Hudební seminář pro dospělé

29. srpna 2010 v 23:06 | EdithHola |  TANEC, HUDBA, FILM
"V Čechách je vnímání hudby přeestetizováno. Zabýváme se hlavně tím kdy, jak a proč je hudba krásná, a nikoli zda, kdy a jak dokáže léčit jednotlivce, skupinu a vztahy v ní. Je třeba se také zabývat tím, kdy, jak a proč dokáže hudba snižovat psychickou tenzi, koncentrovat naši mysl a příznivě ovlivňovat řadu procesů v našem těle. Hudba zmírňuje strach a stimuluje ontogeneticky a fylogeneticky nejstarší struktury mozku. Může tak probudit a uvolnit prapůvodní impulzy a tvůrčí instinkty, které vedou k novým a optimálnějším způsobům chování." /1/

Na nástěnce jsme se dočetli, že ještě téhož dne se musíme rozhodnout, zda z volitelných předmětů budeme docházet na hudební seminář nebo na sportovní. Z obojího se udělalo špatně nejen mně. Jenže v indexu volitelný předmět kolonku prostě měl. Obejít to nešlo a dnes byl poslední den zápisu. Bohužel sportovní seminář jógu nezahrnuje, sděluje někdo na chodbě. Snad se tam má plavat na čas. Tak to opravdu si nenechám měřit stopkami, jestli něco zvládám nebo ne. Po mnoha dohadech před nástěnkou se většina rozhodla pro hudební seminář. Bylo to menší utrpení. Vzpomínky na modré a červené trenýrky z dob komunistického tělocviku, nekonečné vybíjené a skok přes kozu byly děsivé. To radši opět u klavíru nikdo ze mě nevyrazí ani hlásku.

Je sobotní ráno a my se se staženým žaludkem srocujem před třídou pro dálkaře. Lektor však nikde. Nakonec zjišťujem, že je otevřeno. Vstupujeme dovnitř. Lavice a židle jsou nastrkány podél stěn. Uprostřed místnosti hoří ohýnek. Na speciální nehořlavé podložce je zapálený kahan. Učitel sedí obklopen bubny a tamburinami. Na noze má jakési chřestítko. Pozdravíme se a on nám dá instrukce posadit se do kruhu kolem ohně a nasadit si škrabošku. Teprv ted postřehnu košík plný červených masek. Mám strach, že budeme muset jednotlivě vytleskávat rytmus nebo tancovat na rytmus bubnů. Příšerné. Už teď jsem jako ze dřeva. Rozpačitě si nasazujeme obyčejné rudé škrabošky a gumičku si posunujeme tak, aby pořádně držela. Dívám se na své kolegy a za chvíli vnímám jen jejich svítící oči. Uvědomuji si, že zřejmě takhle musí vidět oni i mě. Už to nejsem já. Kousek zakrytého obličeje a cítím se sebevědomě. Strach je pryč. Něco přijde, ale už se nebojím. Čekám, co se bude dít. Lektor začíná pomalu bubnovat a říká, že nám bude dávat jen minimální instrukce, které můžeme a nemusíme poslouchat.

Bubnování zesiluje a my chodíme dokola hořícího ohně. Dupeme, poskakujem, jak kdo chce. Jsme v džungli. Instiktivně začnu našlapovat. Všechny smysly jsou v pozoru. Bubny sílí. Ostražitě se ohlížím do stran. Přikrčím se. Pak se dám do běhu. Něco mě vyděsilo. Ale zase se zklidním. Nic to nebylo. Srdce mi buší v rytmu bubnů. Do někoho narážím. Upadnu, ale musím se zvednout a dál se prodírat nějakým houštím. Něco přede mě dopadlo. Mám zúžené zorničky, abych ještě více zaostřila, co to bylo. Nos se mi rozšiřuje vzrušením, snažím se zachytit jakýkoliv pach. Potichu a pomalu se pohybuji vpřed. Oheň sálá. Rozlévá se mi celým tělem stejně jako rytmické bubnování. Před každým z nás je tvor, který nám někdy ublížil. Tady v džungli je jediná šance. Vyhrát nebo prohrát. Řev ptáků je ohlušující, tlukot srdce mám až v krku, bojím se, že mě prozradí ... Bojím se, že jsem cítit strachem. Šelma zaútočí. Bojuji. Nemám žádnou zbraň. Bojuji o život. Ozývají se skřeky a chroptění. Bojuje nás víc. Dopadla jsem na zem na všechny čtyři. Snažím se popadnout dech. Nikdo na mě neútočí. Přežila jsem. Život jsem si zachránila. Bubny zpomalují tempo až úplně utichnou. Všichni po chvíli sedíme v kruhu kolem ohně. Oči ze škrabošek divoce svítí. Na pokyn si je sundáváme. A ještě dlouho nám oči září i bez nich a jsme propojeni pradávnými instinkty.


"U přírodních národů se lidé skoro denně aktivně účastnili obřadů, rituálů se zpěvem a tancem. Tvořivá činnost jim tak pomáhala udržovat, svěží mysl a duševní rovnováhu. Odmalička se tak ve stylizovaných situacích, které si při tanci přehrávali, a v rytmickém pohybu učili "myslet tělem". " /1/





/K tématu týdne: Hudba, fotka je z jiných her s hudbou :-)/

______________________________________________________________________________

1. citát Z. Mátejové a S. Mašury z knihy Hry s hudbou od Z. Šimanovského, str. 15

2. Šimanovský, Zdeněk: Hry s hudbou ... , Portál 1998, str. 16
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady December Lady December | Web | 29. srpna 2010 v 23:43 | Reagovat

Konečně zase článek  - co za něco stojí!:)

2 Kerria Kerria | Web | 30. srpna 2010 v 17:08 | Reagovat

To musela být zajímavá zkušenost. Sama sebe si nedovedu představit takhle odvázanou.

3 Johanka Johanka | Web | 1. září 2010 v 18:34 | Reagovat

Vražedný pohled, upřímná očka. Pevná jako skála jsi, viď?
Určitě se na nějakém podobném semináři potkáme. My takhle každý rok vyvádíme v Bečově nad Teplou.

4 edithhola edithhola | 1. září 2010 v 22:57 | Reagovat

[3]: určitě až dokojím :-), tak zase začnu jezdit. Potřebuji to jako sůl. Třeba se už známe :-), účastnila jsem se kdečeho :-) Jo, a to mě pak domalovali ještě hůř. Té fotky se skoro bojím :-)

5 Johanka Johanka | Web | 2. září 2010 v 20:21 | Reagovat

Nevím, jestli známe...možná z Lažánek u Brna?I když, doufám, že odsud ne...je to příšerné místo :-)
Taky mi to uvolnění chybí...jenže dnes jsou semináře hodně drahé a já hodně chudá...

6 replica watches replica watches | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:36 | Reagovat

Q. Why did the teacher jump into the lake?
http://www.theirwatches.com/

7 bridesmaid dress bridesmaid dress | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:51 | Reagovat

Why didnt I find this post earlier? Keep up the good work!.
http://www.spelldress.net/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama