Jízda metrem s malým upírem

11. srpna 2010 v 22:44 | EdithHola |  Pohledy z mateřské dovolené, dnes už jen z mateřství
Nechtěla bych kopírovat nápad dvou blogů, kde je krásně zachyceno, jak třebas kojení může být vyčerpávající upírství http://kerria.blog.cz (a dětští upíři na http://ajalulu.blog.cz) . Ale dnes když jsem jela vyzvednout syna z příměstského tábora namísto manžela a byla jsem cestou tam zcela v pohodě, tak nazpáteční cestě se synem jsem opravdu zažila, jak ze mně najednou odchází síla, život, jak jsem strašně malátná a chce se mi spát. Téměř bych se zhroutila na sedadle nebýt tam můj syn.

Cestu MHD jsem popsala v Cestě k mým matkám - kapitola 17. Opravdu jsem se cítila skvěle jak už dlouho ne. Už jsem si představovala, jak právě dnes krásně a bez unavenosti uspím děti, uklidím domácnost a ještě napíšu něco do blogu, odepíšu na komentáře, na emaily a mrknu na facebook. Syna jsem vyzvedla a sdělila mu, že jedem domů, cestou nakoupíme, dojdem na poštu a stavíme se na zrmzlině. Před budovou mají velké hřiště. Syn kousek za ním náhle zareagoval, že tam chce. Ne, to nejde, už se nebudem vracet a byli jste tam s táborem. Začal ječet jako pominutý. Vysvětlila jsem mu (už po sté), že pláčem nic nezíská. Přestal ječet a vysvětlil mi, že mi chtěl něco ukázat, o čem mluvil včera doma. Fajn, když mi to vysvětlil, tak je možné se vrátit. Po chvilce na hřišti si cestou na na tramvaj vzpomněl, že by chtěl jít do Mekáče. Mají akci - hračky z filmu Shrek. Trpělivě jsem mu vysvětlila, že jsme mu slíbili Mekáč o víkendu. S Mekáčem dal pokoj až u tramvaje. I když jsme jeli jen dvě zastávky, vydyndal si na mladé slečně místo, protože ho bolí nožičky. V metru v pekářství pořvával, že nic jíst nebude, i přestože nesvačil, jak jsem zjistila. Musela jsem vyseknout jasné hranice, že křičet na mě nebude a vůbec nebude pořvávat. Koupila jsem pečivo a snažila se zavést hovor, na to jaké byli sportovní disciplíny při soutěži, kterou měli na táboře. Sdělil mi, že mi nic nepoví. O.K. Tak já Ti taky nebudu nic říkat, abys zažil, jak je člověku líto, když s tebou druhý nechce mluvit. Mně je to moc líto. Chvíli tiše meditoval a pak mi sdělil, že mi něco poví. Dozvěděla jsem se, že sportovní hry měli na zahradě. A že pro ty, co po obědě nespinkají, pustili Boba a Bobka. Ptala jsem se, jestli v češtině a prý ano. Dost mě to naštvalo, protože jsme zaplatili tábor s angličtinou. Na peroně stále řešil něco, jestli půjdem do Mekáče o víkendu nebo ne, jestli je čtvrtek, tak kdy bude víkend, ... kolik zastávek to máme domů a že musíme jít na tu zmrzlinu atd. Snědl mi obloženou housku a vykručel na mě colu, kterou jsem si koupila, protože jsem cítila, že bez ní nedojedu. Dostala jsem napomenutí od starší dámy, že to není pití pro děti. Já vím, řekla jsem. V metru syn mlel dál své věty o hračkách z Mekáče, zmrzlině, dnech v týdnu ... Na změnu tématu nezabíral. Po několika stanicích už jsem měla pocit, že se svezu na sedadle a budu jen tak čučet a nic neslyšet a nic nemuset říkat ...
Najednou jsem si uvědomila, že v práci jsem bývala taky někdy úplně hotová, ale tohle je něco zcela jiného. Vysátí energie až do morku kosti. Možná děti překypují tolika energií právě proto, že ji sajou z rodičů. A zcela vysátá jsem odpovídala dál na všechny synovi otázky, reagovala na všechny jeho aktivity během jízdy, hlídala, aby někde něco ... došli jsme na poštu, nakoupili jsme a přitom jsem mu koupila nanuka s dostatečným vysvětlením, aby z té změny zase nebyl nějaký kvikot... Na cestu pro zmrzlinu už jsem neměla kapacitu.
Druhý upír má horečku, bolí ho bříško, takže se furt budí a já musím odbíhat a doufat, že ho přemluvím, že ještě není čas na kojení, i když je mi líto, že je mu špatně ... Snažím se udělat režim upířímu závislákovi.

At žijí dětští upíří!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Malkiel Malkiel | 11. srpna 2010 v 23:48 | Reagovat

Ve skutečnosti je ovšem největším upírem právě firma McDonalds. Její jednání se dá přímo nazvat vydíráním a zákeřnou manipulací, ke které zneužívají právě děti proti jejich rodičům, aby mohli prodat více nechutných karbanátků v rozmočené housce. Tuto situaci znám velmi dobře z doby, kdy můj starší syn byl ještě malý. Prakticky nebylo možné jet okolo McDonalda, aby člověk v tu ránu neslyšel žadonivé: "Tati, tati, prosím zajeď do Mekáče, mají nové meníčko s hračkou." Většinou jsem byl neoblomný a u Mekáče jsem nestavěl. Ovšem za cenu toho, že se mnou syn zbytek dne již odmítal mluvit. Teď už je dospělý a nedostatek hamburgrů ani jejich hraček na něm zjevně nezanechaly žádnou psychickou újmu.

2 Johanka Johanka | Web | 12. srpna 2010 v 10:31 | Reagovat

Tak na mekáč mám stejný názor...a to jejich plýtvání jídlem...no, jenže přestože jsem to staršímu synkovi vysvětlovala aspoň stokrát, stejně je pro něj svátek, když tam zajdeme. Pravda, ve městě ho naštěstí nemáme, tak to je záležitost opravdu sváteční.
Pak ale přichází ten otazník, jestli občas v zájmu vlastní sebezáchovy,  není pro všechny zúčastněné nejlepší vypnout a nechat to běžet. Došla jsem k tomu, že je. Jak říkala Míla Tomášová-nejdůležitější je milovat děti v každém okamžiku... :-)... a to myslím, děláme všechny.

3 Arcana Arcana | Web | 12. srpna 2010 v 20:20 | Reagovat

Jak sio tak čtu v pořadí snad čtvrtý článek, můj názor se přetavuje v rozhodnutí, že - děti? NIKDY!!

;D

4 kerria kerria | Web | 13. srpna 2010 v 11:05 | Reagovat

Gratuluju k upírkům. Užívej si, puberta může být horší.

[3]: Neboj, oni maj i světlé chvilky. Ale ty zas nejsou tak čtivé. A pak všechny průšvihy s léty dostanou jakýsi humorný nádech a hezky se na ně vzpomíná.

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 13. srpna 2010 v 12:43 | Reagovat

[3]: Pokusím se někdy popsat i ty světlé chvilky, kdy jsou děti anděly :-) Ale po celonočním kojení a péči o teď již dvě nemocné děti jsem ráda, že jsem ráda ... Mám už něco rozepsaného, tak až bude téma týdne andělé:-) Nicméně jsem četla Tvůj článek o filmu Howlův kráčející zámek a dle popisu si myslím, že by se mi to líbilo. takže díky za info. Až dopíšu ten pozitivní blog o dětech, dám Ti avizo :-)

6 Arcana Arcana | Web | 13. srpna 2010 v 21:32 | Reagovat

[5]: Avízo rozhodně dej  :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama