Ani jsem netušila, že můj včerejší článek o počátku výchovy k vonění se, způsobí takový rozkol mezi blogery. Nabyla jsem z komentářů dojmu, že zde je tato kultura opravdu naprosto zakrnělá. Po napsání článku, že našemu pětiletému synovi jsme splnili jeho přání a těžce mu sehnali dětské miniparfémy Cars pro kluky bez alkoholu, se i mladí lidé domnívají, že na něj liji hektolitry jakéhosi smradu. kdyby to bylo za dob totality, uměla bych si ten zápach představit. Izdelano v CCCP. Starší se zase domnívají, že ty hektolitry jsou se škodlivou chemií.
Kamarádka mi nedávno říkala, že má radši v Česku zimu. A proč? Protože lidi tolik nesmrdí. Lidé na Západ i na Východ od nás se voní. My jsme takový ostrůvek smraďochů. Dobrá vizitka. Ještě že nemám radikální vlastenecké sklony, ale naopak se stydím za Čechy, co pořád ještě jezdí k moři s paštikama, vypadají jako hadráři z tržnice, kradou a ještě smrdí.
Kdy se u nás začne s touto kulturou? V komentářích doporučované deodoranty pro mé dítě nepoužívám ani já. Dělají na kůži potah. Některé dokonce bílé fleky. Naše rodina asi patří k těm kosmopolitním Čechům, co se voní. Kdysi jsem četla výrok Hany Hegerové, že když neměla peníze, tak poslední dala za krásnou vůni a radši jedla jen suché housky. Její Levandulovu znají téměř všichni. Byla by to nádhera, kdyby si většina z nás uměla namíchat svou vůni. Do nějakého základního oleje by si každý přikápnul kapky bio silice a každý by voněl jinak, podle své nálady, podle svých potřeb a přání ... Kůže je po pravidelném natírání olejem vláčná a hebká. Každá silice dokonce má jiný účinek pro naše zdraví. Citron je dotoxikační a voní jako čistota sama. Mandarinka je na radost. Pomeranč proti workoholismu. Benzoe vám vrátí pocit bezpečí. Eucalyptus nejen na cesty dýchací. Borovice na vztahové problémy. Růže a mateřídouška podpoří mateřskost a ženskost. Růžový olejíček na přivítanou jsem zodpovědně měla i v porodnici. A naše známá levandulka? To je léčivá a moudrá babička. Zklidní, uvolní svalové napětí, zpomalí, pohladí, ukonejší. Prošla jsem základním kursem aromaterapie a až děti trošku dorostou zase bych se tomu chtěla věnovat. Levanduli nosíme ale u sebe pořád. Je to snad jediná silice, která může přijít na kůži bez oleje. Zatáhne bouli, vydezinfikuje škrábance, zklidní emoční dětskou hysterii ... Když chcete dobře vonět, nesmíte šetřit ani na silicích, ani na opravdových parfémech. Bohužel. Laciné silice jsou tak maximálně do aromatické lampičky. Laciné spreje, voňavky, deodoranty jsou leda tak do koše. Jejich vůně se s vaším pyžmem většinou zvláštně promíchá a nebo po dvou hodinách už není cítit. Drahý parfém vydrží opravdu po celý den.
Vaše doporučované mýdlo? Nevím, nevím, co tím myslíte. To normální, co dnes už nikdo nepoužívá, bych na kůži svého atopického syna vůbec nesměla dát, protože vysušuje? Nebo sprchové gely? Chemii z nich cítím i já. Synové mají speciální olejový přípravek do koupele z lékárny. Nebo hipoalergenní. Dětské parfémy, které si syn přál mu vůbec nevadí. Kuba je decent po nás. Jedna kapka za ucho a jedna na zápěstí a jde se do školky.
Vůně se kolem nás točí vlastně dlouho. Manžel za totáče prodával zahraniční parfémy v Tuzexu. A jak si ho ženy předcházely! Pozná ještě dnes, co za komponenty parfém obsahuje a umí jejich typologii podle barev (např. dřevité vůně jsou červené). Prodával, protože mu bolševík nedovolil studovat. Má polorodná sestra je zase obchodní zástupkyní velké kosmetické firmy.
Mám ráda lidi, kteří decentně voní. Kteří jsou pro oko hezcí tím, co mají na sobě. Právě takoví Franzouzi, Španělé ... Jeden španělský kněz nám jednou v baru vyprávěl, že on to má opravdu tak, že nechce lidem ubližovat ani tím, že by byl ošklivě oblečený nebo by smrděl. Kdysi jsem četla Židovku z Toleda, protože jinak bych nebyla člověkem podle mého španělského kamaráda:-). Možná něco mi ta kniha opravdu dala. Vím z ní, že muslimská kultura mezi křesťany a Židy přinesla vůni. Díky Bohu! Prosím, pěstujte a kultivujte tuto kulturu. Opravdu v létě, když prší, tak z tramvaje utíkám.
Jedenácté přikázání je jen a jen moje literární nadsázka.
Matěj si zatím jen s mini parfémky hraje:-)
My s manželem máme většinou vůně s ciziny. Když dochází nastane horor, kde je vzít ... Balíček z Ameriky naposledy nedošel, takže jako zdroj pro vůně špatný a peníze fuč. Manžel zase bude muset brzy někam vycestovat, aby naše oblíbené sehnal.
David Bachmann | 
Gabriel Decay | 
Krasivija | 
já si u toho taky vybavila peníze 
a jde to taky zálohy do vztahu. Já to nedopsala ten komentář a usnula jsem, vůbec totiž nic jinýho kromě spánku nedělám 
No já teda díky zrakový vadě moc neřeším to oblečení. Neoceňuju ho na druhých a tak i já chodím nejradši v džínách a tričku od Aziatů. Ale za vůně utrácím poměrně dost. Máme jednu kamarádku, co žije v Rakousku a když k nám přijede, tak si předvádíme vůně. Má na ně poněkud divný vkus, ale vůně stejně jako muziku vnímáme subjektivně. Kdybych neměl doma aspoň pět parfémů na výběr, asi bych se necítil dobře.