důvodu utíkala z domu.
Proč to píšu? Asi pro povzbuzení. Protože nemám učňák, ale gymnázium a před sebou státnice. Protože se cítím být naprosto vyrovnaným jedincem, který tuhle svojí "divnost" vlastně přijal za vlastní a vcelku pozitivní vlastnost. Prokrastinuji a odkládám, nikdy nic nedělám naplno, protože jsem nikdy nemusela, a když jsem nervózní, potřebuju si s něčím pohrávat v ruce. A zatraceně špatně snáším změny, od cestování přes takové hrůzy hrůzoucí jako stěhování. Ale jinak, no, normální nejsem a nebudu, ale jsem na to hrdá. A taky vděčná svojí mámě, že ten hloupý kus papíru na mém druhém stupni bez milosti skartovala s tím, že já úlevy ani zvláštní přístup nepotřebuju. Nějakým záhadným způsobem se totiž po tomhle kroku stalo z nezvladatelného divného fracka s papírem na hlavu inteligentní a velmi hloubavé, byť trochu roztržité dítko, kterému je jen potřeba před hodinou zabavit tu knížku, co ji jistě schovává pod lavicí. :-D
Jinak mám pocit, že mé mámě kdysi řekli, že ADHD může být spojeno buď s hyper nebo hypoaktivitou. Tedy že výsledkem může být buď malé torpédo, co neposedí, nebo naopak ten typ, co zůstane tam, kde ho člověk posadí a bude nehnutě civět do prázdna, hloubající nad něčím strašně hlubokým. :-D Jen nevím, jestli tohle dělení pořád funguje, nebo jestli to teď kategorizují nějak jinak. A taky jí řekli, že to spíš než genetikou může být způsobené přidušením při porodu, což mi silně nezapadá, ale nevadí. Inu, vědci tápají a my s nimi. :-)

15 rolex watches replica rolex watches replica | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:19 | Reagovat

Q. What happens to a hamburger that misses a lot of school?
http://www.writewatches.com/

16 ballroom wedding dresses ballroom wedding dresses | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 8:59 | Reagovat

This is most certainly the best most informative website I've seen yet,I am thrilled I unearthed .

17 replica christian louboutin replica christian louboutin | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:04 | Reagovat

A. He has a lot of ketchup time!
http://www.shoesfloor.com/

18 Stáňa Stáňa | E-mail | 26. února 2016 v 22:32 | Reagovat

Milé maminky. Mám pro Vás dobrou zprávu. Jsem speciální pedagog. 20 let privátní. Mám dospělého syna, který měl ADHD, dyslexii a dysgrafii, vykřikoval při vyučování a lezl učitelům ( mým bývalým kolegům ) na nervy. Měl to částečně dědičně a přes mé stresy v těhotenství. Dnes je inženýr, žije normálním pracovním i rodinným živote. Existují metody,
které si s tím umí poradit. Všechny vytvořili lékaři.  Je potřeba
odstranit unilaterální činnost mozku, dotrénovat chybějící nervové spoje, ev. odstranit stresové zátěže přes matku z těhotenství i z porodu, ev. neurofyziologický problém. Problém je, že naše psychologie,spec. pedagogika i psychiatrie nevyužívá vědecké poznatky z neuropsychologie, což je také lékařský obor,  a metody na nich založené. Mám raději název LMD než vytvořenou dg. ADHD, protože ADHD vyjadřuje jen část problematiky.
Pokud by Vás zajímalo více informací, napište, odpovím, abyste si mohly vyhledat skutečnou pomoc. Já v současné době do léta nové klienty nepřibírám, mám plno.  Je potřeba řešit příčiny, ne si o tom jenom povídat.

19 Larryhog Larryhog | E-mail | Web | 21. března 2017 v 20:04 | Reagovat

Sleep apnea is a very difficult thing to live with, both for the sufferer and for people living and sleep with him or her. If you fit into either of these categories, then you know just how frustrating it can be. Read through the tips found in this article to learn the best way to survive this problem!

You really need to do your best to lose weight if you have sleep apnea. Those who have sleep apnea typically have a neck circumference of 17 inches or more. This excess weight around the throat causes the airway to collapse more easily during sleep. Reducing your weight by even ten pounds can have a beneficial impact on your sleep apnea.

If you are over weight, going on a diet can reduce your sleep apnea, or in rare cases, eliminate it completely. Maintaining a healthy weight can help you breathe easier, so losing weight and maintaining a healthy weight when you have trouble breathing is an obvious step in treating your sleep apnea.

On easy way to help limit your sleep apnea is to stick to regular sleeping hours. When you stick to a sleep schedule that is steady and consistent, you will be more relaxed and sleep much better. Apnea episode frequency will be greatly reduced if you can get plenty of sleep every night.

Try your best to lay off tobacco and nicotine products. Cigarette smoke can irritate your upper airway causing it to swell up, subsequently hindering your ability to breath during the night. Quitting smoking could therefore, significantly improve your sleep apnea symptoms and will also improve your body's overall health and your feelings of well-being.

To help diagnose your sleep apnea, your doctor may ask you to keep a sleep log. This log is where you'll keep track of how much you sleep during the night, and other symptoms you may experience. Your partner can let you know if you snore too loudly, jerk your limbs, or stop breathing. Your doctor will then be able to tell if you suffer from sleep apnea.

Avoid any type of drugs or alcohol if you are experiencing any type of sleep apnea. Drugs and alcohol will slow down your respiratory system, and that is known to be one of the causes of sleep apnea. If you are struggling with this issue, try to get some professional help to overcome these addictions.

For people who smoke, the best way to correct a sleep apnea condition is to quit smoking. Smoking is one of the biggest causes of sleep apnea. When people stop smoking their risk of sleep apnea is reduced and they can get a full night sleep within days of quitting.

If simple changes in your lifestyle, such as regular sleep hours and losing weight, have not eliminated your sleep apnea episodes, it is time to consult with a sleep specialist. The specific causes of your sleep apnea can be evaluated, and an individual treatment plan can be designed for you.

Life after your CPAP diagnosis may seem overwhelming at first. However, there is a lot of help to be found if you look for it. This article has shared just a few easy ideas for dealing with your sleep condition. Start applying these today, and you will feel more in control of your life in no time.

<a href=https://www.viagrasansordonnancefr.com/>viagrasansordonnancefr.com</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama