Skrz hromy a blesky nelze zaslechnout tichá slova

4. září 2010 v 20:00 | EdithHola |  Téma týdne
Nemám ráda žádnou bouřku. Ani letní, ani jarní, ani podzimní, ... ani písečné, "co bez ustání mění směr". /1/ Nemám ráda bouři v sobě. Vadí mi hromy a blesky ve vztazích k dětem. Nemám ráda bouřkové mraky mezi dospělými. Rozumem sice chápu, že bouře mají mnohdy své opodstatnění. Napětím napěchované mraky se uvolní a zem, která stejné napětí pociťovala, svlaží déšť. Opravdu svlaží? Nebo je to při bouři bičující déšť?

Pamatuji si děsivý pocit při četbě Babičky, kdy šílená Viktorka se za divoké bouře schovává pod stromem, nepříčetně se směje a ... blesk ji zabije. A nedávno jsem zase četla, jak mladý muž nechal své nahé tělo vystavené prudkému dešti. Murakamiho popis očisty deštěm mě nenadchnul. Patnáctiletému Kafkovi Tamurovi se konečně podařilo zůstat na dešti a stát se "beze zbytku součástí deště". /1/ Ve mně to však zanechalo podivný pocit. Přesto se mi ale líbí věty jeho alter ega: "Ty ji pochopitelně překonáš. Tu bouři. Tu symbolickou, metafyzickou bouřku. Ale i když je jen symbolická a metafyzická, stejně tě pořeže jako tisíc břitev..." A na konci tohoto románu je "Až bouřka přejde, sám vlastně nebudeš pořádně vědět, jaks ji přestál. Nebudeš mít ani jistotu, jestli vůbec přešla. Jistá je jen jedna jediná věc: až z ní vyjdeš, budeš někdo úplně jiný než na začátku." Jenže proč existují vnitřní bouře? Protože něco není vpořádku. Jsme k ní donuceni. Tak jako Kafka Tamura, který utekl z domova, protože ho otec proklel a matka ho kdysi opustila.

Vzduch se po bouři vyčistí a začne vonět.  Intuitivně však cítím, že kdybychom včas říkali, co opravdu pociťujeme a uměli si s citem říkat, co potřebujeme a naslouchali potřebám a pocitům druhého, tak by bouří nebylo třeba. Vzduch by nebylo potřeba vyčistit, voněl by stále. Voněl by empatií, láskou a dobrem. 

Tak to chodí v kultuře apolinského typu. Ideálem je člověk, který se vyhýbá konfliktům a žije v souladu s okolím. "Absence hněvu má u těchto lidí kouzelnou moc." /2/

V naší civilizaci je bohužel bouří třeba. Možná za to vše draze platíme. Z celého srdce totiž věřím tomu, že Bůh nechodí s hromy a blesky, ale rád by se zjevoval v tichosti jako kdysi proroku Elijášovi. /3/Jenže my mu to neumožňujem. Milujem bouřky, hluk, liják, hromy, blesky a vlastně pořád nás něco hněvá ...


(K tématu týdne: Bouřka)


____________________________________________________________________________

1. Murakami, Haruki: Kafka na pobřeží (Knižní klub 2006)

2. Benedictová, Ruth: Kulturní vzorce (Argo 1999), Pueblané v Novém Mexiku str. 58


Hrom a blesky a ještě hlasitější zvuk polnice předcházel a provázel Boží slovo (Ex 19). O několik století později se prorok Elijáš vrací na tuto Boží horu. Tam zažívá bouři, zemětřesení a oheň stejně jako jeho předkové a byl připraven zaslechnout Boha v burácení hromu. Ale Pán nebyl v žádném z těchto známých mocných jevů. Když skončil hluk, Elijáš uslyšel "hlas tichý, jemný" a Bůh k němu promluvil (1 Kr 19).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FifinQa FifinQa | Web | 4. září 2010 v 20:05 | Reagovat

Krásný blog

2 Mami Mami | Web | 4. září 2010 v 20:38 | Reagovat

Jeden z nejlepších článků na téma týdne, vlastně ten nejlepší, co jsem poslední dobou četla. Výborně Edith.

Fifinka tu ovšem byla zase první.

3 medine medine | 4. září 2010 v 20:41 | Reagovat

Opravdu kouzelný článek.

4 Roxy. Roxy. | Web | 4. září 2010 v 20:44 | Reagovat

Krásně napsané, bouřka ve vztahu lidí je asi ta nejhorší...

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 4. září 2010 v 21:11 | Reagovat

Diky vsem. Za par hodin odletame k mori:-), takze se budu blogu venovat az zase za 14 dni.

6 Kerria Kerria | Web | 4. září 2010 v 22:11 | Reagovat

Krásně napsáno. Přiznám, že ty přírodní bouřky mám ráda. Je v tom něco krásného a zároveň trošku děsivého.
Bouřky mezi lidmi taky zrovna nemusím a snažím se jim vyhýbat. Někdy se snažím až příliš.

7 Myšák Myšák | Web | 10. září 2010 v 12:06 | Reagovat

Někdy nevím, jestli je horší bouřka v jednom člověku, nebo rozbouřené emoce několika lidí v jedné místnosti.

8 remotesassy remotesassy | Web | 28. dubna 2011 v 21:02 | Reagovat

Moc hezky napsané =))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama