Napíšu dopisy - CKMM 28

7. září 2010 v 19:53 | EdithHola |  CESTA K MÝM MATKÁM - nejen ukázky z knihy
Zítra odlétáme. Věci nemám sbalené. Co jsem tak mezi pobíháním našla, házím na hromady a teprv zítra během dopoledne to musím srovnat do kufrů. Domácnost je jeden velký chaos. Chybí babičky. Mám už od loňska seznamy věcí, které s sebou brát, které do kufru a které do letadla ... Manžel zítra snad najde hodinku nebo dvě, aby děti vzal ven a pak to systematicky sbalím a dům uklidím. O půlnoci odlétáme za teplem.

Zbytek si budete moci přečíst v mé knize Cesta k mým matkám, kterou vydá nakladatelství Jota.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kerria Kerria | Web | 7. září 2010 v 20:51 | Reagovat

Držím ti palce, ale dost pochybuju, že to k něčemu bude.
Nevím proč, ale mám z tvých článků dojem, že tě trápí postoj sourozenců k tobě. Nezlob se na ně, pravděpodobně jen chtějí přežít ve své rodině. Zažila jsem něco podobného, když mi bylo deset, máma se pohádala s babičkou a já s bratrem jsme se s ní nesměli stýkat. Občas k nám přišla, ale my ji nesměli pustit dovnitř, tak nám jen před domem předala sladkosti a dárky a zase šla pryč. A já ty její návštěvy nesnášela a dárky schovávala někam na dno skříně, aby se máma nedozvěděla, že jsem se s babičkou setkala. Jenže to bylo houby platné, protože sousedi bonzovali.

2 Johanka Johanka | Web | 24. září 2010 v 9:01 | Reagovat

Nestihnu ti už popřát šťastný odlet, tak snad šťastný návrat. Snad sis trochu "vypláchla" hlavu a psaní dopisů pro tebe nebude krokem, jak obhájit svoje jednání, ale spíš podanou rukou ke smíření. Čekat, že k němu dojde, je ale zřejmě bláhové. Připadá mi z toho, co píšeš, že není nikdo zlý a nikdo dobrý...jen obrovská nepochopená díra mezi vámi. Ať už se společným přičiněním zacelí, nebo ne...tobě vždy budu přát hodně sil k překonání všeho, co to v hloubce tvojí duše vyvolává. Neumím si to představit, snad se jen částečně vcítit...a bojím se, že jediné řešení téhle situace je to nejtěžší. A to pustit vše staré a jít dál. Udělala jsi už hodně kroků k tomu, abys vysvětlila, obhájila, dala pochopit... a nic moc se nezměnilo. Pustit to zřejmě budeš muset hlavně v sobě, jinak se sežereš zaživa. Zavolat, jak se jim daří, je v pořádku a dělej to. Nevracej se ale k tomu, co očividně nikdy nebude pochopeno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama