Mateřské galeje

8. srpna 2010 v 0:02 | EdithHola |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Nedávno na mě v půjčovně DVD mrkl titulek Mateřské galeje. V titulní roli Uma Thurman. Mám ji ráda, tak jsem si řekla, že to nebude špatné, že se pobavím, ale také budu mít pocit, že nejsem na světě jediná matka, která je tak příšerná. I když Uma Thurman s růžovým dudlíkem na obale? Mohlo mě napadnout, že to bude čajíček.

Točil-li by někdo bežný den na mateřské dovolené, aby vystinul, co to obnáší a jak se všichni cítí, vznikl by bud nezávislý film nebo dokument.

Hlavní hrdinka má dvě děti. To já taky. Ráno už vstává unavená. To já též. Jedno její dítě je už školkové na celý den. Moje taky, ale zatím jen na čtyři hodiny. Po "o" pro něj chodím. Uma je tedy poté už jenom s jedním, které je asi 2 až 2,5leté. Během filmu promluví jednu větu, jinak si tiše hraje nebo spinká. Spinká asi 2x až 3x za ten den. To neznám. První můj syn přestal přes den spát na roce a půl a byl schopen usnout po 14 až 15 hodinách. Druhý můj syn spí skoro každý den asi hodinu. Zato se ale budí několikrát v noci a marně se snažím odnaučit ho nočnímu kojení. Nevím, z čeho je tedy Uma ve filmu tak unavená až neurotická. A to ještě její manžel má flexibilní práci a odpoledne chlapečka venčí on.

Také je neuvěřitelné, jak je ten chlapeček úžasně vychovaný a tichý. To také neznám. Moje děti neustále volají: mami, mami ... podívej, pomoz, udělej, nechci, chci ... Je zdravý ten chlapeček ve filmu nebo ti mí dva synové?

Jediné, co opravdu bylo hezky ukázané, jak stokrát nic umořilo osla. Odškrtávané běžné věci, které už jsou splněny ... Hlava už to nebere a žena v domácnosti už má i seznam rutin co má udělat jako snídaně, udělat svačiny, vyvenčit psa, nákup, přeparkovat auto ... pak poslední kolonky nakoupit dárky, vyzvednout dort a stihnout vyzdobit byt na narozeninovou party pro dceru je tak nadstandartní věc, že se už matka úplně hroutí a chová se agresivně nebo neuroticky při každé jinak normální situaci v obchodě a na ulici. Nakonec to vypadá skoro na rozvod, ale Uma mistrně vylíčí, jak se na mateřské dovolené cítí, jak vlastně z těch pořád dokola stejných maličkostí ztratila životní sílu, chut být ženou, chut být s manželem ... stereotyp ji stravuje, pískoviště a hovory s ostatníma maminkama ji vymejvaj hlavu, potřebuje něco pro sebe, potřebuje psát ... To znám. A k tomu mám ty jiné děti , co nespí, pořád pobíhají a volají: mami, mami ...:-) Myslím, že je to reálnější a není to snad černobílé nezávislé vidění:-)
Jdu raději spát, neb se snažím o ten konec s nočním kojením a to zas bude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 8. srpna 2010 v 0:12 | Reagovat

to motto prostě znamená, že vše už jednou napsané bylo, jen my se pokoušíme v mnoha variacích, to se týká i hudby, ty myšlenky moudrých lidí dnešním lidem zpřístupnit, osvěžit a připomenout. :)
o tom například už kdysi i napsal ke konci života spisovatel Hamsun...

2 Mami Mami | Web | 11. srpna 2010 v 15:11 | Reagovat

Perfektní článek, asi si tento film vypůjčím, ale tento článek to vystihl dokonale.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama