Je mi líto, že se loučím s CKMM na svém blogu

14. února 2011 v 22:02 | Edith Holá |  Svět blogu
V lednu jsem četla článek "Některé věci zůstanou a jiné odejdou" od Polgary. Vůbec jsem netušila nebo jen pramálo, co za kopec emocí za tímto článkem může být. Dnes to sama vím. Polgara tak učinila po mé otázce na Blog spisovatelů, jestli je dobré mít na blogu to, pro co chce člověk jednou najít nějakého nakladatele. Kamarád exnovinář mi napsal, že jsem sebevrah, když nechávám lidem nahlížet přímo do kuchyně psaní románu a mám na blogu téměř hotové dílo. Počastoval mě označením maniakální altruistka a nebezpečně bezhraniční člověk:-) Podle něj mi to pak nikdo nikdy nevydá. No, není tomu úplně tak. Někdy velká čtenost na blogu naopak může vydavatele upoutat. To jsem se později od jednoho nakladatele dozvěděla. 
CKMM - rozevřená kniha
Když mi včera přišlo varování od dalšího člověka, že mám "Cestu k mým matkám" stáhnout z blogu a pokud někomu předám originál, tak si to mám dokonce nechat podepsat. To už mě zarazilo. Dáma dokonce pravila, že by mi mohl někdo ošklivě ublížit tím, že by ji dotyčný dopsal sám. Připadalo mi to hodně přitažené za uši, ale na konec jsem si po šílené noci řekla, že ať je to jak chce, tak stažení CKMM z blogu je realisticky logickým krokem. Našel se někdo, kdo by to vydal. A anketa na blogu, který z příběhů byste si přečetli jako knihu nejdřív, proběhla. Jednoznačně vyhrála Cesta k mým matkám. 

Téma adopce a pěstounství je kontroverzní, ve společnosti nedořešené a bolavé. Ale když jste mě neukamenovali vy a dokonce dál čtete mé články, tak potenciální čtenáři mě snad také nezničí. 

Kdybych byla uplakaným člověkem, tak bych stahování z blogu oplakala. Bylo a je mi to moc líto. Už jsem si zvykla, že tu je. K mému blogu patří. Byly to první texty, které jsem na blog začala v červenci 2010 psát. Díky hledání mé bio mamky jsem blog založila. Z přetlaku emocí jsem začala neznámemu blogovému světu sdělovat své pocity, svůj příběh. Mou mettou bylo deset čtenářů na každou kapitolu. Ta byla překonána. Z té doby mám jen blogovou statistiku. Top list jsem si zařídila až v říjnu.

Když jsem psala příběh o mých matkách a o sobě, tak nebyl čas na design ani jakékoliv úpravy na blogu. Díky Labandě mám od prosince i krásný křehký design. Je mi líto, že CKMM opouští blog nejen kvůli blogu samotnému, ale hlavně kvůli blogové komunitě. Neodmyslitelně patří k vám i vám. Mým prvním čtenářům. V anketě jsem najednou pochopila, že CKMM přečetli i blogeři, které ani neznám, protože nikdy nezanechali komentář. Přesto v anketě se náhle ozvali. A kdo ví, kolik takových čtenářů ještě bylo. A snad i bude:-)

Nakonec jsem udělala takovou malou úlitbu. Zanechávám na blogu ukázky. Ještě pár přidám. Zvláště ty, kde je více komentářů. Najdete je v rubrikách vlevo pod stejnojmenným názvem. 
CKMM - rozevřená kniha
Autorkou grafiky je Labanda

ŽEBŘÍČEK k TT "smysl života" najdete ke konci předcházejícího článku zde
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | E-mail | Web | 14. února 2011 v 22:11 | Reagovat

Mám obrovské štěstí, že jsem měla tu čest si CKMM přečíst tady na blogu. A vzhledem k tomu, že jsem navíc knihomol, knihu až vyjde, si určitě koupím a budu jí číst znovu. Držím palce, abys jí co nejdříve dokončila a pak aby se dočkala knižní podoby. :-)

2 Dubious cat Dubious cat | E-mail | Web | 14. února 2011 v 22:15 | Reagovat

Tedy mrzí mě, že jsem nestihla přečíst úplně všechny CKMM, ale rozhodně si to někdy dočtu, v papírové podobě:) Hodně štěstí!! :)

3 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 14. února 2011 v 22:24 | Reagovat

A mě mrzí, že jsem ji nečetla vůbec :)
Tak snad někde v obchodě to najdu ;)
Přeji hodně štěstí, ať to vyjde :)

4 Vendy Vendy | Web | 14. února 2011 v 22:30 | Reagovat

A já jsem moc moc ráda, že se mi podařilo si ji přečíst (a že jsem čtení neodložila na později, jak mám zvykem.)
A hernajs, teď mě mrzí, že jsem si povídku nestáhla (teď vidím zdvižený prstík varovný - běda porušovatelům autorského zákonu!)
Ale ne, nevydala bych to za své dílko, jen bych se tím občas pročetla. Ale pokud bude tvá povídka (nebo to bude celá kniha?) vydaná, myslím, že bych ji koupila.
Jen, jestli se tato akce opravdu uskuteční, doufám, že dáš vědět!
A myslím, že část povídky bys mohla opravdu na blogu ponechat, třeba první část. Abys navnadila případné čtenáře...
A znovu opakuji, že text byl úžasný a jsi jedna z nejlepších!

5 Taychi Taychi | Web | 14. února 2011 v 22:34 | Reagovat

Hdoně štěstí, štěstí přeje připraveným ;)

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 14. února 2011 v 22:58 | Reagovat

[3]: Ukázky najdeš v rubrikách vlevo pod stejnojmenným názvem.

7 sayury sayury | Web | 15. února 2011 v 0:04 | Reagovat

Jsem ráda,že jste(jsi?) se rozhoupala a začala realizovat své sny, ikdyž to něco stojí, možná v budoucnu zjistíte, že to přeci jen nebyl tak špatný krok,stáhnout "cestu" z blogu, každopádně pokud kniha vyjde, rozhodně si ji koupim! :)
Držím palce!

8 adaluter adaluter | Web | 15. února 2011 v 0:41 | Reagovat

Nesmutni, raduj se, je to velká příležitost a zasloužíš si jí, myslím, že už teď máš spoustu budoucích, hrdých majitelů tvé první knihy, kteří se budou chlubit: "jo, to jsem četl, ještě když to paní spisovatelka začínala psát na svém blogu". :-) Hlavně nám dej vědět, kdy se vypravit do knihkupectví.

9 Janinka Janinka | Web | 16. února 2011 v 8:20 | Reagovat

Blé blé sarkblé, zrovna, když jsem se rozhoupala a přečetla první kapitolu. No dobře, ty jedna, tak já si tu knihu pak asi budu muset koupit... :-D Moc ti to přeju, hlavně pak dej vědět, kdy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama