Když jsem kouřila trávu

16. března 2011 v 10:43 | Edith Holá |  Téma týdne
Několikrát jsem ve svých článcích psala, že nemám dispozice k závislosti. Párkrát i někomu do komentáře. Nechlubím se s tím. Je to možná má záchrana. Tak to prostě je. Malé procento lidí nemá dispozice. Vždy mohu se vším skončit naráz, když se proto rozhodnu. Může to být čokoláda, nezdravá strava, cigarety, tráva, chemické léky ... Drogový guru a psycholog Timothy Leary říkal, že z drog si nemáme udělat lítačky, pak přestanou dávat to, co nám mají dávat a jenom jsme jejich otroci do zničení těla. Má pravdu. Kdysi jsem měla "vztah" s mužem, který byl abstinující perníkář. Sem tam si dal trávu a sem tam si píchnul perník. Tohle byly zase moje sebedestrukce. Divní muži v mém životě. On mi říkal něco podobného, když s drogou neumíš v těle zacházet, tak to nemá cenu. Má pravdu. Nemělo to cenu, nemělo to efekt, který jsem od toho očekávala. Zajímavé tvořivé zkušenosti nebo zajímavé sny a inspirace. On sám nádherně kreslil, když byl sjetý. Snad mu to "sem tam" zůstalo dodnes. U tvrdých drog to nikdy nevíte. Už první dávka může být otroctví.

Poprvé jsme se setkala s trávou právě u tohoto muže. V klubech jsem ji cítívala. Nádherně voněla po senu a létě. Ale fyzicky jsem se rozhodla ji ochutnat až u něho. Z jednoho doupěte jsme ji přinesli. On ji ubalil. Zapomněl, že nejsem zvyklá a tak jsem se zřejmě překouřila. Byli jsme na joint přeci jen pouze dva a byl to dobrý matroš. Žádný dobrý motýlkovský stav se nedostavil. Viděla jsem se jako kostra a každý pohyb mi trval bilion let. Takže jsem se vlastně ani nehýbala, ležela jsem a trpěla, protože jsem potřebovala čůrat, ale těch pár metrů k záchodu mi připadalo jako jít pěšky na Měsíc. Nakonec jsem usnula. Ráno už doma nebyl. Já před odchodem uklidila. Na stole ležel nějaký bordel, tak jsem to taky uklidila. Večer se přítel ptal, kde je tráva, kam jsem ji dala. Po chvilce vyptávání zjistil, že jsem to seno vyhodila do popelnice. Chvíli jsme se váleli smíchy. Moje zkušenost mi dva roky stačila. Pak jsem při jednom koncertu zkusila dalšího jointa. Bylo nás na něj víc, takže jsem si říkala, že si to uhlídám. Nakonec jsme se prohihňali koncertem a bavili jsme se o křečcích. Z nadhledu jsem si říkala, že je to příšerná škoda, že si neužíváme tak dobrý koncert. Jenže droze musíte v těle nechat volné ruce, podřídit se jí, jinak to nelze. Ovládne vás. I to málo. A tohle nemám ráda. Nic a nikdo mě nesmí ovládat. Jsem typ, co má rád vše pod kontrolou a jiné stavy si přivozuji jen meditacemi a tancem. To není chemie v těle, kdy musíte otrocky čekat, až přestane působit. Ještě jednou jsem podlehla. S hašišem. Všichni říkali, že chutná líp, žádný debilní stav po něm není a že chutná jako čokoláda. Vykouřili jsme něco v lese. Docela chutnal. Pak jsme bloudili a hihňali se. Pamatuji si jen, že jsem se strašně chtěla zbavit toho hihňání a pocitu, že jsem jak pitomoučká patnáctka. Nešlo to. Musela jsem zase čekat, až se ta látka v těle sama vstřebá. V hospodě už jsem si nedala a tak jsem taky viděla, co to dělá s ostatními.

A tohle vše řeknu svým synům. Dětem se nemá lhát a zakazovat něco, co sami děláme. Vede je to k ambivalenci. Stejně tak to udělala má kamarádka a její tři dnes už velké holky na ničem závislé nejsou. Milé děti, ano, jedna dvě cigarety za den po mnoho měsíců navodí motýlkovský pocit. Ale těch patnáct až šedesát za den ne. Budete otroci, kteří si všude budou zapalovat. Kteří kvůli tomu budou muset v noci vstát, druhému budete smrdět a pokud se budete chtít před početím potomka čistit nebo se cigaretové závislosti vzdát, tak to trvá dva roky, než se krev vyčistí. Milé děti, jointy jsou také občas skvělé, pokud se chcete prohihňat večerem. Ale dlouhodobé denodenní kouření vás zpomalí a vymaže krátkodou paměť. Nebudete schopni si ze souvětí zapamatovat druhou půlku. Moje zkušenost se studentem Menzy u nás v knihovně na praxi. Školu musel nakonec přerušit.

Na školách jsou protidrogové programy. Jenom jeden mi přijde účelný. Zpočátku dokument ukáže pozitiva drog. Pak ale ukáže tělo kuřáka, alkoholika, reakce travaře ... smutné sociální dopady v rodině a ve vztazích vůbec ... A nakonec přijde živý narkoman. Nejlépe takový co si píchá už jen do jazyka, protože všechny žíly má rozpíchané. Ukáže jim boláky a svým drogovým jazykem jim nesouvisle povypráví, jak žije. Vyduněnce po nějaké taneční droze by bylo také zajímavé přivézt. Tanec miluji. Vybírám si takový styl, aby mi přivodil extázi sám o sobě a nemusela jsem do sebe cpát chemii.

(K tématu týdne: Kouření, v pondělí jsem ještě napsala Cigareta je pro mě víc než ty)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 iSaid iSaid | Web | 16. března 2011 v 10:51 | Reagovat

dost dobře napsané.. máš toho dost za sebou.

2 Alisa Alisa | Web | 16. března 2011 v 10:53 | Reagovat

Tiež mám to šťastie nestať sa závislou . :-) Ale trávu som nikdy nemala rada; u nás išiel skôr kokaín a LSD... a crack . Aj fajčiť som prestala bez jediného problému a to som tomu holdovala dosť dlho...

3 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 16. března 2011 v 10:56 | Reagovat

Ještě trochu k těm závislostem:-)
Pokusím se dohledat ve skriptech, jak je to s tou závislostí. Já si jen pamatuji, že jen pár procent lidí nemá dispozice k závislosti. Myslím, že patřím k nim. Na ničem jsem závisle neskončila. Ale je pravda, že jsem nezkoušela tvrdé drogy. U nich totiž člověk možná nemá volbu už po prvním vyzkoušení.
Tak a u těch, co mají dispozice k závislosti záleží na prostředí, v němž vyrůstali, na vztahování se v dětství (pozitivní a pevná vazba nebo ne), na pevné vůli a vztahu k životu a sobě a pak je to u někoho individuální cesta, i když má dobré dětství. Poté člověk může sjet po šikmé ploše jen a jen z vlastního rozhodnutí. Nikdo za to není vinen.

4 Ej Ej | Web | 16. března 2011 v 10:56 | Reagovat

Nádherně napsané a víceméně souhlasím. Tvrdé drogy zamítám, cigaretu si dám, ale jen když je příležitost (cca 1-2 za měsíc) a trávu - když je příležitost a peníze. To je asi ten největší problém na trávě. Ilegalita a neskutečně vysoká cena. Ale když už se pro to někdo rozhodne, tak musí platit. Penězi, duší i tělem. Já se platit rozhodla, a zatím teda nemusím nic reklamovat. ;) Ale to je každého věc. Podle mě je lepší dát si v depresi přírodní brčko než nějaká chemická placeba. Ale jak už jsem řekla, je to každého věc.. :)

5 ▓▒ Mary Depp Snape ♥ ▒▓ ▓▒ Mary Depp Snape ♥ ▒▓ | Web | 16. března 2011 v 11:10 | Reagovat

krásně píšeš..já osobně jsem nikdy nepotkala "perníkáře"..tráva,cigára..u nás letí,ale to je tak vše. No..jo i špatná setkání člověku něco přinesou.

6 Sheenie Lockwood Sheenie Lockwood | Web | 16. března 2011 v 11:27 | Reagovat

Někde jsem slyšela, že kouřit marihuanu je v nějakém státě povoleno hulit marihuanu, ale už nevím kde....

7 Shariony Shariony | Web | 16. března 2011 v 11:53 | Reagovat

Moc krásně napsaný. Tráva mi vůbec nevoní, je hodně těžká a dělá se mi trochu mdlobno jen ji cítím. Hihňám se občas bez příčiny i tak :-D

8 Mami Mami | Web | 16. března 2011 v 11:54 | Reagovat

Milé děti, všechno co vám říkáme je stejně na nic, protože kámoši ze školky to vědí přeci lépe.

9 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 16. března 2011 v 12:00 | Reagovat
10 Destiny Destiny | Web | 16. března 2011 v 12:02 | Reagovat

Môj spolužiak v devine na zš, začal s drogami, bol to úplný blázon sám o sebe a keď začal brať drogy, začal byť úplne mimo, zmenil sa.
Teraz sme už na strednej. A ja neviem čo s ním je. Ale keď som ho videla naposledy, bola to živá troska. Bolo mi ho ľúto, pretože to býval dobrý kamarát, ktorý mal síce trable, ale aspon bol ako tak normalny, teraz je žijúca mrtvola v ludskom tele.

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 16. března 2011 v 12:04 | Reagovat

[8]: Kuba zatím nic o drogách ze školky nepřines. Holky už jo? Zřejmě budu muset začít velmi brzo se svou protidrogovou výchovou. Bohužel kluci mají v genech závislosti z obou stran. Z tátovy strany jsou prolezlí silným kouřením od nepaměti a děda byl alkoholik. Z mé strany byl děda taky alkoholik. Jejich táta hulí a ještě o tom mluví jako o cigárku. Fakt láska největší. Může mě vzít čert.

12 Kerria Kerria | Web | 16. března 2011 v 12:48 | Reagovat

Bohužel žádnou osobní zkušenost ani s cigaretami ani s drogami nemám, tak nemám dětem k tomuto tématu mnoho co říct.

[8]: Velmi moudrá slova. V určitém věku  už jako rodiče nemáme nad svými dětmi žádnou moc. Kamarádi totiž všechno ví líp.

13 signoraa signoraa | Web | 16. března 2011 v 12:57 | Reagovat

Já se docela bojím o generaci dnešních dětí. Co je čeká, čím si budou muset projít?
Sama jsem trávu také zkusila a po vykouření jointa jsem čekala, co to se mnou udělá. Nekonalo se nic, jen mi trochu ztuhly tváře a zpomalily se moje reakce. Byl to můj první a současně i poslední pokus.
Dcera, která studovala výtvarnou školu, říkala "že v tom jede většina školy". Nelhala, sama jsem se o tom přesvědčovala, když jsem jí sypala trávu v pravidelných intervalech do záchodu. Nepropadla tomu, naštěstí, jen chtěla být IN a nechtěla se lišit od svých spolužáků.
A co teprve čeká ty malé, kteří mají ještě život před sebou?

14 Ahoj, navstiviis blog me kamosky? http://officialy-girls-site.blog.cz/ Ahoj, navstiviis blog me kamosky? http://officialy-girls-site.blog.cz/ | 16. března 2011 v 14:20 | Reagovat

Ahoj, navstiviis blog me kamosky? Ahoj, navstiviis blog me kamosky? http://officialy-girls-site.blog.cz/

15 jezura jezura | Web | 16. března 2011 v 14:42 | Reagovat

Když to tak čtu, tak si říkám, že jsem ráda, že to všechno tak dobře dopadlo. Někdy se hrozím toho, jak někteří těm drogám propadnou tolik, že jim nezáleží na životě. To musí být strašné! Jinak dík, že jsi to tak hezky napsala, třeba to někomu pomůže. 8-O

16 Janinka Janinka | Web | 17. března 2011 v 14:10 | Reagovat

[8]: A co nevědí kámošky ze školky, spolehlivě vědí prvňáci. Kolikrát nestačím zírat, s čím mi ten můj prvňák chodí domů... 8-O

17 Nancy Nancy | Web | 17. března 2011 v 23:35 | Reagovat

ach, keby sa take protidrogove programy aj realizovali... :/

18 Lasička Lasička | E-mail | Web | 20. března 2011 v 13:58 | Reagovat

Hezky napsané. Ze začátku mi tvůh příběh hodně připomíná můj vlastní.

19 rolex replica rolex replica | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:24 | Reagovat
20 Fakss Fakss | 17. února 2013 v 11:00 | Reagovat

Ty tvoje stavy můžou bejt všem fetkám k smíchu,říkám že není špatný to co říkáš ale musíš si to nejdřív zažít než budeš poučovat jiné ;)

21 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. února 2013 v 11:10 | Reagovat

[20]: Já nepíšu pro fetky. Píšu pro ty, co nechtějí do toho spadnout a pro mámy, které svým dětem říkají nepravdy a pak se diví.

22 Fakss Fakss | 17. února 2013 v 22:51 | Reagovat

a jak to potom má máma předat svému závislému potomkovi když mu bude matka připadat akorát tak k smíchu?

23 empire waist wedding dresses empire waist wedding dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:42 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama