Panelákové hvězdy v městské poušti

4. února 2011 v 22:07 | Edith Holá |  Téma týdne
Tolik lidí odchází hledat sebe sama a Boha na poušť. Prý odcházejí tam, kde jsou ještě vidět hvězdy. Tak málo lidí ve městě věří. Mají to na svědomí stále rozsvícené pouliční lampy? Světelný smog? Ve městech není tma ani v noci. Možná o to větší tmu máme sami v sobě.
Ozářená ulice

Odpojila jsem monitor a sundala jsem ho ze stolu. Místo něho jsem si sama sedla na stůl a nohy zkřížila do tureckého sedu. Mé okno začíná v úrovni stolu. Odhrnula jsem závěs i záclony. Přede mnou se rozprostřela městská poušť. Jeden panelák vedle druhého. Dívala jsem se a dívala na část tohoto světa.
Paneláky v noci
Najednou jsem měla pocit jako kdybych otevřela okno své duše. Tmavé noční oblohy jsem ze svého úhlu viděla jen kousek. Okna paneláků zářila jako diamanty. Jeden přibyl, aby druhý zmizel. Městská poušť zářila bezpečím. Jedno okno se rozzářilo jako velká hvězda a z jiného blikotala mihotavá televizní modř. Další okno ozařovala malá lampička u okna. Jinde prosvítala teplá oranžová zář. Barevné démanty noci.
Paneláky v noci 2
Jsem městský člověk každým coulem. Když jsem přemýšlela, co napsat k tématu noční obloha a přečetla si pár vašich romantických textů o ležení v trávě a patření na hvězdy, zjistila jsem, že to není má taneční parketa. Texty tohoto typu ve mně navodily stejnou tíseň jako každá noc pod širákem. Vždycky jsem měla pocit, že na mě ta obrovská obloha posetá hvězdami spadne. Nebo se z ní náhle zřítí nějaký černý pták. Pokaždé, když se dívám na oblohu v noci, nemohu se jí vydat všanc. Musím vůči ní zaujímat bezpečný postoj. Nebo se na ni dívat z bezpečí domova.

(K tématu "noční obloha" jsem ještě napsala Večerní modlitbaPadala její hvězda ... na závoďáckém blogu jsme se synem napsali vzpomínku na egyptský Měsíc Měsíc byl třetím slovem mého bráchy)
Pouliční světla
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Soifong Soifong | Web | 4. února 2011 v 22:22 | Reagovat

to je tka krásně nap asané!!! ten dess!!!

2 Karushka a Adushka Karushka a Adushka | Web | 4. února 2011 v 22:31 | Reagovat

pěkná článek a moc hezký blog a dess :O)

3 Moon Lustre Moon Lustre | Web | 4. února 2011 v 22:32 | Reagovat

"Ve městech není tma ani v noci. Možná o to větší tmu máme sami v sobě." Brilantní.

4 AduSh AduSh | Web | 4. února 2011 v 22:46 | Reagovat

Woow :) Hledám pod stolem svou spadlou dolní čelist :D Tohle je úžasné

5 Kerria Kerria | Web | 4. února 2011 v 22:56 | Reagovat

Tak tohle je úžasné. Nikdy by mě nenapadlo přirovnat rozsvícené sídliště ke hvězdám, ale vlastně máš pravdu.

6 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. února 2011 v 23:01 | Reagovat

"Když jsem přemýšlela, co napsat k tématu noční obloha a přečetla si pár vašich romantických textů o ležení v trávě a patření na hvězdy, zjistila jsem, že to není má taneční parketa." Jaké štěstí. :-) Jinak by jsme nikdy nedostali možnost přečíst si takový úžasný článek. :-)

7 Arcana Arcana | Web | 4. února 2011 v 23:07 | Reagovat

Krásné, tohle se rozhodně povedlo :)

8 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 4. února 2011 v 23:10 | Reagovat

Jsem taky městskej člověk. Užívám si život ve městě a když přijedu na vesnici, užívám si toho, co ve městě není. Třeba tmu a ticho. Kdybych byl sám venkovanem, už by mi to nepřipadalo tak vzácné.

9 edithhola edithhola | E-mail | Web | 4. února 2011 v 23:13 | Reagovat

Tak vám všem děkuji. Fotky jsou ze včerejška speciálně pro vás všechny. Opravdu jsou to městská světýlka.

10 pavel pavel | Web | 4. února 2011 v 23:58 | Reagovat

Každý je jiný... na mne noční nebe nepadá, právě naopak a ani v sobě tmu nevidím, jen stejný svět jako ten venku, protože i tam je nekonečno.
To víš že si můžeš vzít do žebříčku, mám to brát jako poctu, nebo odstrašující příklad? :D

11 punerank punerank | E-mail | Web | 5. února 2011 v 0:49 | Reagovat

Často už po druhé hodině v noci slyším dva tři ptáčky, jak si zblblí ze světel zpívají. Pěkně se  ten zvuk nese tichem, aut už nejezdí tolik...Pěkně ty "městské" hvězdičky vykresluješ:) spíš bych si myslela, že tolik světel musí člověka rušit... Nevím, nemůžu posoudit:)

12 Janinka Janinka | Web | 5. února 2011 v 10:33 | Reagovat

Když jsem ještě jezdila ka babičce na vesnici, kde neexistuje pouliční osvětlení (protože tam prostě žádné ulice nejsou) a stavení jsou od sebe vzdálená minimálně kilometr, chodívala jsem se večer koukat na hvězdy. Neuvěřitelné, co se tam dá všechno vidět, spousta satelitů, letadel, měsíc je najednou nějaký větší, hvězdy jasnější... A mě bylo vždycky tak nějak ouzko, možná tím, že široko daleko nebyla ani noha a já měla strach.
Ráda si sedám na parapet našeho okna v obýváku. Sice večer nevidím ani světla paneláků, ani hvězdy, ale světla z kostela a osvětlená hlavní třída má taky svoje kouzlo...

13 Katka824 Katka824 | Web | 5. února 2011 v 12:07 | Reagovat

Máš pěknej blog !!!!!!!!!!!!!! Kukni se na můj třeba si ho oblíbíš jako já ten tvůj ! : http://katka824.blog.cz/

14 Vendy Vendy | Web | 5. února 2011 v 13:20 | Reagovat

Nádherný výhled máš ze svého okna... a krásné fotky jsi pořídila. Mají atmosféru! Nejvíc mě oslovila hned první, s výhledem na stromy, skrze které prosvítá pouliční světlo.
A máš pravdu, světýlka v městě vypadájí jako blízká a neznámá souhvězdí. A znamenají bezpečí, protože je to svět, který známe.
Ano, světla na obloze  jsou vzádlená. Když se dívám na hvězdy, je to úchvatný pohled. Ale taky mám občas pocit, že mi zem ujíždí pod nohama a že mě ten vesmír vcucne jako zbytečný a marný drobek. Hvězdy v noci a noční obloha jsou nádherné. Ale taky trochu děsivé, protože při pohledu na ně si člověk uvědomí svou vlastní nicotnost a pomíjivost.
Tedy, tento pocit nemusí mít každý. Já ho mívám.

15 Johanka Johanka | Web | 5. února 2011 v 18:36 | Reagovat

Máš podobné myšlenky jako já, někdy mě fakt mrazíš :-)

16 Malkiel Malkiel | 5. února 2011 v 18:53 | Reagovat

Tvé pocity ze tmy bych nazval "plný pytel strachu". Původní pračlověčí strach ze tmy, kde na nás může číhat divá zvěř.
Já jsem na tom podobně jako David Bachmann. Z civilizace i z přírody si vychutnávám to, co nabízí oproti druhé straně. Ale ani v jednom bych nechtěl být natrvalo. Když jsem 14 dnů v jednom kuse na chatě, kde si svítím petrolejkou, tak si začínám připadat jako Tarzan a následně prchám aspoň na půl dne do okresního města za civilizací.

17 Malkiel Malkiel | 5. února 2011 v 18:54 | Reagovat

[14]: Vendy: Nic jiného než drobky taky ani nejsme.:-D

18 signoraa signoraa | E-mail | Web | 5. února 2011 v 20:16 | Reagovat

Téma máš zpracované naprosto originálně. Fotky mají zvláštní atmosféru. Ono tady v Praze je opravdu víc světel mimo oblohu. Z okna vidím Dědinu a světla kolem letiště.
Ovšem dnes, když jsem se vrátila večer domů jsem po hodně dlouhé době viděla i hvězdy na obloze a malý srpek měsíce. Snad díky větru se obloha vyčistila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama