Zpívejte a tančete

25. srpna 2010 v 15:24 | EdithHola |  TANEC, HUDBA, FILM
Nepamatuji si, že by se v mé rodině zpívalo. Rodiče občas pouštěli nějakou tu lidovou nebo dechovku, ale Čechomor to nebyl, tak se to nedalo poslouhat. Hudební výchova na školách byla za trest. Pokud v člověku dřímal aspon trochu pozitivní vztah k hudbě, tak tyto hodiny ho zničily určitě. Jen stále doufám, že tomu tak není i dnes. Hudba je život. Hudba a ticho jedno jsou. Před některou hudbou můžete v jemném úžasu ztichnout a v tichu zas můžete slyšet hudbu světa a svého srdce.

Asi před rokem jsem zaslechla, že se v nějakém průzkumu ptali mladých lidí, co je pro ně důležité. Hudba vyhrála na celé čáře. Takže to vypadá, že dnešní možnosti a možná i hudební výchova jsou jiné než dříve.

Jsem člověk, pro kterého je hudba a tanec šťávou. Mé ponuré dětství mi tohle vše vzalo a já chodila po světě jako boxovací pytel. Stažená, tělo bez duše, bez rukou a nohou, bez emocí. V jednom úseku života jsem musela najít pumpu a šťávu začít znovu tankovat. Šlo to velmi ztuha. Na svých prvních muzikoterapiích (např. Jitka Vodňanská, Z. Šimanovský, V. Marek, T. Melissa - býv. Marková, alikvotní festival) a hudebních seminářích mě osvobozovala vždy až část, kde jsme měli všichni schválně zpívat falešně. Nastalo všeobecné veselí, hulákání, vrzání, jodlování ... Na prvních lekcích salsy a posléze břišního tance jsem zase stále vypadala jako člověk s mentální retardací a vysokým stupněm fyzického postižení. Dlouho jsem si říkala, že já snad do smrti budu zpívat a tančit jen až po pěti absintech. Nevzdala jsem to. Uvnitř jsem věděla, že hudba a tanec jsou pro mě život, jinak bych umřela.

Zpívejte a tančete ve všech emocích. Naučte to i své děti. Zkouším to na sobě, zkouším to s dětma. Když můj téměř pětiletý synek je občas otrávený nebo naopak o sobě zase začne tvrdit, že je pořád smutné kotátko a nic na jeho smutek nepomáhá. Chytnu se jeho věty a zkoušíme ji v různých falešných tonech a k tomu se nějak (ne)vhodně hýbeme. Tak dlouho až je z toho nakonec taková sranda, že předešlá emoce je pryč. Jen jednou se mi stalo, že emoce se prohloubila a on začal plakat. Měla jsem tichou radost, že emoce šla ven a já ho přitom mohla držet. S druhým synem to bude časem jiné, ten tančí a natřásá se celý den. Zatím zvládá vydupávat a současně hlasově formulovat jen jednu emoci a to vztek.

Spojte své emoce se zpěvem (jakýmkoliv) a pohybem (jakýmkoliv). Ať se ani vy, ani vaše děti nestanou ztuhlým boxovacím pytlem. Ať se s životem nemusíte pachtit, ale životem plachtit.


Silvestr 2009


(K tématu týdne: Hudba)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Malkiel Malkiel | Web | 26. srpna 2010 v 1:50 | Reagovat

Jestli dobře vidím, tak mladej hraje na tibetskou mísu. To je teda ovšem fajnšmekr. :-))

2 edithhola edithhola | E-mail | Web | 26. srpna 2010 v 21:02 | Reagovat

[1]: Dík:-) Hraje na vsechno. Az se naucim davat na blog videa, tak sem dodam jeho hrani na piano v IQ parku. Byla jsem paf. Jednou bude hrat i nohama jako Filip Topol. Nevim, kde prisel k hudebnimu a tanecnimu talentu. Ja to mam vydrene.

3 Ina Ina | Web | 26. srpna 2010 v 23:17 | Reagovat

Tak to je něco. Máš moji hlubokou poklonu, človíčku. Jen si strašně přeji, aby takových bylo víc, víc a ještě víc. Myslím, že svět by byl potom nádherný - bez postranních úmyslů. Skvělý článek!!! A děkuji za krásné počtení a pokoukání.

4 Mami Mami | Web | 27. srpna 2010 v 1:23 | Reagovat

To je domov podle mého gusta :-)

5 Janinka Janinka | Web | 27. srpna 2010 v 8:38 | Reagovat

Páni, ta knihovna je úžasná... První synek mlátil do piana už v 9 měsících, ale on je vůbec takový "zvláštní" :-). Teď ho okouzlily bubny a klávesy a od září začne chodit do hudební školy. Já si slíbila, že se začnu učit s ním. Tedy jen hře na piano. Zpívat je mi povoleno jenom v lese. Chudáci zvířátka...

6 Malkiel Malkiel | 27. srpna 2010 v 10:59 | Reagovat

[2]: Za jeho hudební sklony zřejmě může jeho jižanská krev, která se jak známo často přenáší ob generaci. Například můj mladší syn je celý jeho dědek pocházející z pannonské nížiny a vypadá jako přímý potomek Avarů.:-) Oni ti jižani tak nějak mají ten rytmus více v sobě, než my zamrzlí seveřani.:-)

7 edithhola edithhola | E-mail | Web | 27. srpna 2010 v 14:11 | Reagovat

[6]: Tak to je zajimave ze ob generaci.

8 Malkiel Malkiel | Web | 28. srpna 2010 v 14:46 | Reagovat

[7]: Bývá to tak. Já jsem taky celý po svém dědovi, z rodičů nemám téměř vůbec nic. Jen nervy.:-))

9 edithhola edithhola | E-mail | Web | 28. srpna 2010 v 20:48 | Reagovat

[8]: Ta tvoje rodina to musi byt taky dost zajimave tema :-)

10 Antonín Antonín | E-mail | Web | 24. října 2011 v 22:45 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama